Roberto Cipriani - Roberto Cipriani - Wikipedia
Roberto Cipriani | |
---|---|
![]() Roberto Cipriani, italský sociální vědec | |
narozený | 1945 |
obsazení | Profesor sociologie na Univerzita Roma Tre a předseda Evropské rady národních asociací sociologie |
Známý jako | Analytické příspěvky k pojmu rozptýlené náboženství |
Roberto Cipriani (nar. Rovato, 1945) je Ital sociální vědec. Je profesorem sociologie na Univerzita Roma Tre. "Napsal rozsáhle o populárním náboženství, posvátnosti a sekularizaci",[1] a je známý svými nekonvenčními aplikacemi „konceptu„ rozptýleného náboženství “(religione diffusa)[2] a potom náboženství „náboženství hodnot“ (religione dei valori) “.[3] Analyticky přispěl k pojetí rozptýleného náboženství pomocí zakotvená teorie.[4] „Podtrhuje také to, co nazývá„ metainstitucionálním “charakterem tohoto náboženství, i když podle něj tyto charakteristiky mají náboženský institucionální původ.“[5]
Kariéra
Je předsedou Evropské rady národních asociací sociologie. Je autorem více než padesáti knih a osmi set článků a jeho práce byla přeložena do angličtiny, francouzštiny, ruštiny, španělštiny, němčiny, čínštiny a portugalštiny.[6]
Vystudoval University of Rome "La Sapienza" v roce 1968, s prací na téma „Sociologie náboženství v Itálii“. V roce 1971 zahájil spolupráci s časopisem La critica sociologica, založil a režíroval Franco Ferrarotti. V letech 1990–1994 byl prezidentem „výzkumného výboru“ Sociologie náboženství v Mezinárodní sociologická asociace.[7]
Od roku 1997 působí jako profesor sociologie na Univerzita Roma Tre, kde v letech 2001 až 2012 řídil ministerstvo školství. V letech 2004 až 2007 byl prezidentem Italské asociace sociologie. Od roku 1995 do roku 1998 byl šéfredaktorem Mezinárodní sociologie. V letech 2007 až 2008 byl spolueditorem Výroční přehled italské sociologie. V roce 2006 byl lektorem kancléře Dunning Trust Trust Queen's University, Kingston, Kanada, o lidských hodnotách - náboženských a světských.[Citace je zapotřebí ]
V roce 2008 působil jako Directeur d'Etudes v Maison des Sciences de l'Homme v Paříži. Od roku 2009 se stal prezidentem Evropské rady národních asociací sociologie,[8] část Evropská sociologická asociace.
Napsal a / nebo režíroval některé výzkumné filmy o populárních svátcích, konkrétně o Svatém týdnu v Cerignole (Itálie) (Rossocontinuo, režie Toni Occhiello) a ve Španělsku (Semana Santa en Sevilla) o svátku patrona v mexické pueblo („Las fiestas de san Luís Rey“, spolurežírované s Toni Occhiello) a s Emanuela del Re, na festivalu festivalů v Haifě („Haifova odpověď“).
Poznámky
- ^ DOBBELAERE, Karel in, SWATOS, Wiliam H. Jr. Encyclopedia of Religion and Society. London: AltaMira, 1998 str. 93 ISBN 0-7619-8956-0.
- ^ "Náboženství a politika." Italský případ. Difúzní náboženství “, Archives de Sciences Sociales des Religions, 58/1, 1984, s. 29–51.
- ^ ANTES, Peter, Armin W. Geertz, Randi R. Warne. Nové přístupy ke studiu náboženství. v. 2 - Textové, komparativní, sociologické a kognitivní přístupy, Berlín, Kongresová knihovna, 2004, s. 203. ISBN 3-11-018175-4.
- ^ CIPRIANI 1992: 265, apud ANTES 2004, cit. Idem.
- ^ (Idem)
- ^ Z jeho oficiálních stránek
- ^ Idem
- ^ „Cipriani, Roberto“. Citováno 31. března 2019.
Hlavní knihy
- 2000. Sociologie náboženství: historický úvod, Aldine de Gruyter, New York.
- 2004-2005. Sociologie náboženství: historický úvod “, China Renmin University Press, Peking.
- 2004. Manuel de sociologie de la religion, L'Harmattan, Paříž.
- 2007. Manuál sociologie da religião, Paulus, São Paulo.
- 2011. Manuál sociologie de la religión, 2.a edición revisada y aumentada, Siglo Veintiuno Editores, Buenos Aires.
Další publikace
- Dalla teoria alla verifica. Indagine sui valori in mutamento, La Goliardica, Roma 1978;
- Il Cristo rosso. Riti e simboli, religione e politica nella cultura popolare, Ianua, Roma 1985;
- La religione diffusa. Teoria e prassi, Borla, Roma 1988;
- Sud e religione. Dal magico al politico, Borla, Roma 1990 (ve spolupráci s Maria Mansi);
- La religione dei valori. Indagine nella Sicilia centrale, Sciascia, Caltanissetta-Roma, 1992;
- Sociologie del tempo. Tra crònos e kairòs, Euroma, Roma-Bari 1997;
- Manuale di sociologia della religione, Borla, Roma 1998;
- Il pueblo solidale, F. Angeli, Milano 2005;
- Nuovo manuale di sociologia della religione, Borla, Roma 2009;
- Sociologia del pellegrinaggio, FrancoAngeli, Milano 2012.
Úplnou bibliografii viz Pubblicazioni del prof. Cipriani E BIBLIOGRAFIA DEL PROF. ROBERTO CIPRIANI.