Re Burley - Re Burley

Re Burley (1865)
SoudCourt of Common Pleas of Upper Canada
Citace1 U.C.L.J. 34

Re Burley (1865), 1 U.C.L.J. 34, bylo rozhodnutí o vydání Soudem pro společné žalobní důvody Horní Kanada. Ačkoli vyrobeno před dvěma lety Konfederace, případ byl citován Nejvyšší soud Kanady v práva na mobilitu a případy vydání o sto let později.

Rozhodnutí

Rozhodnutí učinil Sir William Buell Richards, který se později stal prvním Hlavní soudce Nejvyššího soudu poté, co byl založen v roce 1875. Richards čelil případu, ve kterém a Britský subjekt bude vydán do Spojené státy a subjekt tvrdil, že na základě své státní příslušnosti má právo zůstat v Kanadě. Richards potvrdil vydání jako věc smlouvový zákon Zdá se, že kanadské zákony uznávaly takové vydání jako legální. Napsal,

Cokoli lze považovat za obecné pravidlo ve vztahu k vládě, která vydává své vlastní subjekty zahraniční vládě, nemohu říci, že bych měl pochybnosti, že podle smlouvy a našeho vlastního statutu je britský subjekt, který je v jiných ohledech v rámci zákona nemůže legálně požadovat, aby se ho nemělo vzdát jen proto, že je přirozeným původcem Jejího Veličenstva.[1]

Precedens

I po Konfederaci vznik Kanadské občanství a přijetí Kanadská listina práv a svobod, který uznává svobodu pohybu v část 6, případ byl citován Nejvyšším soudem. v Kanada v.Schmidt (1987),[2] případ byl citován, aby uvedl, že Kanada by měla důvěřovat národům, které vydává lidi, aby provedly zkoušky. v Spojené státy americké v. Cotroni (1989),[3] Soud potvrdil vydání jako oprávněnou hranici pro oddíl 6. Soud napsal, že limit byl částečně posílen skutečností, že vydání bylo povoleno „již více než sto let“, a tedy „vydání bylo součástí struktury náš zákon. “ Re Burley byl citován, aby zdůraznil, že jelikož zločinci mohou snadno uniknout z USA do Kanady, bylo „nezbytně nutné, aby v tomto ohledu byla občanům poskytována malá shovívavost“.

Později v případě Nejvyššího soudu USA v. Burns (2001) se Soud setkal s tvrzením, že kanadští občané, kteří čelí vydávání do USA, mají právo zůstat a být souzeni v Kanadě. Soud citoval Re Burley konstatovat, že „národnost před vydáním z Kanady tradičně neposkytovala žádnou obranu.“

Reference

  1. ^ Citováno v USA v. Burns, [2001] 1 S.C.R. 283, bod 39.
  2. ^ Kanada v.Schmidt, [1987] 1 S.C.R. 500.
  3. ^ Spojené státy americké v. Cotroni; Spojené státy americké v. El Zein, [1989] 1 S.C.R. 1469.