Rigidoporus ulmarius - Rigidoporus ulmarius

Rigidoporus ulmarius
Meripilaceae - Rigidoporus ulmarius.JPG
Vědecká klasifikace Upravit
Království:Houby
Divize:Basidiomycota
Třída:Agaricomycetes
Objednat:Polyporales
Rodina:Meripilaceae
Rod:Rigidoporus
Druh:
R. ulmarius
Binomické jméno
Rigidoporus ulmarius
(Sowerby ) Imazeki (1952)
Synonyma

Boletus ulmarius Sowerby (1797)
Coriolus actinobolus (Mont.) Pat. (1903)
Fomes geotropus (Cooke) Cooke (1885)
Fomes ulmarius Fr. (1874)
Fomes ulmarius (Sowerby) Gillet (1878)
Fomitopsis ulmaria (Sowerby) Bondartsev & Singer (1941)
Haploporus cytisinus (Berk.) Domanski (1973)
Leucofomes ulmarius (Sowerby) Kotl. & Pouzar (1957)
Mensularia ulmaria (Sowerby) Lázaro Ibiza, (1916)
Microporus actinobolus (Mont.) Kuntze (1898)
Placodes incanus Quél. (1886)
Placodes ulmarius (Sowerby) Quél. (1886)
Polyporus actinobolus Mont. (1854)
Polyporus cytisinus Berku. (1836)
Polyporus fraxineus Lloyd (1915)
Polyporus geotropus Cooke (1884)
Polyporus sublinguaeformis Schulzer (1882)
Polyporus ulmarius (Sowerby) Fr. (1821)
Polystictus actinobolus (Mont.) Cooke (1886)
Rigidoporus geotropus (Cooke) Dhanda (1981)
Rigidoporus geotropus (Cooke) Imazeki (1955)
Scindalma cytisinum (Berk.) Kuntze (1898)
Scindalma geotropum (Cooke) Kuntze (1898)
Scindalma ulmarium (Sowerby) Kuntze (1898)
Ungulina cytisina (Berk.) Murashk. (1940)
Ungulina incana (Quél.) Pat. (1900)
Ungulina ulmaria (Sowerby) Pat. (1900)

Rigidoporus ulmarius je houba rostlinný patogen vyskytují se hlavně na listnatých stromech, jilm je považována za zvláště náchylnou.[1]

Plodnice jsou bílé, hrbolaté a relativně tvrdé, aby bylo možné je zlomit. Starší těla mohou být pokryta zelenými řasami nebo částečně pokryta vegetací a listy, takže je obtížné je spatřit. Často zapouzdřují trávu, větvičky a jiné nečistoty.[Citace je zapotřebí ]

Trubky jsou v každé vrstvě dlouhé 1–5 mm, v mladém věku růžové až oranžové, s věkem hnědnoucí, přičemž každá vrstva je oddělena tenkým kontrastním pruhem bílé dužiny. Póry 5–8 na milimetr, červenooranžové vybledlé až jílově růžové nebo s věkem bledé. Spory bledě žluté, kulovité, 6–7,5µm v průměru. Hyphal struktura monomitická; generativní hyfy bez svorek. Stanoviště na základně kmenů listnatých stromů, obvykle jilmů. Sezóna po celý rok, trvalka. Běžný. Nejedlé. Nalezeno v Evropě.[Citace je zapotřebí ]

Ovocné tělo R. ulmarius objeveno v Zahrady Kew Londýna v roce 2003 bylo na nějaký čas největším známým houbovým ovocným tělem, jaké kdy bylo objeveno, měří průměr 150 krát 133 centimetrů (59 krát 52 palců) a má obvod 425 centimetrů (167 palců). V roce 2011 však vzorek z Phellinus ellipsoideus (dříve Fomitiporia ellipsoidea) výrazně větší byl objeven v Číně.[2]

Viz také

Reference

  1. ^ Findlay, WPK (1967). Škůdci a nemoci dřeva. Oxford: Pergamon Press. str.280.
  2. ^ Dai, Yu-Cheng; Cui, Bao-Kai (2011). "Fomitiporia ellipsoidea má největší plodnice mezi houbami ". Houbová biologie. 115 (v tisku): 1–2. doi:10.1016 / j.funbio.2011.06.008. PMID  21872178.

externí odkazy