Ryazanský zázrak - Ryazan miracle

The Ryazanský zázrak (nebo Ryazanská aféra; ruština jména: рязанское чудо "Ryazanský zázrak", рязанский эксперимент "Ryazan experiment", рязанская авантюра „Ryazan venture“) byl skandál vyplývající z propagandistické kampaně na podporu Sovětů plánovaná ekonomika a pořádá Výbor komunistické strany v Rjazaňská oblast v roce 1959. Jednalo se o slibné a poté předstírání nadměrného naplnění plán produkce na maso a mléko v Rjazani oblast.[1][2]

Kontext

22. května 1957 Nikita Chruščov Tehdejší sovětský vůdce přednesl projev na regionálním setkání zástupců sovětského zemědělského průmyslu, ve kterém vysílal svůj slavný slogan „Chyťte a předjděte Ameriku“ (Догнать и перегнать Америку). V tomto projevu Chruščov slíbil, že předstihne Spojené státy, pokud jde o hlavní ekonomické ukazatele, a to kompletní stavba komunismus do roku 1980. Jedním z cílů uvedených v tomto projevu bylo ztrojnásobit množství masa vyprodukovaného v Sovětském svazu během následujících tří let. Realizace tohoto cíle však zůstala daleko od cíle. Rok po příslibu produkce nerostla a SSSR stále pociťoval nedostatek potravin.[3] Chruščov vyjádřil svou nespokojenost a ke konci roku 1958 Ústřední výbor KSSS vydal oběžník obkoms, regionální výbory stran na úrovni oblasti, podniknout „rozhodná opatření“ k zajištění zlepšení produkce masa v roce 1959.[4]

Кто кого? Догнать и перегнать
„Dohánět a předjíždět“ (rusky: Кто кого? Догнать и перегнать). Sovětský propagandistický plakát z roku 1929 založený na parafrázi Lenina z roku 1917, ve kterém chválí ekonomickou převahu marxovské ekonomiky.

Aféra

Alexej Larionov, první tajemník Ryazan Obkom (efektivní šéf regionu v sovětském systému), oznámil velmi ambiciózní cíl ztrojnásobit množství masa produkovaného v regionu během příštího roku. Slib byl i přes nereálnost potvrzen na regionální stranické konferenci. 12. října 1958 Larionov osobně předal slib Chruščovovi, kterého tato iniciativa nadchla.[5] 9. ledna 1959 byl slib zveřejněn v Pravda, v té době oficiální stranické noviny. Publikace byla spěchána Chruščovem navzdory námitkám zemědělského odboru ústředního výboru. Výzva byla splněna několika dalšími regiony včetně Stavropol a Krasnodar. Ještě před zahájením ambiciózního programu získala oblast Rjazaň několik ocenění. V únoru 1959 získal region ocenění Leninův řád.[4]

Aby region splnil slib, musel zabít celé stádo skotu z roku 1959 a značnou část jeho mléčných zásob. Kromě toho veškerý dobytek chovaný kolchoz farmáři v jejich domácnostech byli přivlastněni „dočasně“. Protože shromážděné množství stále nestačilo na splnění cíle, musel obkom nakupovat maso v sousedních regionech přerozdělením finančních prostředků z jiných zdrojů, jako je nákup zemědělského nářadí a stavebnictví. 16. prosince 1959 mohl Ryazan obkom oznámit, že region dodal státu 150 000 tun masa, což bylo trojnásobek množství dodaného v předchozím roce. Kromě toho slíbily regionální úřady dodat v příštím roce 180 000.[6]

27. prosince 1959 oznámil úspěch Chruščov na plénu KSSS „O dalším rozvoji zemědělské výroby“ (О дальнейшем развитии сельскохозяйственного производства). Také v prosinci získal Larionov titul Hrdina socialistické práce.[5]

V roce 1960 se však produkce masa v Rjazaňské oblasti propadla na 30 000 tun, protože masová porážka snížila počet skotu o 65% ve srovnání s úrovní roku 1958. Aby toho nebylo málo, kolchozní zemědělci, jejichž soukromý dobytek byl „dočasně“ přivlastněn rok předtím odmítl zpracovat půdu kolchozu. To snížilo na polovinu množství obilí vyprodukovaného v Rjazaňské oblasti. Na podzim roku 1960 bylo nemožné záležitost skrýt. V září 1960 byl Larionov propuštěn ze své funkce, zbavený titulu Hrdina práce. 10. října 1960 spáchal sebevraždu.[7]

Následky

Podobné události, k nimž došlo v menším měřítku v jiných oblastech Sovětského svazu, vyústily v celostátní pokles zemědělské produkce. Přibližně ve stejné době byl Chruščov posedlý růstem kukuřice a vynutil si jeho rozsáhlou výsadbu. Někteří vůdci strany v severozápadním Rusku a Baltu také dychtili hlásit, že sledují stranickou linii, přestože kukuřice v severních oblastech neroste dobře.

Všechny tyto události dali ránu Chruščovovu obrazu v Sovětském svazu. Jeho slogan „Chytit a předjet Ameriku“ byl široce zesměšňován vtipy. Události přispěly k jeho konečnému pádu z moci v roce 1964.

Viz také

  • "Kukuřičná horečka" (rusky Кукурузная кампания ) - celonárodní kampaň za změnu zemědělství SSSR na kukuřice, což vedlo k tomu, že ¼ všech orných půd bylo obsazeno kukuřicí a nakonec selhalo, protože centrální plánovači ignorovali rozdíly v půdě a podnebí mezi regiony SSSR
  • The Velký skok vpřed v Číně a výsledné Velký čínský hladomor z let 1959-1960, které vycházely z podobných praktik zemědělského plánování.

Reference

  1. ^ Jeremy Smith, Melanie Ilic (2011). Chruščov v Kremlu: Politika a vláda v Sovětském svazu, 1953–1964. Routledge. str. 173. ISBN  9781136831829.
  2. ^ Ilya Zemtsov (1988). Černenko: Poslední bolševik: Sovětský svaz v předvečer perestrojky. Vydavatelé transakcí. str. 44. ISBN  9781412819459.
  3. ^ Peter Kenez (2006). Historie Sovětského svazu od začátku do konce. Cambridge University Press. str. 199. ISBN  9781139451024.
  4. ^ A b Соколов А.К., Тяжельников В.С. КУРС СОВЕТСКОЙ ИСТОРИИ 1941-1991 Archivováno 2008-09-27 na Wayback Machine
  5. ^ A b Вестник архива президента РФ, Журнал "Источник". Archivováno 17. 07. 2011 na Wayback Machine
  6. ^ »Нциклопедия »История» 11 класс »Урок 51 Archivováno 2008-09-21 na Wayback Machine
  7. ^ Funkční období prvních tajemníků provinční strany RSFSR. Ruský archiv z University of Manchester