Qara Mahammad - Qara Mahammad


Qara Mahammad
Bey Kara Koyunlu
Panování1380 - 1389
PředchůdceBayram Khwaja
NástupceQara Yusuf
ZemřelDubna 1389
DynastieKara Koyunlu
OtecQara Dursun
NáboženstvíŠíitský islám

Qara Mahammad Töremish byl bej Kara Koyunlu a otce Qara Yusuf.

Život

Mahammad byl synovcem Bayram Khwaja a jeden z jeho hlavních podporovatelů.[1] Sloužil Jalayirid sultán Uways a potlačil vzpouru Khwaja Marjana (guvernéra Bagdád ) pro něj dosadil svého strýce Murada za guvernéra Bagdádu. Jejich vztahy se však brzy poté zhoršily.

Uways zajal Bagdád z Muradu v roce 1364 a postupoval do boje s vojsky Bayrama a Qary Mahammada v Muş. Společně dobyli Mosul, Erciş, Mayafariqin a dodávka. Nový sultán Jalayirid Hussain táhl proti Muhammadovi a zaútočil Erciş, jeho nová základna. Přes pomoc Bayrama Khwaja utrpěla Kara Koyunlus těžké ztráty a byla zajata. Hussain byl také brzy sesazen Ahmad Jalayir, který napadl Tabriz za pomoci Shirvanshah Hushang (Ačkoli Minorský poznamenal jistý Hamza, který byl synem Farrukh Yassar být jeho zastáncem je chronologicky nemožné).[2]

Ahmadovi další bratři, Shaikh Ali a Pir Ali Barik, se postavili proti němu. Husajnův bývalý amir Adil Aqa nechal Bayazida vyhlásit sultána Soltaniyeh, zatímco Shaikh Ali se chystal odejít Bagdád a pochodovat na Tabriz. Aby si zajistil svou pozici, požádal Ahmad o pomoc Qara Mahammada. Shaikh Ali padl v boji proti Qara Yusuf září 1382. Pir Ali byl také zabit v roce 1383.

V roce 1383 se Ahmad oženil s jalayiridskou princeznou s Qarou Mohamedem a sám se oženil s dcerou Qary Muhammada. O nějaký čas později Ahmad nařídil Mahammadovi migrovat do Bagdádu s jeho hordou, zatímco Mahammad šel do Ázerbajdžán, později kampaň v Gruzie. Džalajirídové využili této příležitosti k masakru pobytu Kara Koyunlusa v Ázerbájdžánu, což donutilo Qaru Muhammada ustoupit zpět do Erciş.

Napadl Mardin v roce 1384 a obdržel podání jeho Artuqid vládce Mejdeddin Isa al-Zahir (1376-1407).

Qara Muhammad čelil Timur expedice čtyřikrát a úspěšně se jim vyhnul.[je zapotřebí objasnění ] Timuridský emír, Lala Khwaja, byl zabit při třetí expedici Qara Yusuf.[2]

V roce 1389 také pomáhal Beylik z Erzincanu proti Ak Koyunlu a Eretna. V dubnu 1389 byl však zabit vzbouřeným emirem Pirem Hasanem.

Rodina

  • Bayram (k. Duben 1389 Pir Hasan)
  • Qara Yusuf
  • Khwaja Misr (uvězněn Timurem v Avnik, převezen do Samarqandu v roce 1394)[3]
    • Mirza Ali prosí
    • Zeynal žebrat
    • Qazan prosit (ukradl pokladnici, nejprve uprchl do Avnik[4], poté vstoupil do služby Timurid[5])

Reference

  1. ^ Tarikhi Turkmaniyya, fol. 24b (Ethe 573)
  2. ^ A b Minorsky, V. (1955). „Qara-Qoyunlu a Qutb-Shahs“. Bulletin Školy orientálních a afrických studií. 17 (1): 50–73. doi:10.1017 / s0041977x00106342. ISSN  0041-977X.
  3. ^ Faruk Sümer, Karakoyunlular, Ankara 1984, str. 57 (v turečtině)
  4. ^ Fazil., Fărzălibăi̐li, Shaḣin (1995). Azărbai̐jan vă osmanly imperii̐asy. Baky: ADN. p. 14. ISBN  5552013980. OCLC  39091665.
  5. ^ Binbaş, İlker Evrim (2013). „Anatomy of a Regicide Attitude: Shāhrukh, the Ḥurūfīs, and the Timurid Intellectuals in 830 / 1426–27“. Journal of the Royal Asiatic Society. 23 (3): 391–428. doi:10.1017 / S1356186313000278. ISSN  1356-1863.