Robert Robinson (fonetik) - Robert Robinson (phonetician) - Wikipedia

Robert Robinson byl Angličtina fonetik žijící v Londýn na začátku 17. století který vytvořil vlastní fonetickou abecedu a psal Umění promluvy.

Životopis

O Robinsonově životě není známo téměř nic. Podle jeho vlastních slov byl v roce 1617 relativně mladý, a proto se mohl narodit nedlouho před rokem 1600. Mohl také přežít kolem roku 1660 a živit se jako učitel.^[1]

Funguje

Jeho jedinou známou publikovanou prací je Umění promluvy, příručka anglické fonetiky, publikovaná v roce 1617, a zjevně chudý prodejce, protože přežije pouze jedna kopie, v Oxford je Bodleian knihovna.

Umění promluvy obsahuje dvě části. První Vox Audienda, pokusy velmi elementárním a zdaleka neuspokojivým způsobem podat popis zvuků angličtiny v artikulačních termínech. Druhý, Vox Videnda je zajímavější, protože představuje důmyslnou, i když občas vadnou abecedu, která tyto zvuky reprezentuje. Na rozdíl od jiných pokusů o fonetickou anglickou postavu (jako např Alexander Gil ), Robinson abeceda přestávky zcela osvobozeny od základu latinka, používající znaky, které mají jen náhodnou podobnost s římskými písmeny, přičemž mají k sobě systematický vztah.

Robinsonova abeceda je nejen fonetická, ale do určité míry hraný, protože vyjadřování není znázorněno na samotných písmenech, ale pomocí diakritiky v režimu, který zohledňuje asimilační vyjádření a devoicing shluky souhlásek; Angličtina přízvuk stresu je také označen diakritikou. Nosní zastávky jsou označeny úpravou představujících písmen ústní zastávky.

Obsaženo v Umění promluvy je Robinsonův přepis a Latinská báseň (pravděpodobně z jeho vlastního složení), což je příkladem výstřední výslovnost používaná v anglických latinských školách své doby - a také se zvukovými změnami souběžnými s těmi, které se konají v angličtině, až do 19. století, a poskytuje tak cenné důkazy o tradiční adaptaci latiny na angličtinu fonologie.

Nepublikovaná díla

Ještě významnější než publikovaná práce Robinsona je však jeho transkripce (nepublikovaný za svého života) několika básní Richard Barnfield do této abecedy. Tyto přepisy poskytují velmi cenné důkazy o výslovnosti angličtiny v Robinsonově době; výslovnost, která, snad kvůli Robinsonovu mládí nebo místu původu, obsahuje mnoho funkcí, které jsou modernější než Gil, a které ilustrují (i v rámci jediného textu) několik současných změn vyskytujících se ve výslovnosti angličtiny.

Robinsonova fonetika

Robinson rozlišuje deset samohlásky v angličtině, kterou zjevně považuje za odlišnou kvalitní stejně jako délka. Dlouhé samohlásky jsou implicitně v polovině kvality mezi sousedními krátkými samohláskami. Ve své abecedě s nimi však zachází jako s páry, přičemž dlouhé samohlásky mají tvar obrácených forem krátkých samohlásek. Ačkoli je nezbytná interpretace jeho symboliky, lze jeho samohlásky velmi přibližně přiřadit takto:

• První pár: Krátký [ʊ] Dlouho [Ó]
• Druhý pár: Krátký [ɔ] Dlouho [ɒː]
• Třetí pár: Krátký [ɐ] Dlouho [A]
• Čtvrtý pár: Krátký [ɛ] Dlouho [E]
• Pátý pár: Krátký [ɪ] Dlouho [iː] nebo [ij] (podle Robinsona, „téměř rozšířen na vnitřní místo souhlásek“)

Reprezentativní slova jsou:

1. [lʊv] "láska" (režim [lʌv]), [ɹoːz] "růže" (režim [ɹoʊz])
2. [hɔt] "horké" (režim [hɒt]), [kɒːz] "příčina" (režim [kɔːz])
3. [sɐd] "smutný" (režim [sæd]), [naːm] "name" (režim [neɪm])
4. [první] "nejlepší" (režim [bɛst]), [pleːz] "prosím" (režim [pliːz])
5. [ɾɪtʃ] "rich" (režim [ɹɪtʃ]), [kwiːn] "královna" (režim [kwiːn])

Přiřazení samohlásek je třeba brát jako extrémně přibližné, lépe odrážející vztahy mezi samohláskami než jejich přesný zvuk.

Robinson dvojhlásky jsou:

• [ɐi] nebo snad [ai] v [plɐin] / [prostý]) "prostý" (režim [pleɪn]). Tento zvuk byl v procesu slučování s [A] (např. „den“ obojí [dɐi] a [daː]„proti“ oběma [aɡɐinst] a [aɡaːnst]), proto odvození, že to mohlo být [ai].
• [ɒʍ] v [θɒʍts] "myšlenky" (režim [θɔːts])
• [ɛi] v [fɛin] "v pořádku" (režim [faɪn])
• [ɛw] v [fɛw] "málo" (režim [fjuː], [fjʊw])
• [ɪw] v [vɪw] "view" (režim [vjuː], [vjʊw])
• [ɔi] v [kɔin] "coin" (režim [kɔɪn])
• [ɔw] v [ɡɾɔwnd] "zem" (režim [ɡɹaʊnd]), ale také v [sɔwl] "duše" (režim [soʊl]) a podobně „studený“, „zlatý“ atd.
• [ʊw] v [mʊwn] "měsíc" (režim [muːn], [mʊwn])

Viz také

• Seznam témat fonetiky
• Alexander Gil

Reference

Zdroje

Dobson, E.J., 1957. Fonetické spisy Roberta Robinsona. Early English Text Society Vol. Č. 238. Oxford University Press.