Roman Felleis - Roman Felleis

Feuerhalle Simmering, hrob římského Felleise

Roman Felleis (18 března 1903-24 srpna 1944) byl rakouský politický aktivista. Byl jeho blízkým přítelem Bruno Kreisky, s nímž založil „Revolutionäre Sozialistischen“ („Revoluční socialisté“) organizace v únoru 1934. Poté Zábor Rakouska podle nacistické Německo v březnu 1938 oba muži věděli, že je jen otázkou času, než bude Gestapo přijde pro ně. Kreisky využil příležitosti k útěku Švédsko později ten stejný rok. Felleis odmítla odejít. Našel práci jako stavitel silnic, který mu umožnil často měnit svůj domov a žít nelegálně „v podzemí“ (neznámé orgánům veřejné správy), aby mohl, když uznal, že nastal ten pravý čas, vytvářet a rozvíjet buňky stranických aktivistů.[1] Zemřel 24. srpna 1944 v důsledku amerického bombardování proti Koncentrační tábor Buchenwald kam byl v té době odvezen.[2][1][3]

Život

Roman Felleis se narodil počátkem dvacátého století nesezdanému prodejnímu asistentovi v Linec. Po 1929 stal se nezaměstnaným,[3] podle slov svého přítele Bruna Kreiskyho však „zůstal neustále aktivní“ s „pevným sociálně demokratickým přesvědčením“.[1]

Jeho kariéra politického aktivisty začala v Mladí socialisté („Sozialistische Arbeiter-Jugend“ / SAJ). Po krátkém, ale brutálně potlačeném povstání z února 1934 mladí socialisté byli zakázáni: o tři měsíce později a postdemokratický vládní struktura objevil se v Rakousko. Poté, co byl SAJ prohlášen za nezákonný, konalo se dne 18. Února 1934 v bývalém důstojnickém sboru setkání jeho bývalých důstojníků lesy západně od Vídeň. Pod vedením Romana Felleise a Bruno Kreisky účastníci založili „Revolutionäre Sozialistischen“ (RS / „Revoluční socialisté“) organizace.[A][2][3]

Pod jedna strana Struktura „Ständestaat“ implementován po únoru 1934 a začleněn do práva v květnu 1934, byl RSJ ze své podstaty nezákonný.[2] Felleis se stal členem jejího pětičlenného manažera strany.[3] The Sociálně demokratická strana poté, co byla vláda v únoru 1934 prohlášena za nezákonnou, se konal přeshraniční kongres strany v roce 1934 Brünn (dnes Brno) v prosinci 1934. Roman Felleis se zúčastnil. Po návratu do Rakouska byl zatčen v lednu 1935 a zadržen ve vyšetřovací vazbě.[3] V březnu 1936 byl jedním z nejvýznamnějších z 28 obžalovaní v tzv Zkouška socialistů („Sozialistenprozess“),[3] které v té době přitahovaly značný mezinárodní zájem.[4] Včetně dalších významných obžalovaných Bruno Kreisky, Anton Proksch, Franz Jonas a Otto Probst. Dostal šestnáctiměsíční trest odnětí svobody. Byl propuštěn v červnu 1936, i když není zcela jasné, zda to odráželo nějakou formu správní milosti, nebo to jednoduše vyplynulo z obvyklého postupu, který zahrnoval započítání zadržené doby čekající na soudní proces s příslušnou částí následně uděleného trestu. Po svém propuštění se vrátil k aktivismu „Revolutionäre Sozialistischen“.[3]

Registrační karta Romana Felleise jako vězně v nacistickém koncentračním táboře Buchenwald

V srpnu 1939 Gestapo ve Vídni provedl souhrn 47 „revolučních socialistů“.[3] Jen málo z nich by čelilo soudu. Většina, včetně Felleis, byla jednoduše vzata do „ochranné vazby“ a dodána do koncentrační tábor síť.[5] Zdá se, že téměř okamžitě byl převezen do Koncentrační tábor Buchenwald u Weimar.[2] Zde pracoval s (ilegálním) výborem vězňů. Tam, kde to bylo možné, se zvlášť staral o rakouské židovské vězně jako např Robert Danneberg, Heinrich Steinitz a Edmund Reismann kteří byli táborovými úřady zacházeni ještě brutálněji než s ostatními vězni.[2]

Koncentrační tábor Buchenwald byl americkými bombardéry zaměřen a těžce degradován 24. srpna 1944. Řada vězňů byla zabita. Roman Felleis byl jedním z nich.[6] Jeho popel je pohřben Feuerhalle Simmering ve Vídni.


Poznámky

  1. ^ Jeden zdroj pojmenoval organizaci zřízenou Falleisem a jeho kamarády dne 18. února 1934 jako „Revolutionäre Sozialistische Jugend“ („Revoluční socialistická mládež“), ale několik dalších zdrojů jej pojmenuje jednoduše jako „Revolutionäre Sozialistischen“, což se jeví jako pravděpodobnější správné.

Reference

  1. ^ A b C Bruno Kreisky (autor); Matthew Paul Berg, Jill Lewis, Oliver Rathkolb (redaktoři); Helen Atkins a Matthew Paul Berg (překladatelé do angličtiny) (2000). Zkušenosti na mé cestě k politice. Boj za demokratické Rakousko: Bruno Kreisky pro mír a sociální spravedlnost. Berghahn Books. str. 63–65. ISBN  978-1-57181-155-4.CS1 maint: více jmen: seznam autorů (odkaz) CS1 maint: další text: seznam autorů (odkaz)
  2. ^ A b C d E „Felleis, Roman 18. 3. 1903, Vídeň - 24. 8. 1944, KZ-Buchenwald (Thüringen)“. Weblexikon der Wiener Sozialdemokratie. Sozialdemokratische Partei Österreichs, Landesorganisation Wien. Citováno 7. září 2018.
  3. ^ A b C d E F G h Wolfgang Röll (2000). Roman Felleis (1903-1944). Sozialdemokraten im Konzentrationslager Buchenwald 1937-1945: unter Einbeziehung biographischer Skizzen. Wallstein Verlag. 318–. ISBN  978-3-89244-417-6.
  4. ^ Manfred Marschalek: Der Wiener Sozialistenprozess 1936. In: Karl R. Stadler (Hrsg.): Sozialistenprozesse, Politische Justiz in Österreich 1870–1936. Europa-Verlag, Wien / München / Zürich 1986, ISBN  3-203-50948-2, str. 429–490.
  5. ^ ""Sie gingen den anderen Weg "- Organisierter Widerstand in Österreich" (PDF). Gedenkstätte für die Opfer der Gestapo Wien. Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes, Wien. str. 37. Citováno 8. září 2018.
  6. ^ „Gedenktafel Roman Felleis“. „Wien Geschichte Wiki“. Wien Geschichte Wiki ". Citováno 8. září 2018.