Sankt Annæ Plads 1–3 - Sankt Annæ Plads 1–3
Sankt Annæ Plads 1–3 | |
---|---|
Obecná informace | |
Architektonický styl | Historismus |
Umístění | Kodaň, Dánsko |
Souřadnice | 55 ° 40'56,4 "N 12 ° 35'22,04 ″ V / 55,682333 ° N 12,5894556 ° ESouřadnice: 55 ° 40'56,4 "N 12 ° 35'22,04 ″ V / 55,682333 ° N 12,5894556 ° E |
Dokončeno | 1847 |
Slavnostně otevřena | 1849 |
Design a konstrukce | |
Architekt | Gustav Friedrich Hetsch |
The Sankt Annæ Plads 1–3, také známý jako Fibigerův dům (Dánsky: Fibigers Gård), je a Pozdní neoklasicistní majetek na Sankt Annæ Plads v Kodaň, Dánsko. Postaven v roce 1849, původně obsahoval špičkové byty pro bohaté členy buržoazie, ale ve druhé polovině 20. století byl přeměněn na kancelářské prostory. Byl uveden na seznamu Dánská agentura pro dědictví v dánském národním registru chráněných budov a v roce 1932. V budově nyní sídlí společnost Danmarks Skibskredit A / S.
Dějiny
Místo, kde dnes stojí budova, bylo dříve součástí zahrad sousedních Lindencrone Mansion. Adolph Christian Fibiger, výrobce plátna, získal zámek v roce 1840. Později jej uvedl do provozu Gustav Friedrich Hetsch navrhnout budovu na Sankt Annæ Plads 1–3 s luxusními apartmány pro zámožné členy buržoazie. Hetsch provedl počáteční omítky v roce 1847, ale byl odstraněn z projektu po sporu s Fibigerem a budova byla místo toho dokončena Peter Christoph Hagemann v roce 1849 mírně upravený design.[1] Budova obsahovala dva byty v přízemí a jeden byt v ostatních patrech.[2]
Státní zaměstnanec George Joachim Quaade, který předtím měl bydliště v Amalienborg, krátce žil v jednom z bytů v roce 1853, ale přestěhoval se do nového domova v dnes již zbořené budově na Bredgade 19 v roce 1854. V roce 1856 se stal vedoucím oddělení (departementschef = na ministerstvu zahraničních věcí. Od roku 1860 působil jako velvyslanec nejprve v Haque a později Brusel a Berlín. Právník a politik Gustav Edvard Brock žil v budově od roku 1863. Royal Ballet Master August Bournonville žil v č. 3 v polovině 70. let 20. století.[3]
Budova byla změněna v roce 1881. Byla uvedena do seznamu v roce 1932. Budova byla uvedena do seznamu v roce 1932. Byla upravena pro použití jako kanceláře v poválečném období, ale obnovena v roce 1988.[2] Fasádu obnovil Erik Jørgensens Tegnestue za pomoci Bo Kierkegaarda v roce 1996.[4]
Architektura
Budova, navržená v historickém stylu, se skládá ze čtyř pater nad vysokým sklepem a je široká sedm polí. Stojí na podstavci ze žuly a je zakončena a Napůl kyčle břidlice střecha. Budovu lemují dva spodní pavilony, z nichž každý má v přízemí bránu, v prvním patře lodžii se sloupy a střešní terasu se zdobeným parapet. Třetí patro s balkonem, které bylo přidáno v roce 1881, bylo při restaurování v roce 1988 odstraněno. Fasáda budovy je oděna do světle pískové barvy. Kontinuální meandr vlys vede mezi prvním a druhým patrem budov a dvěma pavilony a mezi druhým a třetím patrem běží prázdný bílý vlys. The nornice a parapety jsou podporovány konzoly.[2]
Kniha Danske Arkitekturstrømninger 1850-1950 obsahuje půdorysy a ztvárnění fasády budovy.[3]
Dnes
V budově nyní sídlí společnost Danmarks Skibskredit A / S.
Další čtení
- Historické bydlení v Københavnu, národní muzeum, 1972, s. 190
- Tønnesenm Allan: '233 danske borgerhuse, Kodaň, 1979, s. 66
- Friis, Bendt: 1-3 Sankt Annæ Plads. Východní čtvrť Sankt Annæ, titul č. 170b, Rued Jørgensen Børsmæglerselskab, 1988
- Erik Jørgensen Arkitektfirma: Danmarks Skibskreditfond. Otevřete Sankt Annæ Plads, Kodaň, 1996.
Reference
- ^ „København, Sankt Annæ Plads 1-3“. arkark.dk (v dánštině). Citováno 2013-03-06.
- ^ A b C „Sag: Sankt Annæ Plads 1-3-3“ (v dánštině). Kulturstyrelsen. Citováno 2013-03-06.
- ^ A b „Sankt Annæ Plads 1-3-3a-b“. indenforvoldene.dk (v dánštině). Citováno 2013-03-06.
- ^ „Facadeundersøgelse af Sankt Annæ Plads 1-3, København“. Bo Kierkegaard Aps. (v dánštině). Citováno 2013-03-06.
externí odkazy
- Sankt Annæ Plads 1–3 na indenforvoldene.dk