Římskokatolická diecéze Alessano - Roman Catholic Diocese of Alessano - Wikipedia
The Římskokatolická diecéze Alessano (latinský: Diecéze Alexanensis) byl Římskokatolická diecéze v Itálii, který se nachází ve městě Alessano, v provincie Lecce, část Apulie oblast jihovýchodu Itálie. Dne 28. Června 1818 bylo potlačeno Diecéze Ugento.[1][2]
Církevní historie
Ačkoli biskupské vidět z Alessana (latinský: Alexanum) může pocházet z doby kolem roku 700 n. l. nebo byla pravděpodobně založena v Norman vláda kolem roku 900 n. l., ale pravidelná posloupnost jejích biskupů začala až v roce 1283 Giovannim z Neapol. Až do 16. století papežští býci pokud jde o biskupství, nazval jej buď Alexanum nebo Leuca. Bylo to suffragan metropolita v Otranto.
Dne 17. května 1518 bylo potlačeno a jeho území bylo sloučeno do diecéze Lecce pod vedením biskupa Giovanniho Antonia Acquaviva d'Aragona, ale byla obnovena 3. června 1521.
byzantský liturgické zvyky byly nadále dodržovány, dokud nebyly zrušeny biskupem Ercole Lamia (1578–1591).[3][4]
Existenci obytného stolce ukončil papežský býk De utiliori ze dne 27. června 1818 ze dne Papež Pius VII, který své území přidělil tehdejší diecézi Ugento.[5]
Ordináři
Diecéze Alessano
700: Založeno jako diecéze Alessano[2]
- Berengario (? - 1402.02.27), později biskup z Castro (1402.02.27 – 1429)
- Paolo (1402.01.07 - smrt 1405)
- Giovanni Sanfelice (Jmenován 12. října 1405 - 24. září 1423, Biskup Muro Lucano )[6][7]
- Domenico di Napoli (1425? -?)
- Giacomo del Balzo (1431? -?)
- Simone da Brindisi, Menší bratři (O.F.M.) (1432.04.11 - smrt 1432); dříve biskup z Ruvo (Itálie) (1418.01.26 - 1432.04.11)
- Guiduccio Guidano (1432.09.16 - 1438.08.06), později biskup z Lecce (Itálie) (1438.08.06 - 1453.07.13), metropolitní arcibiskup z Bari – Canosa (Itálie) (1453.07.13 - 1454)
- Lorenzo, Dominikánský řád (O.P.) (1438 -?)
- Benedetto del Balzo (1465–1488)[8]
- Giovanni Giacomo del Balzo (1488 - smrt 1512)[9]
- Giovanni Antonio Acquaviva d'Aragona (1512.03.03 - 1517.05.18), později biskup z Lecce (Itálie) (1517.05.18 - 1525)[10]
- Luigi d'Aragona (1517.05.18 - 1518.05.17), také Kardinál-jáhen z S. Maria v Cosmedinu (1496.03? - 1519.01.21), kardinál-jáhen z S. Maria in Aquiro v komendu (1508.09.26 – 1517.05.25), Apoštolský administrátor z Nardò (Itálie) (1517.06.17 - 1519.01.21); dříve apoštolský správce Lecce (Itálie) (1498.12.10 - 1502.03.24), apoštolský administrátor z Policastro (Itálie) (1501 - 1504.04.22), apoštolský administrátor z Aversa (Itálie) (1501.03.10 - 1515.05.21), apoštolský administrátor z Capaccio (Itálie) (1503.01.20 - 1514.03.22), apoštolský administrátor z Cava (Itálie) (1511 - 1514.05.05), apoštolský administrátor z Římskokatolická diecéze Cádiz (Španělsko) (1511.02.10 - 1511.06.06), apoštolský administrátor z León (Španělsko) (1511.06.06 - 1516.12.17), apoštolský administrátor z Telese (Itálie) (1515)
17. Května 1518: potlačeno a sloučeno do Diecéze Lecce
3. června 1521: Znovu obnoveno jako diecéze Alessano
- Agostino Trivulzio, Apoštolský administrátor (1521.06.03 - 1526.07.20), zatímco Kardinál-jáhen z S. Adriano al Foro (1517.07.06 - 1537.08.17), apoštolský administrátor z Reggio Calabria (Itálie) (1520.08.24 - 1520.10.01), apoštolský administrátor z Římskokatolická diecéze Bobbio (Itálie) (1522.09.26 - 1524.05.27), metropolitní arcibiskup výše Reggio Calabria (Itálie) (1523.10.01 - 1529), apoštolský administrátor Toulon (Francie) (1524.06.22 - 1535.06.07), apoštolský administrátor z Le Puy-en-Velay (Francie) (1525.09.15 - 1525.10.08), apoštolský administrátor z Avranches (Francie) (1526.05.02 - 1526.10.19)
- Alessandro Cesarini, Apoštolský administrátor (1526.07.20 - 1531.11.15), zatímco Kardinál-jáhen z S. Maria na Via Lata (1523.12.14 – 1540.05.31), Protodeacon of Sacred College of Cardinals (1523.12.14 - 1540.05.31), apoštolský administrátor z Otranto (Itálie) (1526.04.09 - 1536.03.22)
- Francesco Antonio Balduini (1531.11.15 - smrt 1539)[11]
- Benedetto de Sanctis (1540 - smrt 1542)[12]
- Evangelista Cittadini (1542–1549)[13]
- Annibale Magalotti (1549 - smrt 1551)[14]
- Leonardo de Magistris (1551.08.21 - smrt 1554); dříve biskup z Capri (1540.02.13 – 1551.08.21)[15]
- Giulio Galletti (1555–1560)[16]
- Giacomo Galletti (1560–1574)[17]
- Cesare Busdragus (1574 - 1578.08.11), pozdější metropolitní arcibiskup z Chieti (Itálie) (1578.08.11 - smrt 1585,10)[18]
- Ercole Lamia (1578 - smrt 1591)[19]
- Settimio Borsari (1591 - 1592.06.12), později biskup z Casale Monferrato (Itálie) (1592.06.12 - 1594.04.29)[20]
- Sestilio Mazuca (Sextilius Mazuca) (1592.06.19 - 1594)[21][22]
- Orazio Rapari (Horatius Raparius) (1594 - smrt 1595)[21][23]
- Giulio Doffi (Giulio Doffius), O.P. (1595 - smrt 1597)[21][24]
- Celso Mancini (1597 - smrt 1612)[21][25]
- Nicola Antonio Spinelli, C.R. (1612 - smrt 1634)[21][26]
- Placido Padiglia, Celestines (O.S.B. Cel.) (1634.11.27 - smrt 1648); dříve biskup z Lavello (1627.09.20 – 1634.11.27)[21][27]
- Francesco Antonio Roberti (1648 - smrt 1653)[21][28]
- Giovanni Granafei (1653 - 1666.11.10), pozdější metropolitní arcibiskup z Bari – Canosa (Itálie) (1666.11.10 - 1683.03.18)[21][29]
- Andrea Tontoli (1666 - 1695.02.07), později biskup z Vieste (Itálie) (1695.02.07 - smrt 1696.10.21)[21]
- Vincenzo della Marra (1695 - smrt 1712)[30]
- Giovanni Belardino Giannelli (1717.12.18 - smrt 1743)
- Arcibiskup-biskup Luigi d'Alessandro (1743.07.15 - 1754.09.16), dříve metropolitní arcibiskup Santa Severina (Itálie) (1731.05.07 - 1743.07.15); později metropolitní arcibiskup z Bari – Canosa (Itálie) (1754.09.16 - smrt 1770)
- Dionigi Latomo (1754.12.16 - 1781)
- Gaetano Paolo de Miceli, Ardorini misionáři (P.O.C.R.) (1792.02,27 - 1804,10.29); později arcibiskup z Rossano (Itálie) (1804.10.29 - 1813.10.22)
1818 27. června: Potlačeno na diecézi Ugento[2]
1968: Obnoven jako titulární biskupský stolec v Alessanu[2]
Titulární viz
Biskupství Alexanum dnes uvádí katolický kostel jako titulární viz,[31] který byl nominálně obnoven v roce 1968 jako titulární biskupství.
Má následující zavedené subjekty, nejnižší (biskupské) třídy, kromě prvního a posledního (kterým byl udělen osobní titul a hodnost arcibiskupa):
- Titulární arcibiskup Tomás Alberto Clavel Méndez (1968.12.18 - 1978.02.21), jak emerituje[je zapotřebí objasnění ]; dříve biskup z Davide (Panama) (1955.07.24 - 1964.03.03), předseda biskupské konference Panamy (1964–1967), předseda biskupského sekretariátu Střední Ameriky a Panamy (1964–1971), metropolitní arcibiskup Panama (Panama) (1964.03.03 - 1968.12.18)
- Titulární biskup William Russell Houck (1979.03.28 – 1984.04.11)
- Titulární biskup Hernán Giraldo Jaramillo (1984.06.27 - 1987.07.07)
- Titulární biskup Natalino Pescarolo (1990.04.07 – 1992.05.04)
- Titulární biskup Bosco Lin Chi-nan (林吉 男) (1992.09.28 - 2004.01.24)
- Titulární arcibiskup Michael A. Blume, Božští slovní misionáři (S.V.D.) (2005.08.24 - ...), Apoštolský nuncius (papežský velvyslanec) do Uganda
Reference
- ^ „Diecéze Alessano“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 30. ledna 2016
- ^ A b C d „Titulární biskupský stolec v Alessanu“ GCatholic.org. Gabriel Chow. Citováno 14. února 2016
- ^ Gaetano Moroni, Dizionario di erudizione storico-ecclesiastica da S. Pietro sino ai nostri giorni, sv. LXXXIII, Benátky 1857, s. 5–8
- ^ Giuseppe Cappelletti, Le Chiese d'Italia dalla loro origine sino ai nostri giorni, Benátky 1864, roč. XIX, s. 322–326
- ^ Bolla De utiliori, v Bullarii romani Continuatio, Sv. XV, Řím 1853, s. 56–61
- ^ Eubel, Konrad (1913). HIERARCHIA CATHOLICA MEDII ET RECENTIORIS AEVI, svazek I (druhé vydání). Münster: Libreria Regensbergiana. str.83. (v latině)
- ^ „Biskup Giovanni Sanfelice“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 10. května 2017
- ^ „Bishop Benedetto del Balzo“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 30. ledna 2016
- ^ „Biskup Giovanni Giacomo del Balzo“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 30. ledna 2016
- ^ „Bishop Giovanni Antonio Acquaviva d'Aragona“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 30. ledna 2016
- ^ „Biskup Francesco Antonio Balduini“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Bishop Benedetto de Sanctis“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Bishop Evangelista Cittadini“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Bishop Annibale Magalotti“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Leonardo de Magistris“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Giulio Galletti“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Giacomo Galletti“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Arcibiskup Caesar Busdragus“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Bishop Ercole Lamia“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Bishop Settimio Borsari“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ A b C d E F G h i Gauchat, Patritius (Patrice) (1935). HIERARCHIA CATHOLICA MEDII ET RECENTIORIS AEVI, svazek IV. Münster: Libraria Regensbergiana. p. 77. (v latině)
- ^ „Bishop Sextilius Mazuca (Massuca)“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Horatius Raparius“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Giulio Doffius, O.P.“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Bishop Celso Mancini“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Nicola Antonio Spinelli, C.R.“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Placido Padiglia, O.S.B.“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 4. ledna 2017
- ^ „Biskup Francesco Antonio Roberti“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Arcibiskup Giovanni Granafei“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Biskup Vincenzo della Marra, C.R.L.“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ Annuario Pontificio 2013 (Libreria Editrice Vaticana 2013 ISBN 978-88-209-9070-1), s. 829
Bibliografie
- Ferdinando Ughelli; Niccolò Coleti (1721). Italia sacra sive De episcopis Italiæ, et insularum přilehlé ... (v latině). Tomus nonus (IX). Benátky: apud Sebastianum Coleti. str. 86–93.
- Giuseppe Cappelletti (1870). Le chiese d'Italia dalla loro origine sino ai nostri giorni (v italštině). Svazek XXI. Venezia: G. Antonelli. 322–326.
- Pius Bonifatius Gams (1873). Řada episcoporum Ecclesiae catholicae: Kvóta nezpochybňuje beato Petro apostolo (v latině). Ratisbon: Typis et Sumptibus Georgii Josephi Manz.
- Konrad Eubel (1898). Hierarchia catholica medii aevi: sive Summorum pontificum, S.R.E. cardinalium, ecclesiarum antistitum series ab anno 1198 usque ad annum [1605] perducta e documentis tabularii praesertim Vaticani collecta, digesta (v latině). Sv. I. Munster: sumptibus et typis librariae Regensbergianae.
- Konrad Eubel (1901). Hierarchia catholica medii aevi: 1434–1503 (v latině). Munster: Monasterii, sumptibus et typis librariae Regensbergianae.
- Gulik, Guilelmus van; Konrad Eubel (1923). L. Schmitz-Kallenberg (ed.). Hierarchia catholica medii aevi (v latině). Svazek III (editio altera ed.). Münster: sumptibus et typis librariae Regensbergianae.
- Patrick Gauchat (1960). Hierarchia catholica medii aevi, sive summorum pontificum, S.R.E. Řada cardinalium ecclesiarum antistitum: A pontificatu Clementis PP. VIII (1592) usque ad pontificatum Alexandri PP. VII (1667) (v latině). Regensberg.