Richterwahlausschuss - Richterwahlausschuss - Wikipedia
![]() | Tento článek obsahuje seznam obecných Reference, ale zůstává z velké části neověřený, protože postrádá dostatečné odpovídající vložené citace.Prosince 2017) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
Richterwahlausschuss ' - (německy: Výbor pro volby soudců) je název orgánů německého soudního systému, které volí soudce obecných soudů (ordentliche Gerichte) a zvláštních soudů (besondere Gerichte) na spolkové úrovni (Bundesebene) a v některých případech také na úrovni států (Landesebene).
Federální úroveň
Na federální úrovni volí Richterwahlausschuss federální soudce (Bundesrichter) k federálním soudům (Bundesgericht), jako např. federální soud (Bundesgerichtshof - BGH), federální pracovní soud (Bundesarbeitsgericht - BAG), federální správní soud (Bundesverwaltungsgericht - BVerwG), federální daňový soud (Bundesfinanzhof - BFH), federální sociální soud (Bundessozialgericht - BSG) a federální patentový soud (Bundespatentgericht - BPatG). Zdrojem práva pro federální Richterwahlausschuss je Umění. 95 s. 2 německé ústavy (Grundgesetz - GG), Zákon o volbě soudců (Richterwahlgesetz - RiWG), a Zákon o soudcích (Deutsches Richtergesetz - DRiG). Členy Richterwahlausschluss je šestnáct německých ministrů spravedlnosti (v některých státech nazývaných senátoři) a šestnáct dalších členů, kteří jsou vybíráni dolní komorou německého parlamentu (Bundestag - BT). Členové Richterwahlausschuss nemusí být sami soudci, a obvykle tomu tak není.
Soudci Federálního ústavního tribunálu (Bundesverfassungsgericht BVerfG) jsou voleni podle Umění. 94 německé ústavy (Grundgesetz - GG) federálním parlamentem bez účasti Richterwahlausschuss.
Postup volby soudců
Kandidáty na federální soudce vybírá federální ministr spravedlnosti (Bundesjustizminister) nebo Richterwahlausschuss. Nezávazná stanoviska kandidátů vydává řídící orgán soudu, ve kterém má kandidát pracovat, viz § 57 DRiG. Federální ministr spravedlnosti poté zašle spis kandidáta Richterwahlausschuss. Richterwahlausschuss rozhoduje v tajném hlasování s prostou většinou odevzdaných hlasů. Pokud federální ministr spravedlnosti zvoleného kandidáta schválí, požádá federálního prezidenta (Bundespräsident) o jmenování zvoleného kandidáta za soudce. Federální prezident společně s federálním kancléřem (Bundeskanzler) nebo federálním ministrem spravedlnosti jmenuje soudce.
Úroveň státu
V pěti státech probíhá volba a jmenování soudců pouze v rámci ministerstev spravedlnosti bez účasti Richterwahlausschuss.
- Podle čl. 51 s. 3 Ústavy Dolního Saska může být instalován Richterwahlausschuss. Dosud nebyl nainstalován.
- Podle čl. 79 s. 3 ústavy Saska může být instalován Richterwahlausschuss. Dosud nebyl nainstalován.
- Podle čl. 83 s. 4 ústavy Sasko-Anhaltsko může být instalován Richterwahlausschuss.
- Severní Porýní-Vestfálsko a Sársko nemají Richterwahlausschuss.
Jedenáct států má Richterwahlausschuss. Jeho kapacita je v každém státě jiná:
Bádensko-Württembersko
Volba a jmenování soudců probíhá pouze v rámci ministerstva spravedlnosti bez účasti Richterwahlausschuss. Pokud však řídící orgán daného soudu zvoleného kandidáta odmítne, je k řešení konfliktu jmenován Richterwahlausschuss.
Bavorsko
Volba a jmenování soudců probíhá pouze v rámci ministerstva spravedlnosti bez účasti Richterwahlausschuss. Existuje Richter-Wahl-Kommission, která volí pouze soudce bavorského ústavního soudu (Bayerischen Verfassungsgerichtshofes - BayVerfGH). Členové Richter-Wahl-Kommission jsou předsedou bavorského parlamentu a devíti jeho členy.
Berlín
Richterwahlausschuss má 14 členů, z nichž osm je vybráno berlínským parlamentem.
Brandenburg
Richterwahlausschuss má 12 členů, z nichž osm je vybráno braniborským parlamentem.
Brémy
Richterwahlausschuss má 11 členů, z nichž pět je vybráno brémským parlamentem.
Hamburg
Richterwahlausschuss má 14 členů, z nichž devět jsou členy hamburského parlamentu, viz čl. 63 ústavy v Hamburku.
Hesse
Richterwahlausschuss má 13 členů, z nichž sedm je členy hesenského parlamentu, viz čl. 127 s. 3 Hessenské ústavy.
Meklenbursko-Přední Pomořansko
Existuje Richterwahlausschuss, vide Art. 76 s. 3 ústavy v Hamburku.
Porýní-Falc
Richterwahlausschuss má 11 členů, z toho osm členů parlamentu Porýní-Falc, viz čl. 102 Ústavy Porýní-Falc.
Schleswig-Holstein
Existuje Richterwahlausschuss, jehož 2/3 členů jsou členy parlamentu ve Šlesvicku-Holštýnsku, viz čl. 43 ústavy Schleswig-Holstein.
Durynsko
Richterwahlausschuss má 12 členů, z toho osm členů durynského parlamentu, Umění. 89 s. 2 durynské ústavy.
Teorie legitimačního řetězce
Podle chápání demokracie v německé právní doktríně (Demokratieprinzip) musí být každý vládní orgán, také soudní, vysledován zpět k lidem prostřednictvím nepřerušovaný řetězec demokratické legitimace (demokratische Legitimationskette). V souladu s touto doktrínou musí být soudci jmenováni buď přímo lidmi, nebo zástupcem lidí vybraných ve volbách, např. parlamentem, ministrem jmenovaným parlamentem, osobou jmenovanou ministrem. Čím větší je počet řetězových článků mezi volbami lidí a volbami soudce, tím slabší je demokratická legitimace.
Zdroje
- Německá ústava (Grundgesetz - GG)
- Zákon o volbách soudců (Richterwahlgesetz - RiWG)
- Zákon o soudcích (Deutsches Richtergesetz - DRiG)
- Volba soudců federálního ústavního soudu (PDF, 16 kB)
- Ústava Bádenska-Württemberska
- Ústava Bavorska
- Ústava Berlína
- Ústava Braniborska
- Ústava Brém
- Ústava Hamburku
- Ústava Hesse
- Ústava Meklenburska-Předního Pomořanska
- Ústava Porýní-Falc
- Ústava Šlesvicka-Holštýnska
- Ústava Durynska
- Ernst-Wolfgang Böckenförde: Demokratie jako Verfassungsprinzip (§ 24), insbes. Rn 11-25, in: Josef Isensee / Paul Kirchhof (Hrsg.): Handbuch des Staatsrechts der Bundesrepublik Deutschland, Bd. II, 3. Auflage, Heidelberg 2004.