Rodrigo Íñiguez - Rodrigo Íñiguez

Kříž Řád Santiaga.

Rodrigo Íñiguez byl španělština ušlechtilý a patnáctý Velmistr z Řád Santiaga. Jeho úřad trval od roku 1237 do roku 1242, kdy byl následován Paio Peres Correia. Než se stal velmistrem, byl vojenským velitelem Montánchez a vrchní velitel León.[1]

V roce 1239, když už byl zvolen velmistrem řádu, Rodrigo předsedal generální komoře, kde členové hlasovali pro dobytí některých měst, která zůstala v maurských rukou. Právě na tomto setkání kapitoly přednesl Rodrigo vášnivý projev zaměřený na rozdmýchávání křižáckých plamenů Rekonquista.

Armádu tvořili rytíři z řádu Santiaga a velké množství najatých vojáků z Mérida. Jejich expedice se zaměřila na opětovné dobytí měst Almendralejo, Usagre, Fuente del Maestre, a Llerena mimo jiné. Poté, co nedokázali obsadit Castillo de Reina kvůli své velké pevnosti, přešli na Guadalcanal, obléhat město až do Axataf se guvernér města vzdal. Bylo to v tomto roce, 1241, který znamenal vrchol v moci, organizaci a pozemkové kontrole války proti Rekonvista.

Mezi členy řádu Santiaga, kteří se podíleli na kampani don Rodrigo Íñiguez, byli: Rodrigo de Valverde; vojenský velitel Estremera, Juan Muñiz de Gogoy; Lope Sánchez de Porras; Hernán Meléndez velitel Almoguer, Rodrigo Yáñez; a velitel Mory, Albar Martínez de Aibar nebo Ibarra.[2]

Rodrigo se dobrovolně vzdal svého velkého mistrovství nad řádem v roce 1242 z neznámých důvodů.[3]

Předcházet
Pedro González Mengo		 Cross Santiago.svg
Velmistr z Řád Santiaga
1237–1242		Uspěl
Paio Peres Correia

Reference

  1. ^ „La estructura de poder en la Orden de Santiago, siglos XII-XIV“ (PDF). Archivovány od originál (PDF) dne 26. prosince 2011. Citováno 26. září 2008.
  2. ^ „La reconquista de Guadalcanal“. Citováno 26. září 2008.
  3. ^ „La Orden de Santiago“. Citováno 26. září 2008.