Součet sítnice - Retinal summation

Součet sítnice popisuje vztah mezi různými typy buněk v sítnice: kuželové fotoreceptorové buňky, bipolární buňky, a gangliové buňky. Při vysokém součtu sítnice se velké množství fotoreceptorových buněk sbíhá na menší počet bipolárních buněk při přenosu svých signálů do gangliových buněk. Nulová sumace nastane, když každá kuželová fotoreceptorová buňka kontaktuje jednu gangliovou buňku prostřednictvím jediné bipolární buňky.[1]

Vysoká sumace zvyšuje citlivost na světlo na úkor zraková ostrost. Nízký součet sítnice vede k vysoké zrakové ostrosti, kdy jednotlivé fotoreceptorové buňky vysílají své vlastní signály. Vysoký součet sítnice poskytuje vysokou citlivost na nízké úrovně světla, kde je signál sčítán před dosažením mozku - pravděpodobně výhodný, když jsou signály dosahující jednotlivých fotoreceptorových buněk slabé.[1]

Vysoký součet sítnice je adaptací na nízkou hladinu světla a nízký součet sítnice na vysokou úroveň světla (čímž dochází k doostření obrazů).[1]

Reference

  1. ^ A b C Kay, R.F .; Kirk, E. C. (2000). "Osteologické důkazy o vývoji vzorce aktivity a zrakové ostrosti u primátů". American Journal of Physical Anthropology. 113 (2): 235–262. doi:10.1002 / 1096-8644 (200010) 113: 2 <235 :: AID-AJPA7> 3.0.CO; 2-9. PMID  11002207.