Robert Le Vigan - Robert Le Vigan

Le Vigan Harcourt 1942.jpg

Robert Le Vigan (7. ledna 1900 - 12. října 1972), narozen Robert-Charles-Alexandre Coquillaud v Paříži, byl francouzský herec.

Objevil se ve více než 60 filmech v letech 1931 až 1943 téměř výhradně v malých nebo vedlejších rolích. Podle filmového akademika byl Ginette Vincendeau, „brilantní, extravagantní herec“, který „se specializoval na louche, hrozivé nebo ďábelské postavy“.[1]

Spolupracovník s nacisty během okupace, který otevřeně vyjádřil fašistický postoje,[2] zmizel při hraní Jéricha Děti ráje (Les Enfants du Paradis), film záměrně vydaný v květnu 1945 krátce po osvobození Evropy; Le Vigan byl nahrazen Pierre Renoir. V roce 1946 byl odsouzen na 10 let k nuceným pracím. Po třech letech práce v táboře byl Le Vigan propuštěn na podmíněné propuštění do Španělska a poté do Argentiny, kde tam 12. října 1972 zemřel v chudobě Tandil.[1]

Vybraná filmografie

  • Měsíc nad Marokem (1931) - Donald Strawber
  • Radio Follies (1931)
  • Žlutý pes (1932) - Le docteur Ernest Michoux
  • Une jeune fille et un million (1932) - L'employé brouillon de l'agence
  • Coquin de sort (1932)
  • Boubouroche (1933) - Potasse
  • Klepejte, triomphe de la médecine (1933) - Mousquet, le pharmacien
  • Malý král (1933) - Le fou
  • Tunel (1933) - Brooce - un Ouvrier Félon
  • L'homme à la barbiche (1933) - Jérôme de Valvert / Le demi-frère de Jérôme de Valvert
  • Madame Bovaryová (1934) - Lheureux
  • La femme idéale (1934) - Girardin
  • Ulice bez jména (1934) - Vanoël
  • Famille nombreuse (1934) - šéfkuchařka Sandri
  • Maria Chapdelaine (1934) - Tit-Sèbe, le rebouteux
  • Bien mal acquis (1934)
  • L'affaire Coquelet (1935) - Poireau, le jardinier
  • Golgota (1935) (známý jako Hle, ten muž v angličtině) - Jésus Christ
  • La bandera (1935) - Fernando Lucas
  • Jérôme Perreau héros des barricades (1936) - Kardinál Mazarin
  • Les mutinés de l'Elseneur (1936) - Charles Davis
  • La ronde du brigadier Bellot (1936)
  • Le Prince des Six Jours (1936) - Fouilloux, neuvěřitelný
  • Legionář (1936) - Leduc
  • Jenny (1936) - L'Albinos
  • Hélène (1936) - Le docteur Régnier
  • Nižší hloubky (1936) - L'acteur alcoolique
  • Romarin (1937) - Le brigádní generál Napoléon Orsini
  • Můž od nikud (1937) - Le comte Papiano
  • Franco de port (1937) - Henri
  • Citadela ticha (1937) - Granoff
  • Sklizeň (Znovu) (1937) - Le gendarme (uncredited)
  • La femme du bout du monde (1937) - Arlanger, amatérský amatér
  • Západ (1938) - Taïeb el Haïn
  • Chlapecká škola (1938) - César le passe-muraille
  • Bouře nad Asií (1938) - Sir Richard
  • Le Quai des brumes (1938) - Le peintre
  • Malá věc (1938) - Roger
  • L'avion de minuit (1938) - Le Docteur
  • Ernest Rebel (1938) - Le gouverneur-président de Mariposa
  • Tučné tele (1939) - Grussgolt
  • Louise (1939) - Le peintre Gaston
  • Svět se otřese (1939) - Le Greffier
  • Le Dernier Tournant (1939) - Le cousin maître-chanteur
  • La charrette fantôme (1939) - Le père Martin
  • ztracený ráj (1940) - Édouard Bordenave
  • Romance de Paris (1941) - Monsieur Lormel
  • Kdo zabil Santa Clause? (1941) - Léon Villard, le maître d'école
  • Dédé la musique (1941) - Fernand l'Américain
  • Chambre 13 (1942) - Fenouil
  • Patrouille blanche (1942) - Le Commissaire Pascal
  • Vie privée (1942) - Rémi Géraud
  • Andorra ou les hommes d'Airain (1942) - Asnurri
  • Le mariage de Chiffon (1942) - Maître Blondin - l'huissier
  • Les affaires sont les affaires (1942) - Phinck
  • La grande marnière (1943) - Fleury
  • Srdce národa (1943) - L'oncle Michel Froment (uncredited)
  • Stalo se to v hostinci (1943) - Goupi-Tonkin
  • Ne le criez pas sur les toits (1943) - Le professeur Léonard Bontagues
  • L'homme qui vendit syn âme (1943) - Grégori
  • La kolekce Ménard (1944) - Amédée Garbure
  • Bifur 3 (1945) - Paul (uncredited)
  • Královská pošta (1951) - Peabody
  • Orchidej (1951) - Otec
  • Ley del mar (1952) - Rafael
  • Rio turbio (1952) - Levignan (konečná role filmu)

Reference

  1. ^ A b Ginette Vincendeau (ed) Encyclopedia of European Cinema, Londýn: Casell / BFI, 1995, s. 262
  2. ^ Rémi Fournier Lanzoni Francouzské kino: od jeho počátků po současnost„New York and London: Continuum, 2002, s. 139. Podle Fourniera Lanzoniho našel Le Vigan exil v Argentině.

externí odkazy