Samuils nápis - Samuils Inscription - Wikipedia



Samuilův nápis představuje obsah nalezený na náhrobku z Samuel Bulharska rodiče, postavený v 992/3. Tento nápis, který byl vyroben na objednávku Car Samuel zmiňuje jména svých rodičů a bratra Davide.
V současné době je náhrobek uložen na Národní archeologické muzeum v Sofie, Bulharsko. V roce 1916 tam byl transportován z vesnice Agios Germanos, blízko Prespanské jezero v Řecko. Rozměry náhrobku jsou 125–130 cm vysoké, 52–67 cm široké a 7–10 cm silné. Nápis byl citován historiky, jako je Fyodor Uspensky, Iordan Ivanov, a Nicholas Adontz.
Nápis
Původní text s rekonstruovanými částmi v hranatých závorkách a moderních prostorech, velkými písmeny a interpunkcí (spojovníky, čárky, dvě tečky a dvojtečka) přidal:
- ✚ Въ имѧ Ѡт︮ь︯ца и Съ-
- и︮н︯а и Ст҃аго Доу︮х︯а, а-
- зъ, Самоипⷧь, рабъ Б︮ж︯ [и,]
- полагаѫ памѧть [ѡц]
- ꙋ҃ и матери и брат [оу н-]
- а кръ︮с︯тѣхъ сих [ъ. Се]
- имена оусъпъш [ихъ: Ни-]
- кола рабъ Бж҃и, [Риѱими-]
- ѣ, Давдъ. Написа [но се въ]
- лѣто отъ сътво [рениѣ миро-]
- у ҂ꙅ҃⁖ф҃а҃ · инъди [кта ꙅ҃]
Toto je francouzský překlad nápisu Adontze:
„Au nom du Père et du Fils et du Saint-Esprit, moi, Samuel, serviteur de Dieu, je fais mémoire de mon père, de ma mère et de mon frère sur ces croix. Voici les noms des défunts: Nicolasi, serviteur de Dieu; Ripsimé et David. Écrit en l'an de la création 6501, obvinění VI. “
V angličtině přeloženo z francouzštiny: „Ve jménu Otce a Syna a Ducha svatého jsem si já, Samuel, služebník Boží, vzpomněl na svého kříže na svého otce, matku a bratra. jsou jména zemřelých: Nikolas, Boží služebník, Ripsimia a David. Napsáno v roce 6501 od stvoření, VI obvinění."
Rok 6501 od stvoření světa odpovídá 992-993 nl.[1]
Poznámky
- ^ „Nápisy se datují 992–993 a Samuel je tam jednoduše kvalifikován jako Boží služebník bez královského titulu. Tato křížová kontrola dokazuje, že v roce 993 Samuel ještě nebyl králem, to po dohodě s Asoghik a Yahya, který uvedl svůj příchod v letech 997 - 998, po smrti Romana. “In: Adontz, Nicolas. Etudes Armeno-Byzantines. Livraria Bertrand. Lisbonne, 1965, str. 347-407 (385)
Viz také
Literatura
- Успенскiй, Ф. И. (Uspenskiĭ, Fedor I., 1845-1928) Надпис царя Самуила, Известия Русского Археологического Института в Константиноп, III, 184 - 194.
- Иванов, Йор. (Ivanov, Ĭor.) Български старини из Македония. София, 1931, с. 25.
- Ivanov, Jordán (1872-1947). Bŭlgarski starini na Makedoniia, 1970.
- Кос, М. (Kos, Milko) О натпису цара Самуила, Гласник српског научног друштва 5, 1929, с. 203 - 209.
- Степанос Таронеци-Асохик (Asoghik, Stepanos T., 10. - 11. století). Всеобщая история Степаноса Таронского - Асохика по прoзванию, писателя ХІ столетия. Перевод с армянскoго и объяснения Н.Эминым. Москва, Типография Лазаревского института восточных языков. 1864. XVIII, 335 стр.
- Asoghik (Stepanos de Taron). L'histoire universelle, Paříž, 1859. Překlad v němčině, Lipsko, 1907.
- Stepanos, Tarōnetsi (Stepanos Asoghik Taronetsi, 10. – 11. St.) Tiezerakan patmutyun, Erevan, 2000, str. 455 (303 - 304).
- Adontz, Nikoghayos. Samuel l'Armenien, Roi des Bulgares. Bruxelles, Palais des academies, 1938, str. 63.
- Adontz, Nicolas. Etudes Armeno-Byzantines. Livraria Bertrand. Lisbonne, 1965, s. 347–407 (384).
- Lang, David M. Bulhaři, Londýn, 1976.
- Lang, David M. Arméni. Lidé ve vyhnanství. London, 1981, str. 203 (55, 105).