Ragib Ali - Ragib Ali - Wikipedia
Ragib Ali | |
---|---|
রাগীব আলী | |
narozený | |
Národnost | Bangladéšština |
Státní občanství | Britové, bangladéšští |
Alma mater | Raza G.C High School of Sylhet |
obsazení | Podnikatel, průmyslník, sázeč čaje, pedagog, bankéři |
Aktivní roky | 1961 – dosud |
Manžel (y) | Rabeya Khatun Chowdhury (zemřel 2006) |
Děti | 2 |
Ragib Ali (bengálský: রাগীব আলী; narozen 10. října 1938) je a Bangladéšština -rozený Brit průmyslník,[1] průkopnický sázecí stroj na čaj a pedagog. Je také spojován s bankami, pojišťovnami a mnoha dalšími podniky. Je zakladatelem společnosti Přední univerzita, Sylhet. V roce 2017 byl dolním soudem odsouzen za korupci na 14 let vězení[2] ale později mu byl Nejvyšší soud, Dháka, udělen kauce
Časný život
Ali se narodil v Talibpur, Khajanchi, Bishwanath, Sylhet District, Provincie Assam, Britové Raj. Má osm bratrů.
Ali byl vzděláván v Bangladéši. Studoval na střední škole Raza G.C a College of Sylhet. V roce 1956, ve věku 18 let, se přestěhoval do Spojeného království, aby se zde dále vzdělával.
Kariéra
V roce 1961, po ukončení vzdělání, se Ali začal věnovat podnikání. Jakmile byl ve Velké Británii, změnil se z obyčejného číšníka na předního podnikatele. Stále má kontakty s Velkou Británií prostřednictvím svých rodinných příslušníků, kteří žijí v Londýně i v Londýně Bradford, nyní žije většina rodiny jeho otce Croydon, Jižní Londýn.[3]
Ali je předsedou společnosti Sylhet Tea Company Ltd. a několika dalších čajovnách ve městě Sylhet a Chittagong. Je také generálním ředitelem společnosti Kohinoor Industries Ltd. Je předsedou společnosti Southeast Bank Limited. Hrál průkopnickou roli v čajovém průmyslu. Podílí se na charitativních činnostech a založil řadu trustů a vzdělávacích institucí.[3]
Ali je zakladatelem předsedy Jalalabad Ragib-Rabeya Medical College. Je také bezprostředním minulým předsedou North South University Nadace. Je také zakladatelem společnosti Přední univerzita a University of Asia Pacific. Podílel se také na mnoha školách a založil mnoho vysokých škol po celém Bangladéši.[3]
Kontroverze
The Bangladéšská protikorupční komise (ACC) podala proti němu žalobu za shromažďování nelegálního majetku a zatajování informací o jeho majetku.[4] Byl také obviněn z nelegálního okupace majetku menšinové hinduistické komunity, který byl následně nucen vrátit.[5] Spolu se svou rodinou uprchl do Indie, aby zabránil zatčení. Poté, co byli zatčeni v Assamu poté, co jim skončila platnost víza, byli posláni zpět do Bangladéše. Spolu se svým synem Syedem Abdulem Hyem byl 6. dubna 2017 odsouzen k soudu a Ragib byl odsouzen na 14 let ve vězení. V roce 1990 popadl zemi (čajový statek) poté, co donutil Shebayeta (správce) Pankaj Kumara Guptu k uprchnout do Indie.[6] Jeho dcera, zeť a další příbuzný byli rovněž odsouzeni soudem.[7] Za tyto případy však dostal kauci dne 29. října 2018, jedenáct měsíců po odsouzení Nejvyššího soudu.[8][9]
Reference
- ^ „Průmyslník Ragib Ali žaloval“. Daily Star. Bangladéš. 31. ledna 2009. Citováno 24. dubna 2011.
- ^ Developer), Md Ashequl Morsalin Ibne Kamal (vedoucí týmu) | Niloy Saha (webový vývojář) | Shohana Afroz (webový vývojář) | Jobayer Hossain (Web. „Zabíjení půdy: Ragib Ali přistává ve vězení“. unb.com.bd. Citováno 24. listopadu 2020.
- ^ A b C Karim, Mohammed Abdul; Karim, Shahadoth (červenec 2008). Britský bangladéšský Kdo je kdo (PDF). British Bangla Media Group. p. 44. Citováno 1. května 2012.
- ^ „Průmyslník Ragib Ali žaloval“. Daily Star. 31. ledna 2009. Citováno 25. února 2018.
- ^ „Náš hinduistický problém“. bdnews24.com (Názor). 23. května 2016. Citováno 9. dubna 2017.
- ^ „Zabíjení půdy: průmyslník Sylhet Ragib Ali dostal 14 let vězení“. Daily Star. 6. dubna 2017. Citováno 9. dubna 2017.
- ^ „Ragib Ali dostane 14 let vězení v kufru na popadání půdy“. Prototh Alo. Citováno 9. dubna 2017.
- ^ „Průmyslník Ragib Ali, syn propuštěn z vězení Sylhet“. Dhaka Tribune. 29. října 2017. Citováno 13. května 2018.
- ^ „Sylhetský průmyslník Ragib Ali, rodina uprchla do Indie, aby se vyhnula zatčení kvůli zabití hinduistické půdy“. bdnews24.com. 13. srpna 2016. Citováno 5. listopadu 2018.