Publius Attius Varus - Publius Attius Varus

Publius Attius Varus (zemřel 17. března 45 př. n. l.) byl Římský guvernér z Afrika Během občanská válka mezi Julius Caesar a Pompeius Magnus („Pompeius Veliký“). Vyhlásil válku proti Caesarovi a zpočátku bojoval a porazil Gaius Scribonius Curio, který byl proti němu poslán v roce 49 př.

Politická kariéra

Varus^[1] zastával funkci praetor nejpozději do roku 53 př. Žádný záznam o jeho dřívějších politická kariéra přežije. Byl promagistrát a pravděpodobně propraetor, v Africe v 52 a možná i dříve.

Role v občanské válce

Po vypuknutí občanské války Varus, přívrženec optimalizuje, byl umístěný v Picenum v čele značné síly. Když se Caesar přiblížil, byl nucen oblast evakuovat. On a jeho dávky se připojili k Pompeyovi Apulie.

Když Pompey odešel Itálie pro Řecko Varus přešel do Afriky a zmocnil se své bývalé provincie, která byla přidělena Otázka: Aelius Tubero za účelem získání obilí.^[2] Tubero, který byl ze své provincie vyloučen Varusem, se poté připojil k Pompeyovi. Varus byl v Africe dobře znám ze svého dřívějšího vlastnictví a byl tak schopen vychovat dvě legie.

Bitva o Afriku

Caesar poslal Curio do Afriky, aby ho vzal Pompejcům. Curio dostal velení jako odměnu za svou politickou podporu, ale měl jen omezené vojenské zkušenosti a žádné z nejvyšších velení. Velel legiím, které zpočátku rekrutovali Pompejci, ale při kapitulaci u změnili věrnost Corfinium.

Curio úspěšně přistál se svými silami poblíž Utica, překvapivá Varusova armáda. Jeden z Varusových důstojníků, Sextus Quinctilius Varus, který byl v Corfiniu, apeloval na Curioovy legie, aby opustily svou původní loajalitu. Vojáci odmítli a po úspěchu v jezdecké potyčce je Curio vedl odvážným útokem do kopce, který rychle porazil Varusovu armádu. Povzbuzen tímto úspěchem Curio jednal podle toho, co se ukázalo jako vadná inteligence, a zaútočil na to, co považoval za odtržení od Juba armáda. Ve skutečnosti tam byla převážná část královských sil a po počátečním úspěchu byly Curioovy síly přepadeny a prakticky zničeny. Curio byl obklopen zbytky svých vojsk na kopci a zemřel v bojích. Pouze malá část jeho armády, včetně historika Asinius Pollio a pozdější konzul Gaius Caninius Rebilus, utekl do Sicílie. (viz také: bitva o Uticu )

Následky

Po Bitva o Pharsalus, zbývající Pompejci, včetně Cato uprchl do Afriky, aby pokračoval v boji. Na Catoovo naléhání Varus rezignoval na nejvyšší velení konzulární Metellus Scipio. Oficiální hodnost Varuse z roku 48 před naším letopočtem byla legatus pro praetore, o čemž svědčí nápisový důkaz.^[3]

V roce 46 př. N.l. byl Varus jedním z velitelů pompejské flotily. Po porážce u Bitva o Thapsus, Varus uprchl Hispania (Španělsko). Tam byl porazil Carteia v námořní bitvě od Gaius Didius, který velel Caesarově flotile a byl nucen vstoupit do armády na břehu. Padl na Bitva o Mundu. Jeho hlava spolu s hlavou Titus Labienus, byl předložen Caesarovi.^{[Citace je zapotřebí ]}

Reference

Zdroje

• Cicero, inzerát Att. viii. 13, b, 15, 20; pro Ligar. I.
• Julius Caesar, Commentarii de Bello Civili i. 12, 13, 31; ii. 23–44.
• Dion Cassius xli. 41, 42; xlii. 57, xliii. 30, 31.
• Appian, Bellum civilní ii. 44–46; ii. 105.
• Lucane, Bellum civilní (aka Pharsalia) iv. 713, foll.
• Aulus Hirtius, Bellum Afr. 62, 63.