Publius Cornelius Scipio (konzul 16 př. N. L.) - Publius Cornelius Scipio (consul 16 BC) - Wikipedia
Publius Cornelius Scipio (nar. 48 př. n. l.) byl a římský senátor aktivní během Ředitel. Byl konzul v roce 16 př. nl jako kolega z Lucius Domitius Ahenobarbus.[1] Byl také prokonsulární guvernér Asie, pravděpodobně kolem let 8/7 př. n. l.[2]
Původ
Málo je známo o Scipiovi předků, mimo jeho otce praenomen Publius. Nejnovější bezpečně zdokumentovaní členové Cornelii Scipiones byl Metellus Scipio a jeho dcera Cornelia; v průběhu roku bylo stále několik Scipionů Ředitel, ale to, jak spolu souvisejí, je předmětem dohadů. Použití Publius, primárně používané Scipiones Nasicae, mohl naznačovat, že byl vnukem Metelluse Scipia, ale mohl být také synem (nebo vnukem) Scipio Salvito.[3]
Dlouho se věřilo, že konzul z roku 16 př. N. L. Byl synem hypotézy Publius Cornelius Scipio, prvního manžela Scribonia, později manželka Octaviana.[4] Suetonius zmiňuje pouze děti z druhého manželství Scribonia.[5]
Rodina
Nejméně dvě osoby byly identifikovány jako jeho děti neznámou ženou:
- Cornelius Scipio, který byl obviněn a potrestán za cizoložství Julia starší v roce 2 př.[6] Zatímco Ronald Syme věří, že tento muž se liší od konzula,[7] Henri Etcheto věří, že by mohl být stejný jako konzul z roku 16 př.[8]
- Publius Cornelius Scipio, kvestor v Achaea cca AD 2.[9] Další návrh společnosti Syme; Etcheto však tvrdí, že tento muž mohl být adoptován z plebejec Aurelii Orestides, protože tento Scipio byl tribuna plebs, soudce pouze plebejci a Scipiony byli patricijů.[10]
Syme rovněž navrhuje možné třetí dítě, „Cornelia Scipionum gentis„Manželka s dlouhým životem Lucius Volusius Saturninus, konzul v inzerátu 3.[11] V jiné části své knihy Syme poznamenává, že tato Cornelia je zmíněna v nápisu jako „L.f.“[12] a naznačuje, že Scipiova možná dcera byla matkou Volusiovy manželky Lucius Cornelius Lentulus konzul 3 před naším letopočtem.[13] Etcheto odmítá toto spojení s Corneli Lentuli a domnívá se, že byla přímým dědicem Scipiones, ale nepokouší se identifikovat jejího otce.[14]
Viz také
Reference
- ^ Cooley, Cambridge Manuál latinské epigrafie, str. 457
- ^ Syme, Augustanská aristokracie, str. 252, 405.
- ^ Etcheto, Les Scipions, str. 191.
- ^ Historie této chyby je uvedena v Johnu Scheidovi, „Scribonia Caesaris et les Cornelii Lentuli“, Bulletin de Correspondance Hellénique 100 (1976), str. 485-491
- ^ Suetonius, Augustův život, 62: "Mox (Caesar) Scriboniam in matrimonium přijmout, nuptam ante duobus consularibus, ex altero etiam matrem."
- ^ Velleius Paterculus, 2,100
- ^ Syme, Augustanská aristokracie, str. 59, 252
- ^ Etcheto, Les Scipions, s. 191, 192.
- ^ AE 1967, 458
- ^ Etcheto, Les Scipions, str. 192.
- ^ Syme, Augustanská aristokracie, s. 59
- ^ CIL XV, 7441
- ^ Syme, Augustanská aristokracie, str. 252f
- ^ Etcheto, Les Scipions192, 193.
Bibliografie
- Alison E. Cooley, Cambridge Manuál latinské epigrafie, Cambridge: University Press, 2012.
- Henri Etcheto, Les Scipions. Famille et pouvoir à Rome à l’époque républicaine, Bordeaux, Ausonius Éditions, 2012
- R.A. Vlny, „Poslední ze Scipios“, American Journal of Ancient History, 7 (1982), str. 53-68.
- Ronald Syme, Augustanská aristokracie, Oxford: Clarendon Press, 1986.
| Politické kanceláře | ||
|---|---|---|
| Předcházet Gaius Furnius, a Gaius Junius Silanus jako obyčejný konzul | Konzul z římská říše 16 př. N. L s Lucius Domitius Ahenobarbus | Uspěl Lucius Tarius Rufus jako dostatečný konzul |