Nahráno živě na jazzovém festivalu v Monterey - Recorded Live at the Monterey Jazz Festival
| Nahráno živě na jazzovém festivalu v Monterey | ||||
|---|---|---|---|---|
 | ||||
| Živé album podle | ||||
| Uvolněno | 1966 | |||
| Nahráno | 18. září 1965 Montereyský jazzový festival, Monterey | |||
| Žánr | Jazz | |||
| Délka | 47:00 | |||
| Označení | Columbia CS 9262 | |||
| Výrobce | John H. Hammond | |||
| John Handy chronologie | ||||
| ||||
Nahráno živě na jazzovém festivalu v Monterey je živé album saxofonisty John Handy, nahrané v roce 1965 a vydané v roce 1966. Je to nejznámější Handyho album a jeho debut Columbia. Původní album obsahuje pouze dva dlouhé instrumentální kousky, které se vyznačují „volnou formou“, zvláštním použitím harmonií a neobvyklých nástrojů (housle a kytara spolu s více „klasickými“ jazzovými nástroji jsou v jazzové hudbě neobvyklé). Bonusová skladba „Tears of Ole Miss (Anatomy of a Riot)“, která byla přidána k nyní již nevydanému vydání CD z roku 1996, byla původně uvedena na Nový pohled!.
Album je zmíněno v roce 1995 Charles Burnett krátký film Když prší. Vlivný kritik Ralph J. Gleason nazval sestavu na albu „vzrušující skupinou a jedna z nich se stane jazzovou historií.“[1] Bez ohledu na pochvalu a její význam, Nahráno živě na jazzovém festivalu v Monterey stále zůstává málo známým albem.
Toto album je také na 67. místě v seznamu s názvem „100 jazzových alb, která otřásly světem“, publikovaném časopisem „jazzwise“.[2]
Bylo přiznáno pět hvězdiček v Larkin, Colin (2007). Encyklopedie populární hudby (4. vydání). Oxford University Press. ISBN 978-0195313734.</ref>
Seznam skladeb
Všechny skladby od Johna Handyho.
- „Kdybychom jen věděli“ - 27:29
- „Španělská dáma“ - 19:31
- „Slzy Ole slečny (Anatomy of Riot)“ - 23:37 Bonusová skladba na reedici CD, zaznamenaná 28. června 1967 v Vesnická brána, New York City
Personál
- John Handy - alt saxofon
- Mike White - housle
- Jerry Hahn - kytara
- Don Thompson - basa
- Terry Clarke - bicí
Na bonusové trati
- John Handy - alt saxofon
- Bobby Hutcherson - vibrafon
- Pat Martino - kytara
- Albert Stinson - basa
- Doug Sides - bicí