Sayyad Aran - Sayyad Aran

Sayyad Aran
Səyyad Aran - portret.JPG
První místopředseda Státní výbor pro náboženská sdružení Ázerbájdžánské republiky
Předpokládaná kancelář
16. listopadu 2012
Osobní údaje
narozený
Səyyad Adil oğlu Salahlı

(1952-01-15) 15. ledna 1952 (věk 68)
Garadonlu, Imishli, Ázerbájdžánská SSR, Sovětský svaz
(Nyní Ázerbajdžán )
Politická stranaNová Ázerbájdžánská strana
Dětimá tři syny

Sayyad Aran nebo Sayyad Salahly (Ázerbájdžánština: Səyyad Adil oğlu Salahlı; b. 15. ledna 1952, Garadonlu, Imishli, Ázerbájdžánská SSR, SSSR ) je ázerbájdžánská sociální osobnost, kandidát na Jazykovědný sciences (2005), jeden ze zakladatelů Nová Ázerbájdžánská strana, spisovatel-publicista a vyslanec Ázerbájdžánské republiky.[1] Zástupce pro I.[2] a II svolání[3] Milli Majlis z Ázerbájdžánské republiky. První místopředseda Státního výboru pro náboženská sdružení Ázerbájdžánské republiky (od 16. listopadu 2012).[4] Ctěný novinář Ázerbájdžánské republiky.[5]

Životopis

Sayyad Adil oglu Salahli se narodil v rodině učitelů[6] v Garadonlu vesnice Imishli dne 15. ledna 1952. Rodina se skládala z 10 dětí, kterým byl prvním.[7]

Vzdělávání

V letech 1958 až 1968 studoval na střední škole v Praze Imishli .

V letech 1968 až 1972 studoval na Filologie fakulta Ázerbájdžánská státní pedagogická univerzita pojmenoval podle Vladimir Lenin.

V roce 2001 získal druhý stupeň vysokoškolského vzdělání od Baku State University Law School.

V roce 2005 obhájil disertační práci na téma „Psychologie v ázerbájdžánských prózách v letech 1960–1980 (o díle Movluda Suleymanliho)“ v Ázerbájdžánská literatura (speciální kód: 10.01.01)[8] v Ústavu literatury pojmenovaném po Nizami z Ázerbájdžánské národní akademie věd a byl oceněn jako kandidát filologických věd.

Kariérní aktivita

Po absolvování střední školy byl poslán do Azizbekov střední školu Imishli podle jmenování a začal pracovat jako učitel jazyka a literatury.

V letech 1973 až 1974 působil jako kapitán na vojenské jednotce číslo 69626[7][9] sovětské armády nacházející se v Nyjchivandu, vesnici Qivag.[9]

Od roku 1974 do konce prosince 1989 původně působil jako učitel jazyka a literatury na střední škole v Imishli, poté pokračoval ve své kariéře jako zástupce vedoucího primární jednotky, tajemník organizace první strany a zástupce ředitele pro mimoškolní výchova.[7]

V roce 1990 byl jmenován vedoucím katedry veřejného vzdělávání v Imishli, ale byl z této funkce propuštěn nejdéle po jednom roce.

2. ledna 1991 se přestěhoval z Imishli do Baku kde původně pracoval v novinách „Elm“, kde se stal vedoucím oddělení. V letech 1992 až 1995 se stal prvním zástupcem redaktora novin „Səs“ (Voice).

Od roku 2001 pracoval jako děkan Fakulty žurnalistiky v Brně Ázerbájdžánská univerzita.

V letech 2011 až 2012 působil jako přední poradce Státního registru územních celků a obcí ve službě vedoucího štábu v Národní shromáždění Ázerbájdžánu (Milli Mejlis).[10]

Sociálně-politická aktivita

Rozhovory s veřejnou televizí

Je jedním ze zakladatelů Nová Ázerbájdžánská strana a jeden z iniciátorů a zakladatelů ustavující konference. Byl zástupcem prvního, druhého a třetího kongresu NAP. Od roku 1992 je jedním z prvních 50 členů politické rady NAP zvolené na ustavující konferenci.[11] V letech 1995 až 1999 působil jako vedoucí oddělení ideologie NAP a oddělení mezistraníckých vztahů. V roce 2006 byl poslán do Istanbul pro diplomatickou službu a podle zákona o diplomatických službách Ázerbájdžánské republiky opustil členskou a politickou radu NAP. V roce 2012 byl znovu přijat do vedení NAP.[12]

Role Hejdara Alijeva v jeho kariéře

Ve svém projevu na konferenci věnované 91. výročí narození Hejdara Alijeva.

Sayyad Aran byl jedním z nejbližších spolupracovníků Hejdar Alijev.[11]

Stovky článků popisujících život Hejdara Alijeva byly publikovány v periodickém tisku a byla o něm vydána řada knih. Sayyad Aran byl v delegaci zastoupen společně s Hejdarem Alijevem při dvou historických návštěvách; jeden do Čína (7. – 11. Března 1994) a jeden k Spojené státy americké (26. července - 7. srpna 1997).

V parlamentu

V roce 1995 byl Sayyad Aran zvolen poslancem volebního volebního obvodu Zardab-Imishly-Ujar č. 67[2] a v roce 2000 z volebního volebního obvodu Zardab-Imishli č. 67[3] Milli Majlis z Ázerbájdžánské republiky na základě většinového volebního systému. Aktivně se podílel na přípravě řady legislativních aktů. Například na schůzi Milli Mejlis z Ázerbájdžánské republiky, která se konala 20. října 2009, mluvila zástupkyně Elmira Akhundova o Sayyad Aranovi během diskuse o dalším právním projektu o hromadných sdělovacích prostředcích: Domnívám se, že nejprogresivnější a nejpodstatnější zákon v této oblasti přijal profesionální novinář Sayyad Aran během našeho celostátního vůdce. při přednášce žurnalistické činnosti jsem ukázal tento zákon jako příklad pro celý post-sovětský prostor.[13]

Svolávám

Sayyad Aran zastupoval Novou Ázerbájdžánskou stranu při prvních volbách do Mili Majlis z Ázerbájdžánské republiky a těchto voleb se účastnil pod příjmením Salahov. Účastnil se voleb na základě většinového volebního systému a byl kandidátem na poslance volebního volebního obvodu Zardab-Imishly-Ujar.[2] a byl zvolen poslancem ve volbách konaných dne 12. listopadu 1995. Působil v pracovní skupině pro meziparlamentní vztahy Ázerbájdžán-Čína dne 7. března 1997.[14]

II svolání

Sayyad Aran zastupoval Stranu nového Ázerbájdžánu ve volbách II. Svolání Milli Majlis z Ázerbájdžánské republiky, na rozdíl od předchozích voleb změnil konec svého příjmení a účastnil se voleb s příjmením Salahli. Účastnil se voleb na základě majoritního volebního systému a nominoval svou kandidaturu na zástupce volebního volebního obvodu Imishly-Ujar č. 67 a byl zvolen poslancem ve volbách konaných dne 5. listopadu 2000.[3] Od 5. prosince 2000 během svolání II byl vedoucím pracovní skupiny pro meziparlamentní vztahy Ázerbájdžán-Malajsie a pracoval v pracovní skupině pro meziparlamentní vztahy Ázerbájdžán-Čína.[15]

Diplomatická činnost

Dne 9. října 2006 mu byla udělena diplomatická hodnost mimořádného a zplnomocněného vyslance Ázerbajdžánské republiky - prvního stupně.[1] Od 9. října 2006[16] do 3. května 2010[17] působil jako generální rada Ázerbájdžánské republiky v tureckém Istanbulu a od 14. prosince 2006[18] do 3. května 2010[16] působil jako stálý zástupce Organizace pro černomořskou hospodářskou spolupráci.

V roce 2009 mu byla udělena nominace „diplomata roku“ ceny „Tops-2008“ (Zirvadakilar-2008) časopisu First Business za zásluhy o prohlubování přátelských a bratrských vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem během jeho diplomatické činnosti.[19]

Činnost ve Státním výboru

Sayyad Salahlı (13 Prosince 2012)

Řádem prezidenta Ázerbájdžánské republiky byl 16. listopadu 2012 jmenován prvním místopředsedou Státního výboru pro náboženská sdružení.[4] Sayyad Aran je první osobou, která jmenovala prvního místopředsedu Státního výboru pro náboženská sdružení Ázerbájdžánské republiky. Do tohoto jmenování nikdy nebyl první místopředseda štábu a ve stejný den jako jmenování byly provedeny změny na soše Státního výboru pro náboženská sdružení vyhláškou prezidenta Ázerbájdžánské republiky a byly otevřeny nové personální jednotky ve struktuře státního výboru.[20] V současnosti jsou místní zastoupení (oddělení pro regiony) Státního výboru pro náboženská sdružení pod vedením Sayyada Arana. Byl zařazen do redakční rady novin „Společnost a náboženství“,[21] zřízený tímto výborem v lednu 2013 a za prvé, 187. číslo novin ze dne 10. – 16. ledna 2013 bylo vydáno s jeho hlavním redaktorem.[22][23] Ve stejném čísle novin Sayyad Aran také napsal esej.[24]

Ve dnech 2. – 17. Září 2016 byl na hadždžské pouti.

Umělecko-publicistická činnost

Členem Svazu spisovatelů Ázerbájdžánu je od roku 1995, členem Svazu novinářů Ázerbájdžánu od roku 1998, členem shromáždění Fizuli lore v Transkaukazské muslimské radě od roku 2002, členem Mezinárodní asociace rusky mluvících novinářů od roku 2003. Od roku 2004 byl zastoupen v představenstvu Svazu ázerbájdžánských spisovatelů.

Jeho články byly pravidelně publikovány s podpisem Sayyada Sadiqa v novinách „Mladý učitel“ vydávaných během jeho studentských let na Ázerbájdžánském státním pedagogickém institutu v letech 1968–1972.[7] Od roku 1978 přednesl umělecké a publicistické projevy v republikánském tisku.

Jeho debut v umělecké kreativitě nastal v roce 1978. Jeho první prací byl příběh „Ibišského strýce“ publikovaný v 11. vydání časopisu „Ulduz“ v Baku v roce 1978.[25] Později byla jeho díla publikována v časopisech „Ázerbajdžán“, „Literatura Ázerbajdžán“, „Qrakan Ázerbajdžán“, „Mládež“, „Ázerbájdžánské ženy“, „Pioner“, „Literatura a umění“, „Hlas“,[26] „525. noviny“, „Road“, „Dede Gorgud“ a další noviny.[27] „Bridge“ je jeho první kniha vydaná ve vydavatelství „Ganjlik“ v Baku v roce 1983.[27]

Doktor filologie, profesor Akif Huseynov představil příběh „Bridge“ jako jeden z nejúspěšnějších příběhů roku na výroční konferenci věnované výsledkům Svazu ázerbájdžánských spisovatelů v roce 1985. 60. výroční událost Sayyada Arana byla která se konala v klubu Natavan Svazu ázerbájdžánských spisovatelů 14. listopadu 2012. Na slavnostním jubileu vystoupil lidový spisovatel Ázerbájdžánu Movlud Suleymanli s projevem na slavnostním jubileu a zhodnotil jeho výkon takto: Sayyad Aran je spisovatel, který má blízko ke všemu, co se děje - událostem, které nás obklopují. Nepíše nic na dálku, i když jsou to nejmenší detaily. Pokud to neprochází sám sebou a nevytváří intimitu, nenapsá to. Proto jsou jeho díla tak živá a zdravá.[28]

Jeho literární a společenská činnost byla oceněna medailí „Progress“, cenou „Gold pen“ a diplomem „Inam“.[29]

Jeho knihy

  • „Most“ (příběhy). Baku: „Mládež“, 1983. (Ázerbájdžán)
  • „Cold solar“ (příběh a příběhy). Baku: „Tabriz“, 1996. (Ázerbájdžán)
  • „Od chaosu ke stabilitě“ (politicko-publicistická kniha odrážející události, které se v zemi odehrály po druhém funkčním období Hejdara Alijeva v letech 1992–1997). Baku: 1997. (Ázerbajdžán)
  • „Nobelova cena za mír vypadá na obzoru“ (politicko-publicistické články). Baku: 2003. (Ázerbajdžán)
  • „Psychologie v ázerbájdžánských prózách v letech 1960–80“ (monografie k dílu Movluda Suleymanliho). Baku: 2004. (Ázerbajdžán)
  • „Státní ropná strategie Hejdara Alijeva a Ázerbájdžánu“ („Státní ropná strategie Hejdara Alijeva a Ázerbájdžánu“). Istanbul: 2009. (Turecko)
  • „Bílá kniha“ (Ázerbájdžán. „Čistý papír“). (příběhy a příběhy). Istanbul: „Millennium“, 2010. (Turecko)
  • "Stuck in the box" (příběhy[30]). Baku: „Zákon“, 2012. (Ázerbajdžán)
  • "Sazaq" (kniha příběhů). Baku: Nakladatelství „Vektor“, 2016 (Ázerbájdžán)
  • „Den díkůvzdání ráno“ (sbírka článků a rozhovorů o národních a duchovních hodnotách). Baku: nakladatelství „Tuna“, 2017. (Ázerbájdžán)

Jeho rodina

Je ženatý a má tři syny[7] a sedm vnoučat.

Ocenění

  • 1988 - odznak „Nejlepší učitel Komsomolchu“.
  • 2001 - cena „Zlaté pero“.[29]
  • 2001 - čestný občan České republiky NÁS stav Texas.
  • 2005 (21. června) - medaile „Pokrok“.[31]
  • 2005 - Čestný diplom „Inam“ ázerbájdžánských médií.[29]
  • 2009 (červen) - Laureát nominace „Diplomacie roku“ „Tops-2008“ časopisu First Business vydávaného v Turecku.[19]
  • 2015 (15. července) - „Ctěný novinář“.[5]
  • 2017 (19. května) - Mezinárodní cena Rasul Rza.

Obrázky

  • 140. výročí Ázerbájdžánského národního tisku 2.jpg
  • Seyyad Aran navštíví Hejdara Alijeva Grave.jpg
  • Seyyad Aran, Mübariz Qurbanlı a Bahar Muradova.jpg
  • Səyyad Aran və Tolerantlıq Kuboku - 2014-ün qalibi.JPG
  • Səyyad Aran 27.12.2016 - 1.jpg
  • Səyyad Aran 27.12.2016 - 2.jpg
  • Səyyad Aran 27.12.2016 - 3.jpg

Reference

  1. ^ A b „S. A. Salahlıya Azərbaycan Respublikasının birinci dərəcəli fövqəladə və səlahiyyətli elçisi diplomatik rütbəsi verilməsi haqqında“ Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 9 oktyabr 2006-cı il tarixli, 1721 nömrəli Sərəncamı (v Ázerbájdžánu)
  2. ^ A b C Birinci çağırış Azərbaycan Respublikası Milli Məclisinin deputatları haqqında seçildikləri tarixə olan qısa MƏLUMATLAR. meclis.gov.az (v Ázerbájdžánu)
  3. ^ A b C İkinci çağırış Azərbaycan Respublikası Milli Məclisinin deputatları haqqında seçildikləri tarixə olan qısa MƏLUMATLAR. meclis.gov.az (v Ázerbájdžánu)
  4. ^ A b „S.A.Salahlının Azərbaycan Respublikasının Dini Qurumlarla İş üzrə Dövlət Komitəsi sədrinin birinci müavini təyin edilməsi haqqında“ Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 16 noyabr 2012-ci il tarixli, 2546 nömrəli Sərəncamı (v Ázerbájdžánu)
  5. ^ A b Azərbaycan Respublikasının kütləvi informasiya vasitələri əməkdaşlarına fəxri adların verilməsi haqqında Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 15 yyul 2015-ci il tarixli Sərəncamı. president.az, 20.07.2015 (v Ázerbájdžánu)
  6. ^ Səyyad Aranın doğum günü ... hafta-ichi.com (v Ázerbájdžánu)
  7. ^ A b C d E „Səyyad Aran:„ Yol boyu ağladım ... “- FOTOLENT“. půjčil.az. Citováno 2018-08-16.
  8. ^ Birillik Azərbaycan Kitabiyyatı (2005-ci il). Bakı: 2007, sh. 322. (v Ázerbájdžánu)
  9. ^ A b Səyyad Aran. imishli.com (v Ázerbájdžánu)
  10. ^ Anar Bayramoğlu. „İdrak Qarayevlə ilk dəfə işə çıxan günü tanış olmuşam“. Şərq qəzeti. 14. října 2011. (v Ázerbájdžánu)
  11. ^ A b Səyyad Aran. „Bir şəklin tarixçəsi“. „Cəmiyyət və Din“ qəzeti. 4-10 duben 2013, č. 12 (198). sh. 3. (v Ázerbájdžánu)
  12. ^ Nali Nağıyev və Səyyad Aran YAP-a qayıtdı. (v Ázerbájdžánu)
  13. ^ Azərbaycan Respublikası Milli Məclisinin 2009-ci il 20 oktyabr tarixli iclasının stenoqramı. meclis.gov.az (v Ázerbájdžánu)
  14. ^ „Azərbaycan Respublikası Milli Məclisinin parlamentlərarası əlaqələr üzrə işçi qruplarının yaradılması haqqında“ Azərbaycan Respublikası Milli Məclisinin 7 mart 1997-ci il tarixli, 256-IQR nömrəli Qərarı. e-qanun.az (v Ázerbájdžánu)
  15. ^ „Azərbaycan Respublikası Milli Məclisinin parlamentlərarası əlaqələr üzrə işçi qruplarının yaradılması haqqında“ Azərbaycan Respublikası Milli Məclisinin 5 dekabr 2000-ci il tarixli, 24-IIQR nömrəli Qərarı. e-qanun.az (v Ázerbájdžánu)
  16. ^ A b „S. A. Salahlının Türkiyə Respublikasının İstanbul şəhərində Azərbaycan Respublikasının Baş konsulu təyin edilməsi haqqında“ Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 9 oktyabr 2006-cı il tarixli, 1722 nömrəli Sərəncamı (v Ázerbájdžánu)
  17. ^ „S.A. Salahlının Türkiyə Respublikasının İstanbul əəhərində Azərbaycan Respublikasının Baş konsulu və Qara Dəniz İqtisadi Əməkdaşlıq Təşkilatı yanında daimi nümayəndəsi vəziəıııi Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 3. května 2010-cu il tarixli, 881 nömrəli Sərəncamı (v Ázerbájdžánu)
  18. ^ „Türkiyə Respublikasının İstanbul əəhərində Azərbaycan Respublikasının Baş konsulu S.A.Salahlının eyni zamanda Azərbaycan Respublikasının Qara Dəniz İqtisadi Əməkdaşlıq Təşiəəanananananan Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 14 dekabr 2006-cı il tarixli, 1830 nömrəli Sərəncamı (v Ázerbájdžánu)
  19. ^ A b Səyyad Aran "ilin diplomatı" oldu. 525-ci qəzet. 30 iyun 2009, səh. 4. (v Ázerbájdžánu)
  20. ^ "Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 2001-ci il 20 iyul tarixli 544 nömrəli Fərmanı ilə təsdiq edilmiş" Azərbaycan Respublikasının Dini Qurumlarla İş üzrə Dövlət Komitəsi haqqında əsəəəqqqqq Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 16 noyabr 2012-ci il tarixli, 750 nömrəli Fərmanı (v Ázerbájdžánu)
  21. ^ „Cəmiyyət və Din“ qəzeti. 10-16 yanvar 2013, č. 01 (187). sh. 16. (v Ázerbájdžánu)
  22. ^ Səyyad Aran baş redaktor vəzifəsinə təyin edilib. Gün.Az. (v Ázerbájdžánu)
  23. ^ Səyyad Arana daha bir vəzifə verildi. Milli. Az. (v Ázerbájdžánu)
  24. ^ Cəmiyyət və Din "qəzeti. 10-16 yanvar 2013, č. 01 (187). sh. 1. (v Ázerbájdžánu)
  25. ^ „Ulduz“ jurnalı, č. 11, 1978.
  26. ^ Azərbaycanın müstəqilliyi ilə yaşıd olan "Səs" qəzeti yaranmasından keçən 20 ildə yalnız xalqa və dövlətçiliyə xidmət edib. „Səs“ qəzeti. 11 yanvar 2011, s. 12-13. (v Ázerbájdžánu)
  27. ^ A b "Səyyad Aranın" Sandıqda qalan muştuluğ "u". qafqazinfo.az. Citováno 2018-08-17.
  28. ^ SƏYYAD ARAN - 60. azyb.net (v Ázerbájdžánu)
  29. ^ A b C Azərbaycan Yazıçılar Birliyinin 60 illik yubileyi münasibətilə Səyyad Arana ünvanladığı təbrik məktubu. Ədəbiyyat qəzeti. 9. noyabr 2012. səh. 5. (v Ázerbájdžánu)
  30. ^ „ANN.az Azərbaycanda özəl xəbərlər, araşdırmalar, təhlillər və müsahibələrin tək ünvanı“. ann.az. Citováno 2018-08-17.
  31. ^ „Azərbaycan mətbuat işçilərinin təltif edilməsi haqqında“ Azərbaycan Respublikası Prezidentinin 21 iyul 2005-ci il tarixli, 924 nömrəli Sərəncamı. e-qanun.az (v Ázerbájdžánu)

externí odkazy