Sampo Terho - Sampo Terho
Sampo Terho | |
---|---|
Ministr pro evropské záležitosti, kulturu a sport | |
V kanceláři 5. května 2017 - 6. června 2019 | |
premiér | Juha Sipilä |
Předcházet | Timo Soini (Evropské záležitosti) Sanni Grahn-Laasonen (Vzdělání a kultura) |
Uspěl | Tytti Tuppurainen (Evropské záležitosti) Annika Saarikko (Věda a kultura) |
Člen parlamentu pro Helsinki | |
V kanceláři 22. dubna 2015 - 14. dubna 2019 | |
Poslanec Evropského parlamentu pro Finsko | |
V kanceláři 19. dubna 2011 - 27. dubna 2015 | |
Uspěl | Pirkko Ruohonen-Lerner |
Osobní údaje | |
narozený | Helsinki | 20. září 1977
Politická strana | Modrá reforma (2017−) Finská párty (do roku 2017) |
Alma mater | University of Tampere |
webová stránka | Oficiální webové stránky |
Sampo Terho (Narozen 20. září 1977)[1] je Finština politik který působil jako ministr pro evropské záležitosti, kulturu a sport. Je předsedou Suomalaisuuden Liitto a byl dříve a Poslanec Evropského parlamentu.
Terho vystudoval University of Tampere v roce 2003 s Magisterský titul v Finská historie, a pracoval jako výzkumný pracovník v Finská univerzita národní obrany. Napsal knihu o historii trest smrti.[2] Terho také sloužil jako strážce míru v Bosna a Hercegovina.[3] Terho získal druhý největší počet hlasů na Finská párty (tehdy známí jako Praví Finové) volební seznam v EU Volby do Evropského parlamentu 2009. Uspěl Timo Soini v Evropský parlament kdy byl Soini zvolen do Finský parlament v Volby 2011.[4] Byl znovu zvolen v 2014 volby.
Terho se účastnil Parlamentní volby 2015 a byl zvolen do parlamentu 10 067 osobními hlasy.[5] Jeho funkční období v Evropském parlamentu skončilo 27. dubna, kdy Terho oficiálně přijal místo ve finském parlamentu.[6] Následně se stal předsedou parlamentní skupiny strany Finů.[7] Dne 5. května 2017 nastoupil jako ministr pro evropské záležitosti, kulturu a sport v Kabinet Sipilä.[8]
V roce 2017 Terho běžel proti Jussi Halla-aho pro předsednictví strany, ale nakonec prohrál volby předsednictví na stranickém sjezdu 10. června. Dne 13. června Terho a 19 dalších opustilo parlamentní skupinu Finské strany a založili parlamentní skupinu Nová alternativa, z níž se stala nová strana známá jako Modrá reforma.[9] Po rozkolu zaujala místo ve finské skupině skupina Nová alternativa a Terho pokračoval jako ministr.
v Parlamentní volby 2019, Terho byl kandidátem modré reformy ve volebním obvodu Uusimaa, ale nebyl zvolen.[10]
Terho napsal na oslavu dílo komorní hudby dlouhé asi pět minut 100 let nezávislosti Finska, pro městský orchestr Kuopio. Skladbu zařídil Terho s dirigentem Heikki Elo, který skladbu společně zorganizoval.[11][12][13]
Volební historie
Volby do Evropského parlamentu
Rok | Volební obvod | Hlasy | Procento | Výsledek |
---|---|---|---|---|
2009 | Finsko | 9,374 | 0.56% | Náhradní |
2014 | Finsko | 33,833 | 1.96% | Zvolený |
Parlamentní volby
Rok | Volební obvod | Hlasy | Procento | Výsledek |
---|---|---|---|---|
2015 | Helsinki | 10,067 | 2.80% | Zvolený |
2019 | Uusimaa | 3,118 | 0.57% | Není zvolen |
Komunální volby
Rok | Obec | Hlasy | Procento | Výsledek |
---|---|---|---|---|
2017 | Helsinki | 3,381 | 1.04% | Zvolený |
Reference
- ^ Sampo TERHO. Evropský parlament, 2011. Citováno 14. září 2011.
- ^ Sampo Terho: Silmä silmästä: Kuolemanrangaistuksen historiaa. Jyväskylä: Atena, 2007. ISBN 978-951-796-495-1
- ^ "Etusivu".
- ^ „Sampo TERHO - Parlamentní činnost - Poslanci - Evropský parlament“. www.europarl.europa.eu.
- ^ „Valitut ehdokkaat Helsingin vaalipiiri“. ministerstvo spravedlnosti. Citováno 25. dubna 2015.
- ^ „Hannu Takkula aloitti työnsä EU-parlamentissa“. Ilta-sanomat. 29.dubna 2015. Citováno 1. května 2015.
- ^ Sampo Terho na uusi perussuomalaisten ryhmäjohtaja, Yle 1. června 2015, zpřístupněno 1. června 2015.
- ^ „Presidentti nimitti kolme uutta ministeriä - perussuomalaisten uusi kulttuuriministeri nosti kärkiaiheekseen poliittisten nuorisojärjestöjen tuet“. Helsingin Sanomat. 5. května 2017. Citováno 5. května 2017.
- ^ „Tällainen on Uusi vaihtoehto - Nämä kansanedustajat jättivät perussuomalaiset“. Yle. 13. června 2017. Citováno 13. června 2017.
- ^ „Ministeri toisensa jälkeen putosi eduskunnasta - joutuvat hakemaan uutta työtä“. Iltalehti (ve finštině). 15. dubna 2019. Citováno 17. dubna 2019.
- ^ https://yle.fi/uutiset/3-9867651
- ^ Odkaz / 1051416
- ^ https://www.hs.fi/kulttuuri/art-2000005396236.html
- ^ „Informační služba“. vaalit.fi. Finské ministerstvo spravedlnosti. Citováno 3. července 2017.