Ramu Ramanathan - Ramu Ramanathan
Ramu Ramanathan | |
---|---|
narozený | 29. prosince 1967 |
Národnost | indický |
Vzdělávání | Bachelor of Science, Chemistry, University of Mumbai, 1988 |
Manžel (y) | Kinnari Vohra |
webová stránka | placesotherthanthis |
Ramakrishnan Ramanathan populárně známý jako Ramu Ramanathan je indický dramatik a režisér, který má na svém kontě uznávané hry. Jeho seznam her zahrnuje Bavlna 56, Polyester 84; Jazz; Soudruhu Kumbhakarne; a nověji Pohlednice z Bardoli. Jeho kniha 3, Sakina Manzil a další hry,[1] je sbírka osmi her, vydané nakladatelstvím Orient Blackswan ve spolupráci s Univerzita angličtiny a cizích jazyků (EFLU).[2]
Ramu byl redaktorem PT poznámky, měsíční divadelní zpravodaj vydávaný Divadlem Prithvi v Bombaji po dobu deseti let. On také co-editoval e-STQ (Seagull Theatre Quarterly), a napsal sloupky o divadle pro národní deníky.[3]
Kromě toho, že je považován za jednoho z nejlepších dramatiků dnešní Indie, je Ramu také editorem PrintWeek Indie a Kampaň Indie časopisy[4] S polygrafickým průmyslem je spojen již 30 let. Ramu pomohl spustit PrintWeek Indie v květnu 2008. Byl hybnou silou při přetváření pokrytí indického tiskového trhu prostřednictvím průmyslových speciálů, ocenění a zpráv z průzkumů. Pod jeho vedením PrintWeek se rozrostla v jeden z největších týmů pokrývajících tisk v Indii.[5]
Ramu žije a pracuje Bombaj - město, kde je umístěno mnoho jeho her. V komentáři k jeho vztahu s Bombajem v podrobném rozhovoru s Průvodce divadlem v Bombaji,[6] on říká, "Bombaj je můj milenec. Miluji ji a zároveň ji nenávidím. Dodnes i dnes v ní objevuji něco nového. A to jsem nalil do her. “V rámci svého výzkumu města a jeho kultury katalogizoval Ramu vyčerpávající seznam čtení ve formě Literatura, která oslavuje Bombaj: Seznam.[7]
Časný život
Ramu se narodil 29. prosince 1967 v Kalkata a později se přestěhoval do Bombaje. Vzdělání dokončil od Střední škola sv. Stanislava,[8] Bombaj. V roce 1988 absolvoval Ramu University of Mumbai s bakalářským titulem v oboru chemie a poté dokončena Diplom v oboru žurnalistiky z Bharatiya Vidya Bhavan, Mumbai v roce 1990.
Publikace
- 3 Sakina Manzil a další hry (v angličtině), Orient Blackswan (2012) - Antologie osmi her: Shanti, Shanti It’s A War; Chlapec, který se přestal usmívat; Zákaz vycházení; Mahadevbhai (1892–1942); Spolupracovníci; 3, Sakina Manzil; Shakespeare a ona; Jazz.[9]
- Mahadevbhai (v maráthštině), Populární Prakashan (2011)
- Tathasthu („So Be It“), v Malý časopis (2010)[10]
- Spolupracovníci a Mahadevbhai, Sahitya Akademi (2006)[11]
- Boj, publikováno Národní dramatická škola (2003)
Divadelní zážitek
Nejlepší práce dramatika – režiséra je s mladými lidmi a osobami mimo divadlo. Inscenoval film Vaikom Mohammed Basheer’s Me Grandad ‘Ad An Elephanta později L’amante Anglaise (oba se studenty univerzity) Marguerite Duras a Samuela Becketta Krappova poslední páska (s malými hráči Prithvi). Byly to nepoškozené divadelní zážitky.
Podobně jeho spolupráce se skupinou studentů architektury vyústila ve tři hry a jedna nádherně zlá skladba s názvemPM @ 15 hodin. Tato skupina uspořádala důležité 7denní workshopy o scénografii scénografie + divadla a vytvořila čtyři modelové sady král Lear, pro režiséry čtyř jazykových divadel v Bombaji. Vedl nespočet workshopů a přednášek, ve kterých se snažil znovu nastolit ideály dobrého vkusu, slušného humoru, inteligence a především pokrokových hodnot.[3]
Psaní textů
Titul | Rok | Aklamace |
---|---|---|
Pohlednice z Bardoli | 2013 | |
Deník slova | 2012 | |
Soudruhu Kumbhakarne | 2011 | |
Kašmír Kašmír | 2009 | |
Jazz | 2008 | |
Shakespeare a ona | 2008 | |
Medha And Zoombish II | 2007 | |
Tři dámy z Ibsenu | 2006 | |
Bavlna 56, Polyester 84 | 2006 | Získal ocenění META za nejlepší hru a nejlepší dramatika[12] |
Chello Ank(v gudžarátštině) | 2004 | Cena za nejlepší hru pro soutěž v psaní psaného textu Bhupen Khakkhar pořádanou Mumbai Samachar, Friends of Bhupen Khakkar, Image Publications a Coffee Mates. |
3, Sakina Manzil | 2004 | |
Medha a Zoombish | 2004 | |
Spolupracovníci | 2003 | Vítěz regionální ceny BBC International Radio Playwriting Competition |
Mahadevbhai 1892-1942 | 2002 | |
Boj | 2002 | Premiéra na festivalu Kala Ghoda |
Yaar, jaké je hlavní město Manipuru! | 2002 | |
Cestovní show | 2000 | Premiéra na divadelním festivalu Prithvi |
Zákaz vycházení | 1999 | Premiéra na divadelním festivalu Prithvi |
Chlapec, který se přestal usmívat | 1998 | |
Shanti, Shanti, It’s A War | 1993 | Cenu za nejlepší hru pro celou Indii uděluje The Hindu |
Nic - hra beze slov | 1990 | |
Já jsem já; Co to je; Gagan Mahal; Atd. | (1987 až 1993) | Oceněné meziuniverzitní hry pro jednoaktovky |
Divadelní adaptace
Titul | Rok | Převzato z |
---|---|---|
Hra o malíři | 2004 | Italské drama Edoarda Erby |
Sanjivani Super Show | 2004 | Adaptace hry Kanady od Adyi Rangacharyi, SANJIVANI |
Gándhí Katha | 2003 | |
Vlak do Argentiny | 2002 | Divadelní adaptace hry Thuppatan |
Steppenwolf | 2002 | Podle německého románu Hermana Hesseho. Představeno v rámci oslav Hermana Hesseho v Max Mueller Bhavan v Bombaji |
L ‘Amante Anglaise (v angličtině) | 2002 | Na základě francouzské hry Marguerite Duras |
Překladatel Ded Inch Upar (do angličtiny) | 1997 | Hindština originál od Nirmal Verma |
Směr
Titul | Rok | Poznámky |
---|---|---|
Shakespeare a ona | 2008 | |
Medha And Zoombish II | 2007 | |
Arabská noc | 2004 | Hraje Ronald Schimmelpfennig |
Medha a Zoombish | 2004 | |
Hra o malíři | 2004 | Italské drama Edoarda Erby |
Spolupracovníci | 2003 | |
Sanjivani Super Show | 2004 | Představeno během 100. výročí narození Adyi Rangacharya ve sdružení Mysore v Bombaji |
Gándhí Katha | 2003 | Inscenované čtení, které mělo premiéru na knižním zahájení čtyřsvazkové biografie Narayana Desaiho ve hře Gujarati Forbes Sabha o Mahátmě Gándhího v Bombaji dne 2. října 2003 |
Vlak do Argentiny | 2002 | Premiéra na divadelním festivalu Varkhari Kerala v Bombaji dne 25. prosince 2002 |
L ‘Amante Anglaise (v angličtině) | 2002 | V koprodukci Alliance Francaise, Mumbai |
Mahadevbhai 1892–1942 | 2002 | Premiéra na divadelním festivalu Prithvi 2002 |
Yaar, jaké je hlavní město Manipuru! | 2002 | V koprodukci s Kamala Raheja Vidyanidhi Institute of Architecture |
Je čas vyprávět příběh | 2001 | V koprodukci s vydavatelstvím Katha Publishing a SNDT, University |
Úzkost. Úzkost. Coontah. Coontah. Výložník. Bam. Dhandal. Dhamaal. Kaput. (Koncept a směr) | 2001 | Premiéra na TECHFESTU, IIT Mumbai |
Me Grandad ‘Ad An Elephant | 1998 | Divadelní adaptace malabarština novely Vaikom Mohammed Basheer, do dramatizované prezentace (koordinace a režie skupiny) 1998-99 |
Chlapec, který se přestal usmívat | 1998 | |
Úvěrové tituly | 1997 | Dramatik: Vijay Padki. Inscenované čtení hry |
Audience And Mistake (herec a režisér) | 1994 | Dramatik: Václav Havel |
Insekt | 1991 | Dramatik: Jean Genet |
Krappova poslední páska | 1989 | Dramatik: Samuel Beckett |
Přednáška Ramu Ramanathana ve Studiu Safdar
Přednáška Ramu Ramanathana ve Studiu Safdar
Reference
- ^ „Hraní se slovy“.
- ^ „3, Sakina Manzil a další hry“.
- ^ A b "Divadlo je nejhorší". Hind. 2. března 2008. Citováno 9. července 2018.
- ^ „PrintWeek India“.
- ^ "Ramu Ramanathan".
- ^ "Ramu Ramanathan".
- ^ "Literatura, která oslavuje Bombaj: Seznam".
- ^ http://www.goethe.de/ins/in/en/lp/kul/mag/foc/fus/20388142.html
- ^ „3, Sakina Manzil a další hry“.
- ^ http://www.mumbaitheatreguide.com/dramas/Articles/12/apr/26-book-launch-of-ramu-ramanathans-mahadevbhai.asp
- ^ http://sahitya-akademi.gov.in/sahitya-akademi/publications/english.pdf
- ^ http://metawards.com/metaarchive/cotton-56-polyster-84/