Registr chráněných přírodních hodnot Chorvatska - Register of Protected Natural Values of Croatia - Wikipedia

The Registr chráněných přírodních hodnot Chorvatské republiky (chorvatský: Upisnik zaštićenih prirodnih vrijednosti) byl vytvořen podle Zákon o ochraně přírody (Chorvatský Zakon o zaštiti prirode) v roce 2005 (kap. III / 5, OG 70/05[1] se změnami v roce 2008, OG 139/08[2]). Registr spravuje Správa ochrany přírody (chorvatský: Uprava za záštitou přírody Ministarství kultury) v rámci Chorvatské ministerstvo kultury (chorvatský: Ministarstvo kultura). Registr slouží jako referenční databáze a jedinečný oficiální zdroj dat o chráněných oblastech v Chorvatsku. Údaje v tomto registru jsou veřejné, s výjimkou zvláštních případů důvěrnosti, pokud jde o postavení určitých chráněných přírodních statků. Zákon o ochraně přírody stanoví devět kategorií chráněných území.

Podle rejstříku je v Chorvatské republice chráněno 461 přírodních lokalit v různých kategoriích, z nichž 12 je preventivně chráněno.[3] Chráněná území pokrývají 8,51% celkové plochy, z toho 11,32% patří na kontinentální území a 3,38% do chorvatské námořní oblasti. Největší část chráněného povrchu tvoří přírodní parky (3,71% z celkového území státu).[4] Národní park Plitvická jezera je zatím jedinou chráněnou přírodní oblastí, která byla také přidána k Světové dědictví UNESCO.

Ústava

Chorvatská ústava stanoví, že ochranu přírodního dědictví je třeba regulovat v souladu s ústavou a zákony Chorvatské republiky (článek 2).[5]

Pokud jde o ochranu přírody, chorvatská ústava stanoví:[6]

Článek 3 Ochrana přírody a lidského prostředí patří mimo jiné k nejvyšším hodnotám ústavních práv Chorvatské republiky a je základem pro výklad ústavy.

Očuvanje prirode i čovjekova okoliša između ostalih najviše su vrednote ustavnog poretka Republike Hrvatske i temelj za tumačenje Ustava.

Ústava dále stanoví:

Článek 52

Moře, pobřeží a ostrovy, vody, vzdušný prostor, těžební zdroje a jiné přírodní poklady, ale také pozemní majetek, lesy, rostliny a zvířata, jiné části přírody, nemovitý majetek a předměty zvláštního kulturního, historického, ekonomického a ekologického významu, které podle zákona zajímají Chorvatskou republiku, mají zvláštní ochranu.

More, morska obala i otoci, voda, zračni prostor, rudno blago i druga prirodna bogatstva, ali i zemljište, šume, biljni i životinjski svijet, drugi dijelovi prirode, nekretnine i stvari od osobitog kulturnoga, povijesnog, gospodarskog i ekološkogen eko je zakonom određeno da su od interesa za Republiku Hrvatsku, imaju njezinu osobitu zaštitu.

Chorvatský státní institut pro ochranu přírody

The Chorvatský státní institut pro ochranu přírody (Chorvatský Državni zavod za zaštitu prirode, DZZP) je odpovědná národní instituce pro ochranu přírody. Byl ustanoven vládním nařízením v roce 2002 (OG 126/02). Podle zákona o ochraně přírody (chorvatsky Zakon o zaštiti prirode) ústav je centrálně odpovědný za specializované činnosti ochrany přírody v Chorvatsku (OG 70/05[7] a OG 139/08[8]).

Kategorie chráněných území

Zákon o ochraně přírody stanoví devět kategorií chráněných území. Národní kategorie do značné míry odpovídají mezinárodně uznávaným IUCN kategorie chráněných území.[9]

V následující tabulce je uvedena kategorie chráněných oblastí, úroveň správy a oznamující orgán.

Kategorie ochranyÚmyslManažerská úroveňVyhlašující orgán
STRIKTNÍ REZERVAZachovat nedotčenou přírodu, sledovat stav přírody a vzděláváníokresVláda Chorvatské republiky
NÁRODNÍ PARKZachovat nedotčené přírodní hodnoty, vědecké, kulturní, vzdělávací a rekreační záměrynárodníChorvatský parlament
ZVLÁŠTNÍ REZERVACEZachování díky své jedinečnosti, vzácnosti nebo reprezentativnosti a zvláštní vědecké důležitostiokresVláda Chorvatské republiky
PŘÍRODNÍ PARKOchrana biologické a krajinné rozmanitosti, vzdělávací, kulturní, historické, turistické, rekreační záměrynárodníChorvatský parlament
REGIONÁLNÍ PARKOchrana rozmanitosti krajiny, udržitelný rozvoj a cestovní ruchokresKrajské shromáždění městského zastupitelstva (město Záhřeb)
PŘÍRODNÍ PAMÁTEKEkologický, vědecký, estetický nebo vzdělávací záměrokresKrajské shromáždění zastupitelstva města (město Záhřeb)
VÝZNAMNÁ KRAJINAZachování krajinných hodnot a biologické rozmanitosti nebo kulturních a historických hodnot nebo krajiny se zachováním jedinečných vlastností a pro odpočinek a rekreaciokresKrajské shromáždění městského zastupitelstva (město Záhřeb)
PARK LESZachování přírodních nebo vysazených lesů s vyšší krajinnou hodnotou, odpočinek a rekreaceokresKrajské shromáždění zastupitelstva města (město Záhřeb)
PAMÁTEK ARCHITEKTURY PARKUZachování uměle vyvinutých oblastí nebo stromů s estetickými, stylistickými, uměleckými, kulturními, historickými, ekologickými nebo vědeckými hodnotamiokresKrajské shromáždění městského zastupitelstva (město Záhřeb)

Druh

Biologická rozmanitost v Chorvatsku patří k nejbohatším v celé Evropě. Důvodem je specifická zeměpisná poloha Chorvatska na křižovatce čtyř biogeografických oblastí, z nichž každá se vyznačuje specifickými ekologickými, klimatickými a geomorfologickými vlastnostmi. Velká rozmanitost přírodních stanovišť v Chorvatsku vedla k velké rozmanitosti divokých taxonů (druhů a poddruhů). Přesný počet divokých taxonů v Chorvatsku bohužel stále není znám. K dnešnímu dni bylo zaznamenáno téměř 38 000 taxonů. Skutečný počet se však odhaduje mnohem vyšší, přičemž odhady se pohybují od minimálně 50 000 do více než 100 000.[10]

Registr obsahuje 817 chráněných a 2 307 přísně chráněných divokých a domestikovaných taxonů.[11] U zvláště chráněných druhů Červený seznam rostlin a zvířat Chorvatské republiky byl vytvořen. Existuje více než 100 druhů, které jsou uvedeny na seznamu Evropský červený seznam ohrožených druhů IUCN.[12]

Viz také

Reference

  1. ^ Zákon o ochraně přírody. Zakon o zaštiti prirode (2005)
  2. ^ Zakon o izmjenama i dopunama zakona o zaštiti prirode (2008)
  3. ^ DZZP.hr Zaštićena područja u Hrvatskoj - národní kategorie (8. února 2010)
  4. ^ Čtvrtá národní zpráva Chorvatské republiky o Úmluvě o biologické rozmanitosti, 2009
  5. ^ Članak 2. Hrvatski sabor ili narod neposredno, samostalno, u skladu s Ustavom i zakonom, odlučuje: o očuvanju prirodnog i kulturnog bogatstva i korištenju njime
  6. ^ Ústava Chorvatské republiky
  7. ^ Zakon o zaštiti prirode (2005)
  8. ^ Zakon o izmjenama i dopunama zakona o zaštiti prirode (2008)
  9. ^ DZZP, Kategorie chráněných oblastí v Chorvatsku
  10. ^ DZZP.hr Divoké taxony
  11. ^ DZZP.hr Chráněné a přísně chráněné divoké a domestikované taxony
  12. ^ Earthsendangered.com Ohrožené druhy v Chorvatsku

externí odkazy