Schwestern im Geiste - Schwestern im Geiste
Schwestern im Geiste | |
---|---|
Hudba | Thomas Zaufke |
Text | Peter Lund |
Produkce | 2014 Neuköllner Oper Berlin (Německo) |
Schwestern im Geiste („Sestry v duchu“) je hudební napsáno v německém jazyce uživatelem Peter Lund (texty), s hudbou Thomase Zaufkeho a choreografií Nevy Howarda. Muzikál byl koproducentem University of Arts Berlin a Neukölln Opera. Problematika emancipace je vyprávěna z pohledu tří mladých žen v současném Berlíně na jedné straně a tří dcer pastorek, které žijí během viktoriánské éry v Anglii, na straně druhé.
Synopse
Hudební vyrovná omezený život dívek Bronteových se životy tří dnešních žen.[1] Osmnáctileté berlínské žáky Milly a Aydin jsou blízko maturitě. Zdá se však, že tyto dvě mladé ženy nemají nic jiného společného: Milly se snaží užít si život naplno a návštěva techno párty, užívání značkových drog a nezávazný sex jsou výrazem její osobní svobody a jejího zdánlivě sebe sama - stanovený život. Možnosti, které by jí poskytly titul, který ignoruje. Aydin se však obávala, že nebude schopna opustit střední školu a manželství se svým bratrancem Bursa je dohodnutá, ale ona ho ani nezná. Zatímco Aydin chce o svém životě rozhodovat sama, věří, že pokusy jejího otce pomoci jí pravděpodobně naleznou dobrého muže, než kdyby sama hledala nabídky. Dvě velmi odlišná nastavení těchto dvou studentů opakovaně vyvolávají násilné hádky a kritiku způsobu života toho druhého, rozhovory, které její učitelka Lotte Birknerová ve třídě netoleruje, protože je naštvaná feministka debaty. Snaží se soustředit zájem žáků na hodinu: literární dílo všech tří Sestry Brontëové.
Romány a dopisy zanechané dcerami anglických pastorek z viktoriánské éry Charlotte, Anne a Emily Brontëové z nich dělají průkopníky emancipace. Odříznutí od zbytku světa píší o omezené roli žen předepsané občanskou společností a jejich vizích, jak by to mohlo být lepší. Aby byli sestry Brontëové přijaty vydavateli, musejí si dávat mužská pseudonyma. Po jejich vydání britská veřejnost o knihách vřele diskutuje kvůli postupnému zastoupení osudů žen a také jejich vlastní bratr Branwell, který se o sebe pokusil také jako spisovatel, je šokován, když uznává ambiciózní pokusy svých sester.
Při čtení Brontëových děl si žáci a jejich učitelka uvědomují, že to, co sestry Brontëové zanechaly ve svých románech a dopisech, i když se odehrávají ve viktoriánské době, je překvapivě současné,[2] a stále více se identifikují se sestrami. Mladé ženy dneška i zde a tři mrtvé spisovatelky se stávají „sestrami v duchu“.
Nakonec Brontëové umírají mladí, ale opouštějí světovou literaturu, kterou je třeba považovat za milník emancipace. Bratr závislý na opiu a alkoholu a plný zoufalství nad svým nedostatkem geniality zemřel nejdříve na tuberkulózu. Krátce nato Emily následuje a druhá nejmladší sestra Anne o rok později. Po smrti všech svých sourozenců se Charlotte Brontëová vzdá utopie svobody a sebeurčení a ožení se s neochvějným kurátorem Arthurem Nichollsem, který ji naléhá, aby přestala psát. I v dnešním Berlíně končí příběh z hlediska emancipace spíše souborem znalostí, než „šťastným koncem“.
Světová premiéra
Schwestern im Geiste napsal pro absolventy Universität der Künste (University of Arts) autor a režisér Peter Lund, který zde pracoval jako profesor. Světová premiéra byla výsledkem dlouhodobé spolupráce mezi Universität der Künste a Neuköllner Oper Berlin a konala se tam 13. března 2014 v berlínské opeře Neukölln. Muzikál sám autor podtituluje jako „hudební cestu časem“.
Recenze
- „Doufám, že každý ředitel castingu a agent ve městě viděl tuto show. [...] nejlepší studentské představení, jaké jsem kdy viděl“ (Kurt Gänzl: The Bronte Babes in Berlin. Großes Lob von Kurt Gänzl für Berliner Musical-Student * innen, musical & Co, 20. dubna 2014. )
- „Slavná inscenace příběhu tří sester Brontëových!“ (Tatiana Michael: livekritik (livekritik.de, 14.03.2014) )
- „když se celý soubor ponoří do zpěvu a tance do střetu názorů na skandál a úspěch, večer má opravdový výbuch“ (Peter Hans Göpfert: „Schwestern im Geiste“ (kulturradio, 14.3.14) )
- „Všechny dámy mají výrazné hlasy a pod taktovkou Hanse-Petera Kirchberga je ohromují.“ (Kevin Clarke: Eine musikalische Zeitreise zu den drei Brontës (KLASSIK.com, 14.3.14) )
Soubory a produkce
Vystoupení v Berlíně, 2014
13. března až 25. dubna 2014[3]
Obsazení
- Dirigent: Hans-Peter Kirchberg / Tobias Bartholmeß
- Choreografie: Neva Howard
- Režisér: Peter Lund
- Fáze: Ulrike Reinhard
- Kostýmy: Anna Hostert
Herci
- Katharina Abt (Anne Brontëová )
- Denis Edelmann (Arthur B. Nicholls)
- Andres Esteban (Branwell Brontë )
- Jaqueline Reinhold (Aydin)
- Sabrina Reischl (mourek)
- Teresa Scherhag (Lotte Birkner)
- Keren Trüger (Charlotte Brontëová )
- Dalma Viczina (Emily Brontëová )
- Rubini Zöllner (Milly)
Hudebníci
- Katja Reinbold (flétna)
- Christian Vogel / Max Teich (klarinet)
- Max Nauta (basa)
- Christin Dross / Sibylle Strobel (housle)
- Anja-Susann Hammer (violoncello)