Římskokatolická arcidiecéze Bar - Roman Catholic Archdiocese of Bar
Arcidiecéze Bar Archidioecesis Antibarensis Barska Nadbiskupija | |
---|---|
![]() Katedrála svatého Petra (nová katedrála) | |
Umístění | |
Země | ![]() |
Metropolitní | Okamžitě podléhá Svatému stolci |
Statistika | |
Plocha | 13 198 km2 (5 096 čtverečních mil) |
Populace - Celkem - katolíci (včetně nečlenů) | (od roku 2012) 631,000 11,227 (1.8%) |
Farnosti | 19 |
Informace | |
Označení | katolík |
Sui iuris kostel | Latinský kostel |
Obřad | Římský obřad |
Založeno | 9. století (Jako diecéze baru) 1089 (Jako arcidiecéze baru) |
Katedrála | Katedrála svatého Petra apoštola v Bar, Černá Hora |
Konkatedrála | Katedrála Neposkvrněného početí u Stari Bar |
Současné vedení | |
Papež | Francis |
Metropolitní arcibiskup | Rrok Gjonlleshaj |
Mapa | |
Mapa Černé Hory Diecéze Kotor Arcidiecéze Bar |
The Římskokatolická arcidiecéze Bar (Černohorský a srbština: Barska nadbiskupija / Барска надбискупија, latinský: Archidioecesis Antibarensis) je církevní území nebo diecéze z Římskokatolický kostel v Černá Hora.[1][2] Je zaměřen na město Bar (Italština Antivari). Bylo postaveno jako diecéze v 9. století a povýšeno na arcidiecézi v roce 1089. Arcibiskupství bylo na základě papežova dekretu zrušeno po roce 1140, dokud nebylo obnoveno srbským středověkem Nemanjić dynastie v roce 1199.
Arcibiskupové pravidelně nesli tituly „Primáti Srbska “(Primas Serviae), implementovaný jako trvalou součást titulu arcibiskupem Stephen Tegliatti v 1475, od 1256 brzy na samozvaný jako “arcibiskup Slovanů”.
Nová katedrála arcidiecéze je Katedrála svatého Petra apoštola (vysvěcen v září 2017) v baru.[3] Je to staré Katedrála Neposkvrněného početí se nachází poblíž Stari Bar. Rrok Gjonlleshaj v současné době slouží jako arcibiskup v arcidiecézi.[4]
V roce 1923 Traboin, Tuzi, Mrzutý, a Klezna byly přidány k arcibiskupství z Římskokatolická arcidiecéze Skadar. V roce 1969 bylo území obcí Plav, Gusinje, a Vojno Selo byly přidány k arcibiskupství z Římskokatolická arcidiecéze Skopje.
Dějiny
V roce 1571, kdy Osmané zajali Antivari katolická církev v příhraniční oblasti a římskokatolická arcidiecéze Bar se začaly hroutit a hlavním důvodem je emigrace domorodého obyvatelstva, ale také imigrace nových etnických a náboženských prvků, které přinesli Osmané. Kvůli nedostatku katolických kněží, celý farnosti byli přeměněni na pravoslaví.[5]
Arcibiskupové
- Peter (1064–1094)
- Sergius (1094? / Ca 1110? -1124?)
- Elijah (asi 1124 - 1140)
- Jan I. (1199–1247)
- John II (Giovanni da Pian del Carpine ) (1248–1252)
- Gufrid (duben 1253 - 1254)
- Vavřinec I. (1255–1270)
- Gašpar Adam (1270–1280)
- Michael (1282–1298)
- Rudger (1298–1301), člen
Cisterciácký řád, spisovatel
z Kronika Dioclea kněze - Marinus I (Marin Petrov Žaretić ) (1301–1306)
- Andrew I. (1307–1324)
- William I. (Guillaume Adam ) (1324–1341)
- Jan III. (1341–1347)
- Dominic (1349–1360)
- Stephen (1361–1363)
- Jan IV. (1363–1373)
- John V (1373–1382)
- Anton (1383–1390)
- Raymond (1391–1395)
- Ludovik I (Ludovik Bonito ) (1395)
- Marinus II (1396–1420)
- Jan VI. (1420–1422)
- Peter II (1423–1448)
- Ondřej II (1448–1459)
- Vavřinec II (1459–1460)
- Mark I (1460–1461)
- Simon I. (Šimun Vosić ) (1462–1473)[6][7]
- Stephen II (Stephen Teglatius ) (1473–1485)[8]
- Philip (Philip Gaius ) (1485–1509)
- Jeronim (1509–1517)
- Vavřinec III (1517–1525)
- John VII (1525 - 1528?)
- Ludovik II (Lodovico Chieregati ) (1528–1551)
- Jan VIII (1551–1571)
- Theodore (1575)
- Ambrosius (Ambrozije Kapić ) (1579–1598)
- Thomas (Toma Ursini ) (1598–1607)
- Marinus III (Marino Bizzi ) (1608–1624)
- Peter III (Pjetër Mazreku ) (1624–1634)
- Jiří I. (Gjergj Bardhi ) (1635–1644)
- František I. (Franjo Leonardi ) (1644–1646)
- Joseph (Josip Buonaldo ) (1646–1653)
- Mark II (Marco Crisio ) (1654–1656)
- Andrew III (Andrija Zmajević ) (1671–1694)
- Mark III (Marco Giorga ) (1696–1700)
- Vincent I. (Vićenco (Vicko) Zmajević ) (1701–1713)
- Egidio Quinto (1719–1722?)
- Matthew (Matija Štukanović (?)) (1722–1744?)
- Mark IV (Marco de Luchi ) (1745–1749)
- Lazarus I (Lazër Vladanji ) (1749–1786)
- George II (Gjergj Junki ) (1786–1787)
- George III (Gjergj Radovani ) (1787–1790)
- František II (Francesco Borzi ) (1791–1822)
- Vincent II (Vincenzo Battucci ) (1824–1839)
- Charles (Karlo Poten ) (1855–1886)
- Simon II (Šimun Milinović ) (1886–1910)
- Nicholas (Nikola Dobrečić ) (1912–1955)
- Alexander (Aleksandar Tokić ) (1955–1979)
- Peter IV (Petar Perkolić ) (1979–1997)
- Zef Gashi (1998–2016)
- Rrok Gjonlleshaj (5. dubna 2016 -)
Viz také
Poznámky
Reference
- ^ „Arcidiecéze barová (Antivari)“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 29. února 2016
- ^ "Arcidiecéze bar" GCatholic.org. Gabriel Chow. Citováno 29. února 2016
- ^ "Osveštana barska katedrála Svetog Petra" (v srbštině). 3. září 2017. Citováno 1. července 2018.
- ^ Mezinárodní biskupská konference sv. Cyrila a Metoděje: Diecéze Bar
- ^ Ivan Jovović, 2013, Dvooltarske crkve na crnogorskom primorju, https://www.maticacrnogorska.me/files/53/06%20ivan%20jovovic.pdf # stránka = 67
- ^ „Arcibiskup Šimun Vosić (Vossich)“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 21. března 2016
- ^ „Arcibiskup Šimun Vosić“ GCatholic.org. Gabriel Chow. Citováno 29. února 2016
- ^ „Arcibiskup Stefan Teglatije (de Taleazis)“ Catholic-Hierarchy.org. David M. Cheney. Citováno 6. srpna 2016
Zdroje
- Шишић, Фердо, vyd. (1928). Летопис Попа Дукљанина (Kronika kněze Duklje). Београд-Загреб: Српска краљевска академија.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Кунчер, Драгана (2009). Gesta Regum Sclavorum. 1. Београд-Никшић: Историјски институт, Манастир Острог.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Живковић, Тибор (2009). Gesta Regum Sclavorum. 2. Београд-Никшић: Историјски институт, Манастир Острог.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
- Istorijski Leksion Crne Gore Book One: A-Crn ISBN 86-7706-165-7
externí odkazy
- Krátký pohled na historii biskupství Kotor a Bar
- Katolická encyklopedie článek, Antivari
- GCatholic.org
- Katolická hierarchie
Souřadnice: 42 ° 05'41 ″ severní šířky 19 ° 07'51 ″ východní délky / 42,09472 ° N 19,13083 ° E