Ruprecht z Falcka (kolínský arcibiskup) - Ruprecht of the Palatinate (Archbishop of Cologne) - Wikipedia

Ruprecht z Falcka
Kolínský arcibiskup
Ruprecht von der Pfalz, Bischof von Köln.jpg
Arcibiskup Ruprecht z Falcka, 1475
KostelŘímskokatolický kostel
ArcidiecézeKolín nad Rýnem
VidětKolín nad Rýnem
Jmenován1463
Termín skončil1480
Osobní údaje
narozený27. února 1427
Zemřel16. nebo 26. července 1480(1480-07-26) (ve věku 53)
Burg Blankenstein, Gladenbach, Landgraviate Hesse

Ruprecht z Falcka (27 února 1427-16 nebo 26. července 1480) byl Arcibiskup a Kurfiřt z Kolína nad Rýnem od roku 1463 do roku 1480.

Ruprechtův hrob v Bonn Minster.

Životopis

Ruprecht byl třetím synem Louis III, hrabě Palatine Rýna, jeho druhou manželkou, Matilda Savojská.[1] Zřekl se svého nároku na země Falc[2] a studoval na svaté objednávky na univerzitách v Heidelberg a Kolín nad Rýnem. Byl kánon v Mainzská katedrála a poté se stal subdiakonem kapitola katedrály v Kolín nad Rýnem[1] a probošt katedrály v Würzburg.[3]

Ruprecht byl zvolen arcibiskupem v Kolíně nad Rýnem dne 30. března 1463, ale nebyl potvrzen papežem až do srpna 1464 a nebyl vysvěcen až Květná neděle 1468. Biskupské odbory obdržel až od Císař Svaté říše římské v srpnu 1471.[3] Vyvolen pro své rodinné vztahy,[3] stál před výzvou hlídat kolínské kurfiřty před snížením jejich pravomocí[4] při řešení svých vnitřních problémů, zejména nedostatku příjmů z odepření mýtné příjem z nejdůležitějších Rýn obchodní města, která byla zastavena jeho předchůdcem, Dietrich II von Moers, získat peníze na válku. Byl povinen souhlasit s 23 články předloženými kapitolou katedrály, které omezovaly jeho finanční možnosti, které tato kapitola a Nemovitosti dohodli čtyři dny před jeho zvolením,[1][3][5] a do kapitoly s významným obchodním městem Zóny jako slib jeho dobrého chování.[1]

Ruprecht se pohádal se svými poradci a zapojil se do vnější politiky. V roce 1467 vstoupil do aliance s Adolf, vévoda z Guelders proti vévodovi z Cleves,[3] s cílem znovu získat kontrolu nad Soest, Xanten a Rees. Poté, co konečně obdržel své korunovační klenoty, na podzim roku 1471 odmítal dohodu, kterou sám měl sepsat jako člen kapitoly a požadoval vyšší daně,[6] a aby je získal, obsadil Zons.[3]

Ruprecht pokračoval ve snaze omezit privilegia měst v arcibiskupství. S vojenskou a finanční pomocí svého bratra Frederick I, kurfiřt Palatine,[7] začal Kolínský církevní konflikt (Němec: Kölner Stiftsfehde), který přerostl v Burgundské války. Většina Ruprechtových vazaly, včetně občanů Kolína nad Rýnem, se vzdali své oddanosti a zeptali se papeže i Císař Fridrich III zasáhnout. V otevřené vzpouře hlásali Landgrave Hermann z Hesse správce a ochránce arcibiskupství.[5] Ruprechtovi zůstalo věrných jen několik menších pánů.[3] Ruprecht apeloval na pomoc Charles Bold, Vévoda z Burgundska, který se prohlásil za ochránce Kolína.[8][9] Císař se pokusil v prosinci 1473 zprostředkovat konflikt, ale neuspěl. V roce 1474 Charles obléhal Neuss, bašta povstalců, ve kterých se Hermann uchýlil; the Říšský sněm rozhodl v Augsburg jít do války proti Charlesi,[1] a v německé říši byla vydána obecná výzbroj.[10] The Obležení Neuss trvalo téměř rok a skončilo tím, že Charles přijal papežovo zprostředkování, a to i ohledně Ruprechtova postavení arcibiskupa.[11]Ruprecht byl exkomunikován papežem v roce 1472 za nezaplacení požadovaných příspěvků z jeho stolce do Říma.[3] Jeho pozice nadále oslabovala; jeho bratr ho proti císaři nepodporoval[12] a zemřel 12. prosince 1476,[3] a ztratil podporu všech kromě Kempen a Altenahr a v březnu 1478 byl zajat Hessians. Uvězněn v Burg Blankenstein u Gladenbach as vévodou z Jülich -Berg jako prostředník byl nucen vzdát se svého postavení arcibiskupa výměnou za příjem 4 000 zlatých guldeny.[1] Zemřel dříve, než papež přijal jeho rezignaci,[13] a byl pohřben v Bonn Minster. Jeho nástupcem za kolínského arcibiskupa byl Hermann z Hesse, který úspěšně bránil Neuss proti němu a jeho spojencům a stal se Hermannem IV; dal Ruprechtovi impozantní hrobku.[1]

Ruprecht měl nějaký úspěch v klášterní reformě,[3] dokonce i na instituce mimo jeho oblast kontroly, v Cleves a Jülich-Berg.[14] Byl vášnivý lov a jestřáb.[15]

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F G Adolf Ulrich, "Ruprecht von der Pfalz (Erzbischof von Köln)", Allgemeine Deutsche Biographie, vyd. Historická komise, Bavorská akademie věd a humanitních věd, Volume 29 Leipzig: Duncker & Humblot, 1889, pp. 729–30 (v němčině), online na de.wikisource; online na GoogleBooks.
  2. ^ výměnou za slib jeho bratra, že mu bude platit rentu, dokud nezíská biskupství: Henry J. Cohn, Vláda Porýní Falc v patnáctém století, Oxford: Oxford University, 1965, p. 31.
  3. ^ A b C d E F G h i j Manfred Groten, "Ruprecht von der Pfalz, Erzbischof von Köln", Neue Deutsche Biographie, vyd. Historical Commission, Bavarian Academy of Sciences and Humanities, Volume 22 2nd ed. Berlin: Duncker & Humblot, 2005, ISBN  978-3-428-11203-6, str. 286-87 (v němčině), online na Digitale Bibliothek.
  4. ^ Shrnutí zásahu sekulárních vládců na území Kolína nad Rýnem viz Benjamin Arnold, Knížata a území ve středověkém Německu, Cambridge: Cambridge University, 1991, ISBN  0-521-39085-0, 236-37, který hovoří o „uškrcení“.
  5. ^ A b Hans Prutz, Věk renesance„Historie všech národů 10, Filadelfie / New York: Lea, 1905, p. 310.
  6. ^ Jahresberichte der Geschichtswissenschaft 12 (1889) p. 617 (v němčině)
  7. ^ Cohn, p. 77 zmiňuje značné půjčky peněz a rezervy.
  8. ^ Nicholas Michael, Armády středověkého Burgundska 1364-1477, Muži ve zbrani, série 144, London: Osprey, 1983, ISBN  978-0-85045-518-2, p. 25.
  9. ^ John Bagnell Bury, Cambridge středověká historie Svazek 8, Závěr středověku, Cambridge: University Press, 1936, ISBN  978-0-521-04540-7, p. 152.
  10. ^ Prutz, p. 313.
  11. ^ Prutz, 314, 315.
  12. ^ Cohn, p. 13.
  13. ^ K. Lyncker, „Die Belagerung von Neuß in den Jahren 1474 und 1475: Eine Episode zur Hessischen Geschichte“, Zeitschrift des Vereins für hessische Geschichte und Landeskunde 6 (1854) 1-63, p. 56 (v němčině): datum 26. července. Oba Allgemeine Deutsche Biographie a Neue Deutsche Biographie dát 16. července.
  14. ^ Elke-Ursel Hammer, Monastische Reform zwischen Osoba a instituce: zum Wirken des Abtes Adam Meyer von Gross St. Martin v Kolíně nad Rýnem (1454-1499)„Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Geschichte 165; Veröffentlichungen des Max-Planck-Instituts für Geschichte, Studien zur Germania sacra 22, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2001, ISBN  978-3-525-35300-4, 390–91 (v němčině)
  15. ^ Friedrich Christoph Schlosser, rev. Oskar Jäger, Franz Wolff, Friedrich Christoph Schlosser's Weltgeschichte für das deutsche Volk, 4. vyd. Berlín: Seehagen, 1885, p. 297 popisuje jej jako „einen wüsten Trinker und Jäger“ - „zpustlý pijan a lovec“.

Zdroje

  • Ellen Widder. „Karriere im Windschatten. Zur Biographie Erzbischof Ruprechts von Köln (1427–1478)“. Vestigia Monasteriensia. Westfalen - Rheinland - Niederlande. Festschrift W. Janssen. Vyd. Ellen Widder, Mark Mersiowsky a Peter Johanek. Studien zur Regionalgeschichte 5. Bielefeld: Verlag für Regionalgeschichte, 1995. ISBN  978-3-89534-110-6. str. 29–72.
Tituly katolické církve
Regnal tituly
Předcházet
Dietrich II von Moers		 Kníže-arcibiskup-volič v Kolíně nad Rýnem
1463–80		Uspěl
Hermann IV. Z Hesenska