Rokugo povstání - Rokugō rebellion

Rokugo povstání
datumListopadu 1603[1]
Umístění39 ° 25'17 ″ severní šířky 140 ° 32'40 ″ východní délky / 39,421333 ° N 140,544528 ° E / 39.421333; 140.544528
VýsledekSatake klan vítězství, vzpoura poražena
Územní
Změny
Klan Satake přebírá plnou kontrolu Doména Kubota
Bojovníci
Klan Onodera věrníSatake.jpg Satake klan a spřízněné místní obyvatele
Velitelé a vůdci
NeznámýSatake Yoshinobu
Síla
C. 1,000 RoninNeznámý
Rokugo povstání se nachází v Japonsku
Rokugo povstání
Umístění v Japonsku

The Rokugo povstání byl Poslední vzdor více než 1 000 Ronin v roce 1603, který byl samuraj ve službě Onodera Yoshimichi až do jeho porážky a vyhnanství Tokugawa shogunate následovníci v roce 1601. Odmítají se podřídit novému vládci bývalých zemí Yoshimichiho, Satake Yoshinobu, Ronin zahájil neúspěšnou vzpouru v Rokugo v „posledním sebevražedném gestu“[2] pro svého starého pána Yoshimichiho, kterému zůstali věrní.

Pozadí

Klan Onodera byl relativně menší šlechtická rodina v Provincie Dewa během pozdní Období sengoku která si upevnila svoji doménu na současném jihu Akita během téměř tří desetiletí války. V průběhu těchto let opakovaně čelila a tvrdě odolávala několika invazím cizinců, zejména Klan Mogami.[3] Se značnou mírou populární podpory místního obyvatelstva a loajality mezi svými poddanými, Onodera úspěšně odrazila všechny útoky na jejich země.[4]

Tyto lokalizované konflikty však získaly novou představu, když došlo k válce mezi silami loajálními Tokugawa Ieyasu a Toyotomi Hideyori vypukly v roce 1600, což mělo za následek, že se páni po celém Japonsku museli rozhodnout, kde bude jejich loajalita. Onodera Yoshimichi, v té době hlava rodiny Onodera, se zavázal k věci Toyotomi (jediný daimyo v oblasti Akita) a zůstali pevní i poté, co byli loajalisté Toyotomi rozhodně poraženi Sekigahara. Mogami na druhé straně spojili své síly s Tokugawou a využili novou politickou izolaci klanu Onodera, aby je jednou provždy porazili. Oslabení Onodera tak byli nakonec podrobeni a přeživší členové klanu, včetně Onodery Yoshimichi, byli vyhoštěni.[5] Ačkoli jeden člen klanu, Onodera Shigemichi, odmítl se vzdát i po tomto bodě a pokračoval v odporu, i on byl poražen počátkem roku 1601.[6]

Povstání

Po skončení odporu Onodera Shigemichi, Onodera han (léno) bylo uhaseno a s ním většina samurajů klanu byla nezaměstnaná, bez pána Ronin, kteří byli hluboce rozčílení nad zacházením s jejich bývalým pánem Tokugawa shogunate. O dva roky později Tokugawa Ieyasu přerozdělil han šlechtických rodin po celém Japonsku, přičemž staré země klanu Onodera byly dány Satake klan tak jako Doména Kubota.[7]

Jako výsledek, Satake Yoshinobu byl jmenován novým vládcem nad regionem a dorazil v listopadu 1603, aby převzal kontrolu nad jeho novým panstvím. Tak jako Zámek Yokote byl stále v troskách z předchozí bitvy, Yoshinobu se rozhodl dočasně bydlet v menší pevnosti v Rokugo,[7] jen aby zjistil, že je proti němu zabarikádován bývalými držáky Onodery. Byl tak donucen zaútočit na hrad, který byl de jure jeho vlastní.[1] Brzy poté, co získal plnou kontrolu nad Rokugem, se však Satake Yoshinobu ocitl v obležení 1 000 pro-Onodery Ronin,[2][8] kteří se rozhodli vzbouřit se „posledním sebevražedným gestem“ proti vládě a pro svého bývalého pána Onoderu Yoshimichiho.[2] Rokugovi obyvatelé města a mniši se shromáždili, aby vypudili Ronin,[9] a společně se silami klanu Satake rychle porazili rebely. Přesto historik Stephen Turnbull usoudil, že „ne hatamoto v japonské historii kdy vyjadřovali svou loajalitu svému vzdálenému pánovi tak dramatickým způsobem, jako to měli samurajové Onodera.[2]

Reference

  1. ^ A b Turnbull (2013), s. 191–211.
  2. ^ A b C d Turnbull (2010), str. 55.
  3. ^ Turnbull (2010), s. 46, 47.
  4. ^ Turnbull (2010), str. 47–52.
  5. ^ Turnbull (2010) 47, 52, 53.
  6. ^ Turnbull (2010), str. 53, 54.
  7. ^ A b Turnbull (2010), str. 54, 55.
  8. ^ „六 郷 城 (美 里 町 六 郷 町 字 古 館)“ [Hrad Rokugo (radnice města Misuga Rokugo)]. Citováno 15. března 2019.
  9. ^ „六 郷 城 本 丸 跡“ [Zřícenina hradu Rokugo Honmaru]. onodenkan.net. 28. října 2017. Citováno 15. března 2019.

Bibliografie

Další čtení

  • Akita, Kaishinhosha, ed. (1981). Kosenjō: Akita no kassen shi. Akita, Akita.CS1 maint: ref = harv (odkaz)
  • Onodera, Takeshi (1988). Onodera uji no genryu na kōbō shi. Tokio.CS1 maint: ref = harv (odkaz)