Ruth Bré - Ruth Bré

Elisabeth Bonnes (Bouness), nejlépe známá pod svým pseudonymem Ruth Bré (1862-7. Prosince 1911 v Herischdorfu, dnes Jelenia Góra ), byl německým obhájcem matrilinealita a práva žen, spisovatel, novinář, dramatik a radikální kritik patriarchát. Bré byl zakladatelem Bund für Mutterschutz,[1] organizace, jejímž cílem bylo zlepšit postavení žen v právu, ekonomice a společnosti.

Život

Ruth Bré se narodila mimo manželství. Jména jejích rodičů byla utajena. Měla alespoň jednoho bratra.[2] Bré pracoval jako učitel, účastnil se veřejných debat o vzdělávání dětí a psal divadelní hry, které byly veřejně předváděny.

Jméno Ruth Bré bylo a pseudonym. Slovo Bré je považován za počáteční písmena příjmení Elisabeth-Rothmund-Bonnes, v opačném pořadí.[3] Rothmund se jmenovala její biologická matka. Publikovala své první spisy pod pseudonymem Elisabeth Bouness (alternativní hláskování Bouneß) a její spisy o ženském hnutí pod pseudonymem Ruth Bré.

Bréův hrob na Cavalier-Berg v Herischdorfu (dnes Jelenia Góra ), již neexistuje.[4]

Obhájce práv žen a matek

Po jejím předčasném odchodu do důchodu[5] stala se aktivní v ženské hnutí v Německu, kde patřila k radikálnímu křídlu. Od tohoto okamžiku psala pojednání o právech matek, román a články a vyzkoušela si roli redaktorky novin. Na své posluchače udělala dojem mimo jiné svou ohnivou rétorikou.[6]

Ruth Bré zasvětila svůj život zlepšování situace svobodných matek a jejich dětí. Ve svých spisech kritizovala podmínky mateřství v patriarchální společnosti a naléhala na: „Ženy, nerodte jiné ... ale sami sebe! [...] Žena může existovat bez státu, ale ne stát bez ženy.“[7] Bré mimo jiné bojoval proti propouštění vdaných ženských úřednic (tzv Lehrerinnenzölibat, předepsaný celibát pro učitelky) a pro svobodně zvolené mateřství. Podle Bré nebylo mateřství podmínkou psychologického a fyzického zdraví ženy. Jejím cílem bylo znovuzavedení matrilinealita a její spisy vyjadřovaly úctu matce ve fyzické i duchovní podobě.

v Lipsko dne 12. listopadu 1904 Bré založilo Bund für Mutterschutz (Společnost pro ochranu matek). Mezi signatáři zakládajícího dokumentu Bunda byli reformátor Friedrich Landmann a místní úředník a spisovatel Heinrich Meyer. Bund für Mutterschutz se rychle stal úspěšným a našel mnoho významných příznivců. Po konfliktech ohledně směru organizace byla Bré relativně rychle poražena jejím protivníkem Helene Stöcker, který si uzurpoval její pozici a tlačil Bunda směrem k sexuální reformě, odrážející se ve jménu Deutscher Bund für Mutterschutz und Sexualreform, přijatá v roce 1908. Bré a její soudruzi obvinili Stöckera z krádeže duševního vlastnictví Bré.[8]

Bré založil alespoň jednu kolonii matek podle vzoru matriarchálních společností.[9]

Vybrané spisy

  • Elisabeth Bouneß: Die Frau an der Jahrhundertwende. Breslau 1900. (Přehrát).
  • Elisabeth Bouness: Kaiserworte, Fürsorgegesetz und Lehrerschaft. Betrachtungen aus Liebe zum Vaterlande. Lipsko 1903.
  • Ruth Bré: Das Recht auf die Mutterschaft: Eine Forderung zur Bekämpfung der Prostitution, der Frauen- und Geschlechtskrankheiten. Lipsko 1903.
  • Ruth Bré: Staatskinder oder Mutterrecht? Versuche zur Erlösung aus dem sexuellen und wirtschaftlichen Elend. Lipsko 1904.
  • Ruth Bré: Keine Alimentationsklage mehr! Schutz den Müttern! Ein Weckruf, všichni, Mutter Hatten. Lipsko 1905.
  • Ruth Bré: Ecce Mater! (Siehe eine Mutter!). Lipsko 1905. (román).
  • Ruth Bré: Geboren am Weihnachtsabend. In: Die Neue Generation, sv. 5, č. 2/1909, s. 81–85.
  • Ruth Bré: Zunächst andere Ehegesetze!. In: Hedwig Dohm et al. (ed.): Ehe? Zur Reform der sexuellen Moral, Berlín 1911, s. 177–191.

Reference

  1. ^ Richard J. Evans: Feministické hnutí v Německu. London, Beverly Hills 1976 (SAGE Studies in 20th Century History, Vol. 6). ISBN  0-8039-9951-8, str. 120
  2. ^ Julia Polzin: Ruth Bré und der Bund für Mutterschutz. Hamburk 2012, s. 13
  3. ^ Julia Polzin: Ruth Bré und der Bund für Mutterschutz. Hamburk 2012, s. 15
  4. ^ Julia Polzin: Ruth Bré und der Bund für Mutterschutz. Hamburk 2012, s. 81
  5. ^ Christl Wickert: Helene Stöcker 1869-1943. Frauenrechtlerin, Sexualreformerin und Pazifistin.. Bonn 1991. ISBN  3-8012-0167-8, str. 183
  6. ^ Helene Stöcker: Ruth Bré und der Bund für Mutterschutz. In: Die Neue Generation, sv. 8, č. 1, Jg. 8/1912, s. 39
  7. ^ Ruth Bré: Staatskinder oder Mutterrecht? Versuche zur Erlösung aus dem sexuellen und wirtschaftlichen Elend. Lipsko 1904, s. 33
  8. ^ Helene Stöcker: Ruth Bré und der Bund für Mutterschutz. In: Die Neue Generation, sv. 8, č. 1, Jg. 8/1912, s. 30, 31
  9. ^ Adele Schreiber: Die Ansätze neuer Sittlichkeitsbegriffe v Hinblick auf die Mutterschaft. In: Zemře. (Hg.): Mutterschaft. Ein Sammelwerk für die Probleme des Weibes als Mutter, München 1912, str. 176; Evans (1976), str. 121

Další čtení

  • Richard J. Evans: Feministické hnutí v Německu. London, Beverly Hills 1976 (= SAGE Studies in 20th Century History, Vol. 6). ISBN  0-8039-9951-8.
  • Gudrun Hamelmann: Helene Stöcker, „Bund für Mutterschutz“ a „Die Neue Generation“. Frankfurt nad Mohanem 1992. ISBN  3-89228-945-X.
  • Bernd Nowacki: Der Bund für Mutterschutz (1905–1933). Husum 1983 (= Abhandlungen zur Geschichte der Medizin und der Naturwissenschaften, Heft 48). ISBN  3-7868-4048-2.
  • Julia Polzin: Ruth Bré und der Bund für Mutterschutz. Hamburk 2012. Masterarbeit Universität Hamburg
  • Adele Schreiber: Die Ansätze neuer Sittlichkeitsbegriffe v Hinblick auf die Mutterschaft. In: Zemře. (Hg.): Mutterschaft. Ein Sammelwerk für die Probleme des Weibes als Mutter, München 1912, S. 163–185.
  • Helene Stöcker: Ruth Bré und der Bund für Mutterschutz. In: Die Neue Generation, Bd. 8, Nr. 1, Jg. 8/1912, S. 30–40.
  • Christl Wickert: Helene Stöcker 1869-1943. Frauenrechtlerin, Sexualreformerin und Pazifistin. Eine Biografie. Bonn 1991. ISBN  3-8012-0167-8.
  • Deutschlandradio Berlin: 100 Jahre Mutterschutzbund