Záchranný bóje (Luftwaffe) - Rescue buoy (Luftwaffe)
The Luftwaffe je záchranná bóje (Rettungsboje) byl navržen tak, aby poskytoval útočiště pilotům nebo posádce letadel sestřelených nebo nucených k nouzovému přistání nad vodou.
Dějiny
Bóje byly vyvinuty pro letáky Luftwaffe sražené při provozu nad anglický kanál, a byly postaveny pod vedením německého ministerstva letového provozu v roce 1940 na návrh Generaloberst Ernst Udet, Generální ředitel zařízení pro Luftwaffe. Z tohoto důvodu byl jejich alternativní název Udet-Boje.
Počáteční bóje byly jednoduché konstrukce, vysoké 2 ma velké 1 x 5 m, nabízející málo v podobě přístřešku. Vlajkový sloup umožňoval zvedání vlajky nebo lampy, dodávky zahrnovaly základní lékařskou soupravu, železné dávky, vodu, záchranné vesty a lana.[1]:91
Byla navržena vylepšená bóje a 50 jich bylo v roce 1940 ukotveno v Lamanšském průlivu.[1]:93
Návrh vylepšené bóje
Bóje byly čtvercové nebo šestihranné konstrukce a měly podlahovou plochu asi 43 čtverečních stop a nad plovákem stoupala kabina o délce 8 stop. Na horní palubě této kabiny byla oválná věž vysoká 6 stop se signálním stožárem nesoucím bezdrátovou anténu. Po vnějším obvodu pod a nad vodní hladinou běželo zábradlí trubek, ke kterému se mohli nouzi letci držet. K věži vedl žebřík, ve kterém byly dveře vedoucí do kabiny dole.
Červené a žluté pruhované lano o délce 320 stop kotvilo bójku na pevném místě, ale umožňovalo omezený drift, což indikovalo směr proudu k letadlu v tísni. Bóje byla namalována světle žlutou nad hladinou vody a na každé straně věže byly namalovány červené kříže na bílém oválném pozadí.[1]:91
V kabině bylo několik dní pohodlně ubytováno čtyři osoby a v případě nouze bylo o posádky několika letadel postaráno. Bylo elektricky osvětleno akumulačními bateriemi, ale v případě poruchy byly poskytnuty petrolejové lampy nebo jiná osvětlovací zařízení. Byly tam dvě dvoupodlažní postele a dostatečný prostor ve skříni pro vybavení první pomoci, suché oblečení a obuv, nouzové dávky a zásobu vody. Teplé jídlo lze připravovat na alkoholovém sporáku. K dispozici byl také koňak pro úlevu od chladu a cigarety na uklidnění nervů. Hry, papírnictví, hrací karty atd. Umožňovaly odklon, dokud nedošlo k záchraně. Vyčerpané zásoby byly vždy ihned po příjezdu záchranné lodi vyměněny. Pro přepravu sestřelených pilotů z bóje na loď byl k dispozici trubkový záchranný člun.
Signalizace byla provedena zvednutím černé kotevní koule a žluté a červené pruhované vlajky na stožáru během dne. V noci červená a bílá světla ve věži naznačovala, že na palubě byli zachránění muži. Bílé světlo na kotvě bylo viditelné na 3000 stop a více. Signály SOS udávající polohu bóje byly automaticky vysílány nouzovým bezdrátovým vysílačem. Signalizační zařízení doplňovaly signální pistole s červenými a bílými světly, světlice padáku bílého světla nebo kouřové, nouzové signalizační zařízení. Mezi další vybavení patřily zátky k ucpání děr po kulkách ve stěnách kabiny a čerpadlo pro vyloučení prosakování.[2]
Zachránit
Byli na pevných místech a mohli být kontrolováni jednou nebo dvakrát denně: pokud jsou obsazeni, hydroplán nebo Flugsicherungboot (vysokorychlostní start) bylo možné vyvolat.[1]:92
Zachránili mnoho letců, že na záchranu lodí nebo hydroplánů už mohlo být pozdě.[1]:93
Britský ekvivalent
Britský ekvivalent, Air-Sea Rescue Float byl také vyvinut a nasazen.[3] Použili lodní trup ze svařované oceli. Šestnáct bylo postaveno,[4] a byly rozmístěny pod hlavními cestami, které bombardéry vedly do az kontinentální Evropy.[5] Byly vybaveny kuchyňským zařízením, signálními vlajkami, rádiem a šesti palandami. Bylo přepravováno jídlo, přikrývky, oblečení, pitná voda a zásoby první pomoci.[5]
Jeden příklad - ASR-10 je ve sbírce Skotské námořní muzeum. Během války byl nasazen v Lamanšském průlivu v Doveru. V 50. letech byla přeměněna na jachtu, ale od té doby byla obnovena do původní konfigurace.[5]
Využití obrany
Záchranná bóje byla začleněna do přístavního výložníku v Přístav Braye v němčině obsazeno Alderney, údajně obsazený třemi muži vyzbrojenými kulometem.[1]:95
Ve filmu
Rettungsbojen se objevily ve filmech z období druhé světové války: Jedno z našich letadel chybí (1942) a Ponoříme se za úsvitu (1943).
Reference
- ^ A b C d E F Přehled okupace Normanských ostrovů č. 38. Okupační společnost Normanských ostrovů. 2010.
- ^ Americké ministerstvo války, Taktické a technické trendy, Č. 12, 19. listopadu 1942.
- ^ „ASR Float (Air-Sea Rescue Float)“. Císařská válečná muzea. Citováno 2019-03-26.
- ^ Diane Canwell; Jon Sutherland (14. dubna 2013). RAF Air Sea Rescue 1918-1986. Pero a meč. str. 40. ISBN 978-1-4738-1744-9.
- ^ A b C „Air-Sea Rescue Barge 10 - ASR 10“. flickr. Skotské námořní muzeum. 03.03.2015. Citováno 2019-03-26.