Rogatec - Rogatec

Rogatec
Rogatec historické centrum
Rogatec historické centrum
Rogatec sídlí v Slovinsko
Rogatec
Rogatec
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 13'27,44 ″ severní šířky 15 ° 42'18,59 ″ východní délky / 46,2242889 ° N 15,7051639 ° E / 46.2242889; 15.7051639Souřadnice: 46 ° 13'27,44 ″ severní šířky 15 ° 42'18,59 ″ východní délky / 46,2242889 ° N 15,7051639 ° E / 46.2242889; 15.7051639
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionŠtýrsko
Statistická oblastSavinja
ObecRogatec
Plocha
• Celkem4,6 km2 (1,8 čtverečních mil)
Nadmořská výška
229,6 m (753,3 ft)
Počet obyvatel
 (2012)
• Celkem1,540
PodnebíSrov
[1]

Rogatec (výrazný[ɾɔˈɡaːtəts]; Němec: Rohitsch[2]) je malé město na východě Slovinsko, na hranici s Chorvatsko. Je to sídlo Obec Rogatec. Oblast tradičně patřila k regionu Štýrsko. Nyní je součástí Savinja statistický region.[3]

Zeměpis

Rogatec leží na železniční trati z Grobelna (Slovinsko) do Zaboku (Chorvatsko).

Rogatec železniční stanice

název

Rogatec byl poprvé doložen písemnými záznamy v roce 1130 jako Roas (a jako Rohats v roce 1192, Rohatsch v roce 1234, Rohathes v roce 1254 a Rohats v roce 1363). Název je odvozen od * Rogatьcь, na základě společného podstatného jména rog v geografickém smyslu „vysokého skalního výběžku“ s možným rozšířením na kopec, horu nebo potok spojený s takovým geografickým rysem.[4] Německý název osady byl Rohitsch.[2] Toto a časné přepisy jména s h jsou přímým důkazem, že slovinská fonologická změna *G > y kdysi sahal až do východního Štýrska.[5]

Dějiny

Raná historie

Historie Rogateca sahá až do raného středověku. Na počátku 11. století bylo jedním z administrativních center panství Friesach-Zeltschach. Po smrti Hemma z Gurku v 1045, majetek ona držela v Rogatec přešla do vlastnictví Opatství Gurk v Korutany, a poté k biskupství v Gurku v roce 1072.[6] Rogatec byl zmíněn v Wolfram von Eschenbach Německá romantika z počátku 13. století Parzival: Ûz Zilje ich für den Rôhas reit (Z Celje jsem jel do Rogatece; IX: 498,21).[7][8] Rogatec byl feudálním majetkem, který patřil střídavě k několika šlechtickým rodinám - Traungau, Rohitsch a Žovnek (později Počty Celje ) - a od roku 1456 dále do Habsburkové. Rogatec byl poprvé zmíněn jako vlastník tržních práv v roce 1283 a jako město byl zmíněn v roce 1377 a 1466 kvůli jeho hradbám, ačkoli tento status nikdy oficiálně nezískal, protože jeho populace nebyla dostatečně velká. Rogatec byl mezi lety 1470 a 1486 třikrát upálen. Útok Maďarů z roku 1487 devastaci zpustošil a zanechal ji v ruinách a téměř opuštěnou.[6]

16. – 19. Století

Rogatec byl odhalen Osmanský útok v 16. století. Rolníci byli nuceni opravit opevnění v roce 1530 a v roce 1551 tam byla umístěna pěchotní rota. V roce 1550 dostal Rogatec právo pořádat každou středu veletrh a tři výroční trhy. Do roku 1789 to vzrostlo na devět veletrhů ročně. Tržní náměstí v průběhu 18. století dvakrát shořelo. Městské brány stály ještě v roce 1782 a byla tam pranýř uprostřed náměstí. Většina budov v historickém centru osady byla přestavěna v 19. století, ale zachovaly si rozložení a výšku starších staveb.[6]

Druhá světová válka

Po invaze do Jugoslávie okupační síly deportovaly asi 30 rodin z Rogatece, většinou intelektuálů, do Chorvatsko a Srbsko. V noci ze dne 29. března 1944 došlo k úspěšnému Partyzán nálet na německé skladiště zbraní v Rogatecu.[6]

Masové hroby

Rogatec je místem devíti známých masové hroby spojené s druhou světovou válkou. Masový hrob Kutner Ravine (slovinština: Grobišče Kutnerjev greben) se nachází východně od města, mezi roklí a silnicí, asi 250 metrů od domu Križan v osadě Ceste. Obsahuje ostatky Maďarů a Ukrajinců, které byly německými jednotkami odvezeny do palebné příkopu, kde byly zavražděny.[9] Masový hrob na parkovišti (Grobišče na parkirišču) leží na parkovišti naproti čerpací stanici v Rogateci jižně od železniční tratě. Obsahuje pozůstatky dvou válečných zajatců, kteří byli svázáni, vedeni k vrbě a v květnu 1945 zastřeleni partyzánem na koni.[10] Rohový masový hrob Rehar (Grobišče Reharjev kot) se nachází na louce 4 metry (13 stop) od velkého ořechového stromu na konci ulice Counts of Celje (Poti Celjskih grofov). Obsahuje pozůstatky čtyř mladých mužů, kteří byli vedeni na místo a zastřeleni v noci ze dne 19. května 1945 a zůstali ležet na louce.[11] Strmolský masový hrob (Grobišče za Strmolom) leží asi 110 metrů (360 ft) nad Strmol Mansion. Obsahuje pozůstatky skupiny vězňů, které byly po válce převzaty z panského sídla a zavražděny.[12] Hroby Strmol Park 1 a 2 (Grobišče v parku Strmol 1, 2) se nacházejí v parku pod Strmol Mansion poblíž velkého kaštanu. Obsahují ostatky dvou jugoslávských důstojníků, otce a syna, které zde byly zastřeleny a pohřbeny na začátku roku 1941.[13][14] Masový hrob svatého Bartoloměje (Grobišče pri sv. Jerneju) leží uvnitř severozápadní zdi kolem kostela svatého Bartoloměje. Při výkopových pracích na místě byly objeveny pozůstatky tří lidí.[15] Masový hrob kaple a svatyně Špurn (Grobišče Špurnova kapela) se nachází za kopcem nad městským hřbitovem poblíž a kaple-svatyně. Obsahuje ostatky několika lidí, včetně dvou mladých mužů zajatých poblíž řeky Sotla a rakouského vojáka zastřeleného v květnu 1945.[16] Masový hrob svaté Hyacinty (Grobišče pri sv. Hiacinti) leží v rokli za kostelem svaté Hyacinty Mariscotti. Obsahuje pozůstatky 12 válečných zajatců, kteří byli zastřeleni v květnu 1945.[17]

Kostel

The farní kostel ve městě je věnován Svatý Bartoloměj (slovinština: sveti Jernej) a patří do Římskokatolická diecéze Celje. Poprvé byla zmíněna v písemných dokumentech z roku 1363, ale současná budova byla postavena v letech 1738 až 1743.[18] Druhý kostel v severní části města je zasvěcen Svatá Hyacintha Mariscotti a byla postavena ve 30. letech 20. století.[19]

Jiné kulturní dědictví

  • Panství z 15. století známé jako Strmol Mansion (slovinština: Dvorec Strmol) stojí na kopci nad starým centrem města Rogatec.
  • Skanzen Rogatec uchovává lidové architektonické dědictví a kulturní tradici Sotla Údolí mezi 18. a 20. stoletím. Tato centrální štýrská farma subpannonského typu představuje místní umění a řemesla, tradice a zvyky. Součástí praktických vzdělávacích workshopů je pečení chleba, tkaní košů z kukuřice, kovářství a další tradiční povolání.

Pozoruhodné osoby

Pozoruhodné osoby, které se narodily nebo žily v Rogatecu, zahrnují:

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ A b Suppan, Arnold. 1996. Jugoslawien und Österreich 1918–1938: Bilaterale Außenpolitik im Europäischen Umfeld. Vídeň: Verlag für Geschichte und Politik, s. 663.
  3. ^ Městský web Rogatec Archivováno 2009-12-04 na Wayback Machine
  4. ^ Snoj, Marko. 2009. Etimološki slovar slovenskih zemljepisnih imen. Ljubljana: Modrijan and Založba ZRC, s. 358–359.
  5. ^ Greenberg, Marc L. 2002. Zgodovinsko glasoslovje slovenskega jezija. Maribor: Aristej, str. 94.
  6. ^ A b C d E F G h i j Savnik, Roman, ed. 1976. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 3. Ljubljana: Državna založba Slovenije. 386–388.
  7. ^ Bartsch, Karl. 1870. Wolfram's von Eschenbach Parzival und Titurel, sv. 1. Lipsko: Brockhaus, str. 178.
  8. ^ Suppan, Arnold. 1998. Deutsche Geschichte im Osten Europas: Zwischen Adria und Karawanken. Mnichov: Siedler Verlag, s. 48.
  9. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Kutnerjev greben“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  10. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče na parkirišču“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  11. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče Reharjev kot“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  12. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče za Strmolom“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  13. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče v parku Strmol 1“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  14. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče v parku Strmol 2“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  15. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče pri sv. Jerneju“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  16. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). "Grobišče Špurnova kapela". Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  17. ^ Ferenc, Mitja (prosinec 2009). „Grobišče pri sv. Hiacinti“. Geopedie (ve slovinštině). Ljubljana: Služba za vojna grobišča, Ministrstvo za delo, družino v sociálním zázemí. Citováno 30. dubna 2020.
  18. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo 1568
  19. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo 3324

externí odkazy