Richard Finch (Quaker) - Richard Finch (Quaker)
Richard Finch byl obchodníkem v Londýně a kvaker. V roce 1746 napsal brožuru nazvanou Povaha a povinnost sebeobrany: určeno lidem zvaným kvakeri, který argumentoval proti Quakerově přesvědčení na pacifismus. Jeho opozice vůči pacifismu má podobu dvou argumentů, jednoho teologického a druhého nikoliv. Teologický argument je, že člověk má právo na sebeobranu, které nebylo zrušeno Ježíšem v evangeliích. Druhý argument představuje analogii mezi obranou proti vnějšímu agresorovi a právem vlády bránit se proti občanské vzpouře nebo zločinci.[1]
Finch ve své brožuře zmiňuje řadu kvakerských vojáků, kteří opustili svou povinnost. Peter Brock předpokládá, že to mohlo zahrnovat Josepha Harwooda a dva jeho spolubojovníky. Zatímco byl v nemocnici, Harwood spal po boku vojáka, který byl vychován jako Quaker a bědoval nad tím, že nedodržoval pacifismus jeho víry. Harwood a další dva vojáci, které ovlivnil, byli podle stanného práva odsouzeni za to, že během bitvy složili zbraně. (Harwood a jeho dva společníci byli později omilostněni Král Jiří II.)[2]
Odpovědi na jeho brožuru proti pacifismu přišla od řady Quakerových autorů včetně Joseph Besse a od neznámého a anonymního autora, který napsal odpověď s názvem Skromná prosba jménem People call'd Quakers.[1]
V roce 1755 vydal Finch druhou brožuru s názvem „Anti-pacifistické názory“ Druhé myšlenky týkající se války, v nichž je tento velký předmět upřímně zvažován a zasazen do nového světla, v odpovědi a autorem pozdního pamfletu, nazvaného „Povaha a povinnost sebeobrany, určeného lidem zvaným Quakers“. V textu uvádí, že jeho předchozí názory byly způsobeny obdobím pochybností a nevíry.[1][3]
Historik Peter Brock vytváří paralelu mezi Finchovým (i když později odvolaným) antipacifismem a názory bankéře a abolicionisty Samuel Hoare ml kteří podobně vyjádřili některé anti-pacifistické víry.[1]
Reference
- ^ A b C d Brock, Peter (1972). Historie pacifismu. Princeton, N.J .: Princeton U.P. str.306–308. ISBN 9780691046082.
- ^ Brock, str. 315–316.
- ^ Martin Ceadel (1996). Počátky prevence války: Britské mírové hnutí a mezinárodní vztahy, 1730-1854. Oxford University Press. str. 69. ISBN 978-0-19-822674-1.