R v Strachan - R v Strachan
R v Strachan | |
---|---|
![]() | |
Slyšení: 28., 29. ledna 1988 Rozsudek: 15. prosince 1988 | |
Celý název případu | Joseph Colin Strachan v Jejího Veličenstva královny |
Citace | [1988] 2 S.C.R. 980 |
Vládnoucí | Strachanovo odvolání bylo zamítnuto. |
Členství v soudu | |
Hlavní soudce: Brian Dickson Puisne Justices: Jean Beetz, Willard Estey, William McIntyre, Antonio Lamer, Bertha Wilsonová, Gerald Le Dain, Gérard La Forest, Claire L'Heureux-Dubé | |
Uvedené důvody | |
Většina | Dickson C.J., ke kterým se připojili Beetz, McIntyre, La Forest a L'Heureux ‑ Dubé JJ. |
Souběh | Lamer J. |
Souběh | Wilson J. |
Estey a Le Dain JJ. se nepodílel na projednávání ani rozhodování případu. | |
Platily zákony | |
R. v. Collins, [1987] 1 S.C.R. 265 |
R v Strachan, [1988] 2 S.C.R. 980 je přední Nejvyšší soud Kanady rozhodnutí o vyloučení důkazů podle písm oddíl 24 (2) z Kanadská listina práv a svobod v důsledku porušení a Charta že jo. Soud rozhodl, že mezi porušením a důkazy nemusí existovat příčinná souvislost, ale že mezi nimi musí existovat pouze časová souvislost.
Pozadí
Joseph Strachan byl vyšetřován Královská kanadská jízdní policie za trestné činy související s drogami. Byl vydán zatykač podle § 10 odst. 2 Zákon o omamných látkách prohledat jeho byt. Policie dorazila do jeho bytu a našla ho spolu s dalšími dvěma muži, spolu se značným množstvím drog a peněz. Všichni tři muži byli zatčeni a přečetli si jejich práva. Po zatčení odpovědný důstojník popřel Strachanův pokus o telefonický kontakt s právníkem z toho důvodu, že stále musí mít „záležitosti pod kontrolou“. Důstojník později před soudem vypověděl, že má v úmyslu nejprve podezřelé vyslechnout a najít zbraně, u nichž bylo podezření, že tam jsou, než jim dovolí zavolat právníka. Strachan konečně mohl hodinu a čtyřicet minut po zatčení kontaktovat svého právníka z policejní stanice.
U soudu bylo rozhodnuto, že Strachan má právo na radu, pod oddíl 10 písm. b) z Charta, bylo porušeno, že důkazy musí být vyloučeny podle § 24 odst. 2 Chartaa že Strachan bude osvobozen.
V odvolacím řízení bylo rozhodnuto, že bylo porušeno Strachanovo právo na obhájce, ale důkazy by neměly být vyloučeny, protože mezi porušením a shromážděnými důkazy nebyla příčinná souvislost. Byl nařízen nový soud.
Otázkou před Nejvyšším soudem bylo, zda došlo k porušení Strachanova práva proti bezdůvodnému prohlídce a zabavení podle oddíl 8 z Charta a zda by měly být důkazy vyloučeny podle § 24 odst. 2 Charta.
Důvody soudu
Hlavní soudce Dickson, který psal pro většinu Soudního dvora, rozhodl, že nedošlo k porušení oddílu 8 a důkazy by neměly být vyloučeny podle článku 24 odst. 2 Charta.
Justice Lamer napsal svůj vlastní samostatný souhlasný názor.
Soudce Wilson jí napsal stanovisko, v němž shledal, že došlo k porušení oddílu 8, ale souhlasil se zbytkem soudu, že důkazy by neměly být vyloučeny podle oddílu 24 (2).
Viz také
externí odkazy
- Plné znění Nejvyšší soud Kanady rozhodnutí v LexUM a CanLII
- shrnutí případu z mapleleafweb.com
![]() ![]() | Tento článek o Kanadské právo je pahýl. Wikipedii můžete pomoci pomocí rozšiřovat to. |