Rodolfo Aricò - Rodolfo Aricò

Rodolfo Aricò (3. června 1930 - 22. června 2002) byl italština malíř a divadelní scénograf.

Životopis

Rodolfo Aricò se narodil v roce Milán dne 3. června 1930. Navštěvoval Breru Liceo artistico od roku 1946 do roku 1950, kde působil známý kritik umění a kurátor Guido Ballo byl jedním z jeho profesorů. Poté studoval architekturu na Polytechnická univerzita v Miláně.

V roce 1957 uspořádal svoji první samostatnou výstavu v galerii Galleria Bergamini v Miláně, na kterou krátce nato navázala další samostatná výstava v Salone Annunciata v Miláně v roce 1959. Na XXXII. Benátské bienále v roce 1964 vystavil Aricò dílo Trittico dellaistenza. The Galleria Nazionale d’Arte Moderna v Romech se stala jednou z prvních institucí, které přidaly jeho práci do své sbírky, když ji získaly „Simultánní forma“ di Delaunay v roce 1965. Znovu byl pozván, aby se představil na bienále v Benátkách v roce 1968. Následující rok se v galerii Deson-Zacks v Chicagu konala samostatná výstava Aricòových děl.^[1]

Nadále vystavoval a rozšiřoval své dílo. Na začátku 70. let zkoumala Aricò reinterpretace tradičních konceptů dějin umění a architektonických archetypů. Začal používat tenké vrstvy barvy ve spreji, navrstvené do kapek barvy, aby vytvořil konečný černobílý výsledek. V 80. letech byla společnost Aricò pozvána k výstavám na bienále v Benátkách, a to v letech 1980 a 1986.^[2] Umělcova samostatná výstava v 90. letech více reflektuje vztah k prostoru, chápaný jako „drama“ a prvek tvorby. Spolu s jeho uměleckými díly Aricò také zintenzivnil svou teoretickou činnost a spojil spisy, které jsou vlastní jeho práci, s vizionářskými a fantastickými příběhy autobiografické povahy.

Od roku 1979 do roku 2000 byl Aricò profesorem divadla a scénografie na Brera Academy v Miláně.^[3]

Aricò zemřel v Miláně dne 22. června 2002.

V roce 2005 uspořádal Institut Mathildenhöhe v Darmstadtu významnou retrospektivu jeho díla.^[4]

Aricòova díla shromáždil Irské muzeum moderního umění a Sbírka Peggy Guggenheim.^[5][6][7]

Samostatné výstavy (výběr)

• Rodolfo Aricò, Galleria Bergamini, Milán, 1957.
• Rodolfo Aricò, Salone Annunciata, Milan, 1959.
• Aricò, Salone Annunciata, Milan, 1966.
• Aricò 67, Galleria L’Attico, Řím, 1967.
• Rodolfo Aricò. XXXIV Esposizione Internazionale d’Arte La Biennale di Venezia (Sala Personale), Padiglione Centrale, Benátky, 1968.
• Pondus. Mostra personale di Rodolfo Aricò, Salone Annunciata, Milan, 1969.
• Rodolfo Aricò, Palais des Beaux-Arts, Bruxelles, 1969.
• Aricò, Deson-Zaks Gallery, Chicago, 1969.
• Aricò, Salone Annunciata Studio Marconi, Milán. 1970.
• Rodolfo Aricò, Studio La Città, Verona, 1972.
• Rodolfo Aricò. La Casa, Salone Annunciata, Milan, 1972.
• Rodolfo Aricò, Palazzo Grassi, Centro Internazionale delle Arti e del Costume, Benátky, 1974.
• Aricò, Padiglione d’Arte Contemporanea - Parco Massari, Ferrara, 1977.
• Rodolfo Aricò. Mito e architettura, Casa del Mantegna, Mantova, 1980.
• Rodolfo Aricò, Padiglione d'Arte Contemporanea, Milan (s Gianni Colombo ), 1984.
• Rodolfo Aricò, Galleria Turchetto / Plurima, Milán, 1989.
• Rodolfo Aricò. Carte recenti, Galleria d’Arte Plurima, Udine, 1990.
• Aricò '70. Carte, progetti, tele. Anni ‘60 e ’70, Studio Carlo Grossetti, Milan, 1991.
• Rodolfo Aricò. Otevřít nedávno, Galleria Turchetto / plurima, Milán, 1991.
• Aricò. Pitture recenti, Lorenzelli Arte, Milan, 1993.
• Rodolfo Aricò, Galleria Turchetto / Plurima, Milán, 1994.
• Rodolfo Aricò, Galleria Corraini, Mantua, 1994.
• Rodolfo Aricò. Sere, Umělecké studio Invernizzi, Milan, 1997.
• Aricò, Spazio Annunciata, Milan, 2001.
• Jsem prvek. Die Kraft des Kosmischen und des Irdischen im Werk von Rodolfo Aricò und Rudi Wach, Kaiserliche Hofburg Innsbruck, Innsbruck; Palazzo Trivulzio, Melzo, 2003.
• La pittura come procedimento attivo di Rodolfo Aricò, Umělecké studio Invernizzi, Milan, 2004.
• Rodolfo Aricò. Anti-forma. Práce 1958-1975, Barbara Behan Contemporary Art, Londýn, 2005.
• Rodolfo Aricò. Annäherungen an das Absolute, Institut Mathildenhöhe Darmstadt, Darmstadt, 2005.
• Rodolfo Aricò. Un erotico germinante. L’opera di Rodolfo Aricò negli anni Ottanta, Umělecké studio Invernizzi, Milan, 2009.
• Rodolfo Aricò, v Poválečný. Protagonisti italiani, Collezione Peggy Guggenheim, Benátky, 2013.
• Rodolfo Aricò. Pittura inquieta. Gli anni Novanta, Gallerie d’Italia - Piazza della Scala, Milán, 2014.
• Rodolfo Aricò. Uno sguardo senza soggezione, Umělec Invernizzi, Milán, 2014.
• Rodolfo Aricò. Uno sguardo senza soggezione, Lorenzelli Arte, Milán, 2014.
• Rodolfo Aricò. 1965-1972, Germinazione di un’idea, Galleria Il Ponte, Florencie, 2014.
• Rodolfo Aricò. Icona nuda opere dal 1985 al 2001, Annunciata Galleria d’Arte, Milán, 2014.
• Omaggio a Rodolfo Aricò, Accademia di Belle Arti di Brera, Milán, 2014.
• Rodolfo Aricò, Grossetti arte contemporanea, Milán, 2015.
• Rodolfo Aricò. Demarkační linie, Lucembursko a Dayan, Londýn, 2016.

Reference

Guggenheim Benátky: Rodolfo Aricò