Schneiderův dynamický model - Schneiders dynamic model - Wikipedia
Dynamický model Edgara Schneidera postkoloniálních Angličanů přijímá evoluční perspektivu zdůrazňující jazykové ekologie. Ukazuje, jak se jazyk vyvíjí jako proces „soutěže a výběru“ a jak se objevují určité jazykové rysy. Dynamický model ilustruje, jak historie a ekologie určí jazykové struktury v různých variantách angličtiny a jak lingvistické a sociální identity jsou udržovány.[1]
Základní zásady
Dynamický model podtrhuje pět základních principů: [2]
- Čím blíže Kontakt nebo vyšší stupeň dvojjazyčnost nebo mnohojazyčnost v komunitě, tím silnější jsou účinky kontaktu.
- Strukturální účinky jazykového kontaktu závisí na sociálních podmínkách. Proto bude hrát důležitou roli historie.
- Kontaktem vyvolaných změn lze dosáhnout různými mechanismy, od Změna kódu změnit kód na akviziční strategie.
- Vývoj jazyka, a vznik odrůd vyvolaných kontaktem, lze považovat za reproduktory, které vybírají ze skupiny jazykových variant, které mají k dispozici.
- Které funkce budou nakonec přijaty, závisí na úplné „ekologii“ kontaktní situace, včetně faktorů, jako je demografie, sociální vztahy a povrchové podobnosti mezi jazyky atd.
Dynamický model popisuje pět hlavních fází vývoje svět Angličané. V těchto fázích budou zohledněny perspektivy dvou hlavních stran agentů - osadníci (STL) a domorodí obyvatelé (IDG). Každá fáze je definována čtyřmi parametry:[2]
- Extralingvistické faktory (např. Historické události)
- Charakteristický identita stavby pro obě strany
- Sociolingvistické determinanty Kontakt nastavení
- Objevují se strukturální efekty
| Fáze 1: Nadace | Fáze 2: Exonormativní stabilizace | Fáze 3: Nativizace | Fáze 4: Endonormativní stabilizace | Fáze 5: Diferenciace | |
|---|---|---|---|---|---|
| Sociopolitické pozadí |
|
|
|
|
|
| Konstrukce identity |
|
|
|
|
|
| Sociolingvistické podmínky |
|
|
|
|
|
| Jazykové účinky |
|
|
|
|