Veslování na letních olympijských hrách v roce 1968 - pánské coxed čtyři - Rowing at the 1968 Summer Olympics – Mens coxed four - Wikipedia

Pánské coxed čtyři
na hrách olympiády XIX
Pista olímpica de remo y canotaje, Xochimilco.JPG
Místo konání v roce 2015
MístoKurz veslování a kanoistiky Virgilio Uribe
datum13. – 19. Října
Konkurenti66 od 13 národů
Týmy13
Medailisté
1. místo, zlatý medailistaDick Joyce
Ross Collinge
Dudley Storey
Warren Cole
Simon Dickie
 Nový Zéland
2. místo, stříbrný medailistaPeter Kremtz
Manfred Gelpke
Roland Göhler
Klaus Jacob
Dieter Semetzky
 Východní Německo
3. místo, bronzový medailistaDenis Oswald
Peter Bolliger
Hugo Waser
Jakob Grob
Gottlieb Fröhlich
 Švýcarsko
← 1964
1972  →

The pánské coxed čtyři soutěž na Letní olympijské hry 1968 se konalo v Kurz veslování a kanoistiky Virgilio Uribe, Mexico City, Mexiko. Konalo se od 13. do 19. října a neočekávaně ho vyhrál tým z Nový Zéland, která zemi zajistila první olympijskou veslařskou medaili.

Pozadí

Na Letní olympijské hry 1964, pánské coxed čtyři událost vyhrála United Team of Germany. Bylo to poslední vystoupení německého týmu United. The Mistrovství světa ve veslování 1962 vyhrál tým z západní Německo a Mistrovství světa ve veslování 1966 vyhrál Východní Německo. V roce 1965 se západní Němci dostali na druhé místo Mistrovství Evropy ve veslování. Posádka z Sovětský svaz také patřili do skupiny favoritů, protože vyhráli poslední tři mistrovství Evropy ve veslování a získali stříbro na mistrovství světa ve veslování z roku 1966. Dalším uchazečem o medaili byl Itálie, kteří měli na lodi několik předchozích olympioniků.[1] Novozélandský tým byl původně vybrán jako čtyři veslaři a kormidelník jako záloha pro osmi země, které se kvalifikovaly. Začali společně trénovat Christchurch na Řeka Avon a získali dojem, že mají potenciál vyhrát medaili jako coxed four. Vedly se přísné diskuse s novozélandskými selektory, ale veslaři si nakonec přišli na své a byli předvedeni jako vlastní tým.[2]

Závody se konaly až v šesti jízdních pruzích.[3] Soutěže se zúčastnilo 13 týmů ze 13 zemí.[1]

Výsledek

Teplo

Tři rozjížďky byly veslovány 13. října; to byly první tři veslařské závody letních olympijských her v roce 1968.[3] Dvě rozjížďky měly čtyři týmy a jeden pět týmů, přičemž první tři týmy se kvalifikovaly do semifinále a zbývající týmy postupovaly do repasáže.[4]

Zahřejte 1

HodnostVeslařZeměČasPoznámky
1Peter Kremtz
Manfred Gelpke
Roland Göhler
Klaus Jacob
Dieter Semetzky
 Východní Německo7:03.60SF
2Herman Rouwé
Erik Hartsuiker
Berend Brummelman
Tom Dronkert
Otto Weekhout
 Holandsko7:08.15SF
3Anatoly Nemtyryov
Nikolay Surov
Aleksey Mishin
Boris Duyunov
Viktor Michejev
 Sovětský svaz7:10.18SF
4Hugo Aberastegui
José María Robledo
Juan Carlos Gómez
Guillermo Segurado
Rolando Locatelli
 Argentina7:11.52R
5Jorge Castillo
Daniel Chávez
Avelino Soberón
Rafael Velasco (kormidelník)
Gregorio Blasco
 Mexiko7:51.39R

2. rozcvička

HodnostVeslařZeměČasPoznámky
1Dick Joyce
Ross Collinge
Dudley Storey
Warren Cole
Simon Dickie
 Nový Zéland7:12.19SF
2Reinhold Batschi
Petre Ceapura
Stefan Tudor
Francisc Papp
Ladislau Lovrenschi
 Rumunsko7:16.50SF
3Luther Jones
Bill Purdy
Tony Martin
Gardner Cadwalader
John Hartigan
 Spojené státy7:21.39SF
4Ramón Luperón
Santiago Cuesta
Jorge López
Lázaro Rivero
Roberto Ojeda
 Kuba7:41.11R

Zahřejte 3.

HodnostVeslařZeměČasPoznámky
1Romano Sgheiz
Emilio Trivini
Giuseppe Galante
Luciano Sgheiz
Mariano Gottifredi
 Itálie7:08.60SF
2Denis Oswald
Peter Bolliger
Hugo Waser
Jakob Grob
Gottlieb Fröhlich
 Švýcarsko7:10.39SF
3Niko Ott
Peter Berger
Udo Brecht
Hans-Johann Färber
Stefan Armbruster
 západní Německo7:12.04SF
4Jean le Goff
André Lenochod
Jean Freslon
Jean-Pierre Grimaud
Roger Jouy
 Francie7:13.47R

Repechage

Jedna oprava byla v repasáži veslována 15. října.[3] Ze čtyř soutěžních týmů postoupily první tři do semifinále. Tým z hostitelské země byl v repasáži vyřazen.[5]

HodnostVeslařZeměČasPoznámky
1Hugo Aberastegui
José María Robledo
Juan Carlos Gómez
Guillermo Segurado
Rolando Locatelli
 Argentina6:55.55SF
2Jean le Goff
André Lenochod
Jean Freslon
Jean-Pierre Grimaud
Roger Jouy
 Francie7:05.48SF
3Ramón Luperón
Santiago Cuesta
Jorge López
Lázaro Rivero
Roberto Ojeda
 Kuba7:13.43SF
4Jorge Castillo
Daniel Chávez
Avelino Soberón
Rafael Velasco (kormidelník)
Gregorio Blasco
 Mexiko7:36.29

Semifinále

V semifinále 17. října byly veslovány dvě rozjížďky.[6] Ze šesti týmů soutěžících o rozjezd se první tři kvalifikovaly do finále, zatímco ostatní postoupily do malého finále.[7]

Zahřejte 1

HodnostVeslařZeměČasPoznámky
1Dick Joyce
Ross Collinge
Dudley Storey
Warren Cole
Simon Dickie
 Nový Zéland6:48.65F
2Luther Jones
Bill Purdy
Tony Martin
Gardner Cadwalader
John Hartigan
 Spojené státy6:54.22F
3Romano Sgheiz
Emilio Trivini
Giuseppe Galante
Luciano Sgheiz
Mariano Gottifredi
 Itálie6:58.24F
4Hugo Aberastegui
José María Robledo
Juan Carlos Gómez
Guillermo Segurado
Rolando Locatelli
 Argentina7:02.25
5Niko Ott
Peter Berger
Udo Brecht
Hans-Johann Färber
Stefan Armbruster
 západní Německo7:06.45
6Herman Rouwé
Erik Hartsuiker
Berend Brummelman
Tom Dronkert
Otto Weekhout
 Holandsko7:08.68

2. rozcvička

Povšimněte si, že tým ze Sovětského svazu v tomto vedru nahradil jednoho ze svých veslařů a vyměnil některá sedadla. Arkady Kudinov vesloval pouze v tomto vedru.[6]

HodnostVeslařZeměČasPoznámky
1Peter Kremtz
Manfred Gelpke
Roland Göhler
Klaus Jacob
Dieter Semetzky
 Východní Německo6:46.23F
2Nikolay Surov
Aleksey Mishin
Anatoly Nemtyryov
Arkady Kudinov
Viktor Michejev
 Sovětský svaz6:48.16F
3Denis Oswald
Peter Bolliger
Hugo Waser
Jakob Grob
Gottlieb Fröhlich
 Švýcarsko6:48.54F
4Reinhold Batschi
Petre Ceapura
Stefan Tudor
Francisc Papp
Ladislau Lovrenschi
 Rumunsko6:52.67
5Jean le Goff
André Lenochod
Jean Freslon
Jean-Pierre Grimaud
Roger Jouy
 Francie7:14.05
6Ramón Luperón
Santiago Cuesta
Jorge López
Lázaro Rivero
Roberto Ojeda
 Kuba7:26.62

Malé finále

Malé finále (nyní označované jako B finále) se hrálo 18. října.[8]

HodnostVeslařZeměČas
7Reinhold Batschi
Petre Ceapura
Stefan Tudor
Francisc Papp
Ladislau Lovrenschi
 Rumunsko6:46.68
8Hugo Aberastegui
José María Robledo
Juan Carlos Gómez
Guillermo Segurado
Rolando Locatelli
 Argentina6:50.54
9Herman Rouwé
Erik Hartsuiker
Berend Brummelman
Tom Dronkert
Otto Weekhout
 Holandsko6:51.77
10Jean le Goff
André Lenochod
Jean Freslon
Jean-Pierre Grimaud
Roger Jouy
 Francie6:52.86
11Ramón Luperón
Santiago Cuesta
Jorge López
Lázaro Rivero
Roberto Ojeda
 Kuba7:07.07
12 západní NěmeckoDNS

Finále

Finále (nyní nazývané A finále) se hrálo 19. října.[8] Novozélandský tým nečekaně porazil tým z východního Německa o více než dvě sekundy. V dalším překvapení švýcarská loď předběhla Italy o bronzovou pozici. Vítězství zajistilo Novému Zélandu první olympijské veslování zlato a třetí olympijskou veslařskou medaili celkem.[1] Olympijská soutěž byla poprvé, kdy tým závodil společně.[2] Medaile předával viceprezident MOV Konstantin Adrianow.[9]

HodnostVeslařZeměČas
1. místo, zlatý medailistaDick Joyce
Ross Collinge
Dudley Storey
Warren Cole
Simon Dickie
 Nový Zéland6:45.62
2. místo, stříbrný medailistaPeter Kremtz
Manfred Gelpke
Roland Göhler
Klaus Jacob
Dieter Semetzky
 Východní Německo6:48.20
3. místo, bronzový medailistaDenis Oswald
Peter Bolliger
Hugo Waser
Jakob Grob
Gottlieb Fröhlich
 Švýcarsko6:49.04
4Romano Sgheiz
Emilio Trivini
Giuseppe Galante
Luciano Sgheiz
Mariano Gottifredi
 Itálie6:49.54
5Luther Jones
Bill Purdy
Tony Martin
Gardner Cadwalader
John Hartigan
 Spojené státy6:51.41
6Anatoly Nemtyryov
Nikolay Surov
Aleksey Mishin
Boris Duyunov
Viktor Michejev
 Sovětský svaz7:00.00

Poznámky

  1. ^ A b C Evans, Hilary; Gjerde, Arild; Heijmans, Jeroen; Mallon, Bille; et al. „Veslování na letních hrách v Ciudad de México v roce 1968: Coxed Fours pro muže“. Olympiády na Sports-Reference.com. Sports Reference LLC. Archivovány od originál dne 18. dubna 2020. Citováno 9. října 2016.
  2. ^ A b "Známý novozélandský olympijský veslař Dudley Storey umírá". Stuff.co.nz. 6. března 2017. Citováno 6. března 2017.
  3. ^ A b C Úřední zpráva organizačního výboru z roku 1969, str. 541.
  4. ^ Evans, Hilary; Gjerde, Arild; Heijmans, Jeroen; Mallon, Bille; et al. „Veslování na letních hrách v roce 1968 v Ciudad de México: Pánské kolo Coxed Fours, první kolo“. Olympiády na Sports-Reference.com. Sports Reference LLC. Archivovány od originál dne 17. dubna 2020. Citováno 9. října 2016.
  5. ^ Evans, Hilary; Gjerde, Arild; Heijmans, Jeroen; Mallon, Bille; et al. „Veslování na letních hrách v roce 1968 v Ciudad de México: Pánské kolo Coxed Fours první kolo“. Olympiády na Sports-Reference.com. Sports Reference LLC. Archivovány od originál dne 18. dubna 2020. Citováno 9. října 2016.
  6. ^ A b Úřední zpráva organizačního výboru z roku 1969, str. 541f.
  7. ^ Evans, Hilary; Gjerde, Arild; Heijmans, Jeroen; Mallon, Bille; et al. „Veslování na letních hrách v roce 1968 v Ciudad de México: Pánské semifinále Coxed Fours“. Olympiády na Sports-Reference.com. Sports Reference LLC. Archivovány od originál dne 17. dubna 2020. Citováno 9. října 2016.
  8. ^ A b Úřední zpráva organizačního výboru z roku 1969, str. 542.
  9. ^ Úřední zpráva organizačního výboru z roku 1969, str. 129.

Reference

  • Alvarez, José Rogelio (1969). Oficiální zpráva organizačního výboru pro hry XIX. Olympiády v Mexiku 1968: Svazek III, část 1 (PDF). Mexico City, Mexiko: Organizační výbor her olympiády XIX.