Reykjanestá - Reykjanestá

Valahnúkur
Reykjanestá s Eldeyem na vzdáleném pozadí
Reykjanesviti se sopečným odplyněním z Gunnuhver
Vysokoteplotní geotermální oblast a geotermální elektrárna Suðurnesjavirkjun (Elektrárna Reykjanes )
Produkty erupce Stampar řada kráterů

Reykjanestá je největší tip Poloostrov Reykjanes (Reykjanesskagi) v Island. Nachází se na malém poloostrově zvaném Reykjanes, který je sám o sobě součástí velkého poloostrova Reykjanesskagi.

Silnice 425 a vedou k ní některé menší silnice.

Je to tam, kde Reykjanes Ridge je napojen na poloostrov Reykjanes (viz: Geologie poloostrova Reykjanes ). Dnes se oblast nachází v nejzápadnějším vulkanickém systému, Sopečný systém Reykjanes.

Landforms

Charakteristické tvary Reykjanestá jsou např. rozrušená a částečně podmořské sopky. Útes z Valahnúkur stejně jako zásobník Karl jsou jejich ostatky. Jsou populární ptačí útesy s hnízda z Racek stříbřitý (Larus argentatus), Fulmar severní (fulmarus glacialis), černonohé koťátka (rissa tridactyla) a havrani (corvus corax).[1] Na východní straně Valahnúkar jsou působivé balvanové pláže.

Někdy také Stampar započítávají se řady kráterů z erupcí během 13. století ve vulkanickém systému Reykjanes, stejně jako oblast s vysokou teplotou kolem bahna resp. gejzíry horké vody Gunnuhver.[1] V této oblasti volala geotermální elektrárna Elektrárna Reykjanes byl instalován v roce 2006 a vyrábí 100 MW.[2]

Ostrov Eldey

Z útesů a pláže na ostrově Reykjanestá Eldey může být viděn. Vzdálenost do Reykjanesty je 14 km, výška skalnatého ostrova 77 m.[1]

Je známo, že je obzvláště oblíbený u morus bassanus jako místo rozmnožování v Severní Atlantik.[1]

Na druhou stranu Eldeyův vulkanický systém, který je z větší části ponorka, je dnes většinou považován za nezávislý na vulkanickém systému Reykjanes.[3] Je součástí Reykjanes Ridge.

Maják Reykjanesviti

V roce 1878 byl poblíž Valahnúkuru postaven první islandský maják. Stalo se to nezbytným, protože tímto bodem prošel nejpoužívanější přepravní pruh vedle Islandu a moře zde může být nebezpečné.[1] 14 km široká úžina mezi poloostrovem a ostrovem Eldey je často využívána loděmi a současně doprovází těžké proudy přílivy a odlivy v obou směrech, takže oblast měla špatnou pověst[4] což mnoho vraků lodí potvrzuje. V roce 1887 byl kopec, kde stál, erodován zemětřesení akce, takže starý maják musel být sundán. Další maják nemohl být postaven před rokem 1908 a poté byl postaven na kopci Vatnafell asi 1 km od pobřeží, kde stojí dodnes [1] za 73 mil. m.[5]

Filmy v malebné scenérii

V této krajině byly vyrobeny dva známé filmy: Prince of Darkness (Myrkrahöfðinginn), film islandského režiséra Hrafn Gunnlaugsson v roce 2000, poblíž majáku,[4] a Vlajky našich otců podle Clint Eastwood asi 10 km daleko v zátokách a kolem nich Litla-Sandvík a Stóra-Sandvík[6] v roce 2006.

Přehled Reykjanestá
Boulderová pláž poblíž Valahnúkuru

Viz také

Reference

  1. ^ A b C d E F Vegahandbókin. Ferðahandbókin þín. Landmælingar Íslands og Vegahandbókin. 2014, s. 226
  2. ^ https://www.hsorka.is/cs/power-plants/ HS Orka. Elektrárna Reykjanes, získaná 24. srpna 2020
  3. ^ Viz např. Islandský Met Office. Oficiální webové stránky.
  4. ^ A b Bjarnheiður Hallsdóttir, Tómas Guðmundsson: Ferðahandbók Fjölskyldunnar. Reykjavík 2007, s. 128
  5. ^ Íslandshandbókin. Náttúra, sága a sérkenni. Reykjavík 1989, s. 57.
  6. ^ Bjarnheiður Hallsdóttir, Tómas Guðmundsson: Ferðahandbók Fjölskyldunnar. Reykjavík 2007, s. 131

externí odkazy