Veřejné služby zaměstnanosti v Evropské unii - Public employment services in the European Union

Veřejné služby zaměstnanosti (PES) jsou služby nebo úřady odpovědný za připojení uchazečů o zaměstnání potenciálním zaměstnavatelům.[1] Pomocí informací, poptávky na trhu práce a umístění se orgány veřejné správy zaměstnanosti snaží zabránit nezaměstnanosti v EU veřejný sektor (týkající se pracovních míst v rámci EU) vládní agentura ). V Evropská unie, myšlenku zavedení těchto služeb vnutila Evropská rada a Evropský parlament za účelem zlepšení záležitosti nezaměstnanost v tomto zeměpisném sektoru. Oficiální název této autority je Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti.[2]Mezi jeho povinnosti patří:

  1. Porovnání výkonnosti PES mezi evropskými zeměmi prostřednictvím procesu benchmarking,
  2. Nalezení osvědčených postupů a vzájemné učení se od sebe navzájem, více z nich najdete v dokumentu Znalostní centrum PES,
  3. Učení o účinku modernizace a zlepšení poskytování služeb PES, včetně Záruka pro mládež (závazek všech členských států zajistit, aby všichni mladí lidé do 25 let měli dobrou kvalitu dalšího vzdělávání, zaměstnání, učňovské přípravy a stáží),[3]a nakonec,
  4. Příprava vstupů pro Evropskou strategii zaměstnanosti a korelační politiky týkající se trhu práce.

Za správu této sítě odpovídá rada, v níž každý z nich Členské státy a Komise jsou zastoupeni dvěma členy. Zasedání rady se konají dvakrát ročně za účelem podpory strategických diskusí a rozhodování o dalších činnostech sítě.

Výzvy veřejných služeb zaměstnanosti v Evropě

Mezi výzvy, které trh práce ve vztahu k veřejným službám zaměstnanosti zažívá, patří demografický faktory, globalizace, technologický Změny, trh práce výzva nebo rostoucí nerovnost příjmů.[4]

Demografický

Demografické faktory ukazují, že populační trendy budou mít závažný dopad na trh práce. Během příštích 30 let Evropská unie narazí na problém stárnutí populace. V různých evropských zemích pracující populace v ekonomikách již trpí nedostatkem různých dovedností povolání a odvětví v ekonomice. Veřejné služby zaměstnanosti jsou odpovědné za zapojení neaktivních lidí a zaměřují se na zlepšování zaměstnatelnosti podle výzev, kterým tito lidé v různých věkových skupinách čelí.

Globalizace

Globalizace vede trh práce se neustále vyvíjí v důsledku rostoucího používání mobilní technologie a připojení prostřednictvím Internet. Podnikání se snaží zvýšit jejich hodnotu prostřednictvím restrukturalizace procesy při stanovení hodnoty obchodních inovací a zvyšování kvalifikace jejich pracovních sil, aby obstály v konkurenci. Globalizace proto rozšiřuje význam opětovného zaměstnávání a zvyšování kvalifikace pracovníků, kteří v minulosti byli redundantní v důsledku restrukturalizačních procesů.[5] Veřejné služby zaměstnanosti v EU proto vyžadují zlepšení zaměstnatelnosti lidí, podporu přechodu z jednoho zaměstnání do druhého a podporu procesu restrukturalizace zaměstnavatelů.

Technologie

Technologie se neustále vyvíjí a způsobuje trh práce posunout také. Konkrétně posun od hlavní a výrobní odvětví směrem k více znalostní služby a činnosti. Tohle znamená tamto technologie dělá pokrok a větší produktivita vylepšení, včetně používání strojů nebo soustružení manuál úkoly do Automatizovaný.[6] A jak to dělá, globální trendy směřují k nižší zaměstnanosti v výrobní odvětví. I když posun směrem k znalostní služby umožňují příležitosti, existuje riziko, že tyto příležitosti budou pro zaměstnance využity nerovnoměrně.[7] Od veřejných služeb zaměstnanosti se proto požaduje, aby sloužily jako nástroj nabízející lepší příležitosti znevýhodněným osobám poskytováním dovedností a znalostí, které jim pomohou odolat technologickému pokroku.

Neshoda dovedností na trhu práce

Země neschopné přizpůsobit dovednosti pracovníků určité nenaplněné poptávce po pracovní síle je omezují na to, aby vynikly v ekonomice.[8] Zatímco nedostatečná kvalifikace je problémem většinou v zemích s nízkými příjmy, ve vyspělých a rozvinutých zemích, včetně většiny zemí s nízkým příjmem Evropská unie členské státy bojují s velkým počtem pracovníků, kteří ve skutečnosti jsou Překvalifikovaný. To přináší dalším úkolům veřejných služeb zaměstnanosti spolupracovat se zúčastněnými stranami na trhu práce s cílem zlepšit a případně rozvíjet dovednosti pracovní síly tak, aby splňovaly požadavky.[7]

Rostoucí nerovnost příjmů

Rostoucí propast mezi bohatými a chudými v evropských zemích představuje další výzvu pro trh práce. Výzkum ukazuje, že čtvrtina rozvinutých zemí se v roce 2011 stala nejbohatším 10 procentem populace.[9] Veřejné služby zaměstnanosti lze použít jako nástroj pro řešení nerovností v příjmech a jejich zmenšení, protože důvodem této nerovnosti může být dlouhodobá stagnace růstu v rozvinutých zemích a nízký výskyt růstových výbuchů v rozvojových zemích.[4]

Program „Začněte a vylepšete své podnikání“

Ve spojení s Mezinárodní organizace práce, Veřejné služby zaměstnanosti po celém světě spolupracují na novém programu s názvem Začněte a vylepšujte své podnikání.[10] Tento program je a související s řízením vzdělávací program, který se zaměřuje na zahájení a zvyšování kvality malých podniků a jeho podporu jako strategie poskytnout mužům a ženám po celém světě zaměstnání. SIYB je v současné době přeložen do 40 jazyků a funguje ve více než 100 zemích, včetně evropských členských států. Cílem tohoto programu bylo vyškolit 15 milionů lidí a jeho výsledkem bylo nejméně 2,65 milionu nových podniků po celém světě, které pomáhají hlavně rozvojovým ekonomikám, ale také se zaměřují na evropské země.[11]

Síť veřejných služeb zaměstnanosti v EU: Strategie 2020

Kvůli výzvám, které ukládá frikční nezaměstnanost a strukturální nezaměstnanost „Evropské veřejné služby zaměstnanosti jsou povinny přizpůsobit své služby. Dokument z Síť EU strategie 2020 představuje společnou strategii, kterou má podporovat síť PES, a navazuje na předchozí pozměňovací návrhy. Stanovuje směr budoucích opatření a změn týkajících se EU nezaměstnanost problém.[12] Podle rozhodnutí Evropské rady a Evropského parlamentu z května 2014 byl formální právní subjekt dán bývalé síti vedoucích veřejných služeb zaměstnanosti (HoPES). The mise sítě PES je následující: „být prostředkem pro vylepšené evropské veřejné služby zaměstnanosti spolupráce což jim umožňuje plnit jejich úlohu trhu práce vodiče, přispívání k evropským strategiím zaměstnanosti, zlepšování funkce trhu práce, integrace a vytváření lépe vyvážených trhů práce “. Jeho cíle, které jsou určeny k podpoře modernizace veřejných služeb zaměstnanosti zahrnují:

  • Zvyšování poptávky po pracovní síle a její podpora dobrovolné zaměstnání
  • Zvýšení kapacity pracovních nabídek pro zlepšení fungování trhu práce
  • Předvídání poptávky pomocí informací o trhu práce a
  • Připravte pracovní síla pro aktivní účast na trhu práce[13]

Nejnovější aktualizace z Evropská komise navrhuje, aby doba platnosti rozhodnutí EU o zřízení sítě veřejných služeb zaměstnanosti prodloužena do roku 2027.[14]

Závěr

Veřejné služby zaměstnanosti by měly být založené na důkazech, flexibilní organizace zaměřené na zaměstnanost. Cíle těchto orgánů v Evropské unii jsou především jejich vztahy se zákazníky.[15] Musí podporovat neustálé zaměření na zaměstnanost, odpovídat na znalosti trhu práce a dovednosti potřebné k tomu, aby odolaly tlaku tohoto trhu. Evropské veřejné služby zaměstnanosti / veřejné orgány sdílejí hodnoty úcty, sociální odpovědnosti, poctivosti a angažovanosti jako součást evropské sítě. Aby mohly být požadavky uplatněny v dlouhodobé praxi, budou muset tyto úřady sladit poptávku jak firem, tak potenciálních zaměstnanců.[2]

Reference

  1. ^ „Veřejné služby zaměstnanosti“. Europe.eu. Citováno 27. října 2019.
  2. ^ A b „Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti“. Citováno 27. října 2019.
  3. ^ „Záruka pro mladé lidi“. Europe.eu. Citováno 27. října 2019.
  4. ^ A b Eirom, Davide. „Svět veřejných služeb zaměstnanosti“ (PDF). Citováno 31. října 2019.
  5. ^ Sapir, André. „Globalizace a reforma evropských sociálních modelů“ (PDF). Bruegel. Citováno 31. října 2019.
  6. ^ „Čtyři základy automatizace pracoviště | McKinsey“. www.mckinsey.com. Citováno 2019-11-05.
  7. ^ A b Brown, Steven; Loprest, Pamela J. (2018-09-28). „Jak mění technologický pokrok trh práce?“. Urban Institute. Citováno 2019-10-31.
  8. ^ Handel, M (2003). „Nesoulad dovedností na trhu práce“. Roční přehled sociologie. 29: 135–165. doi:10.1146 / annurev.soc.29.010202.100030. JSTOR  30036964.
  9. ^ Rogers, Abby. „10 nejbohatších zemí na světě“. Business Insider. Citováno 2019-10-31.
  10. ^ „EU a MOP spolupracují s veřejnými službami zaměstnanosti“. Biznis Info anglicky. 2019-07-03. Citováno 2019-11-03.
  11. ^ „Školicí program ILO pro řízení podniku vedl k celosvětovému vytvoření 9 milionů pracovních míst“. www.ilo.org. 2017-06-27. Citováno 2019-10-31.
  12. ^ Borbély-Pecze, Bors Tibor (2019). „Evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti“. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  13. ^ „Síť veřejných služeb zaměstnanosti v EU: Strategie do roku 2020 a dále“. 2011. Citovat deník vyžaduje | deník = (Pomoc)
  14. ^ „Komise přijímá návrh na prodloužení sítě veřejných služeb zaměstnanosti v EU do roku 2027“. ec.europa.eu. Citováno 2019-11-03.
  15. ^ „Veřejné služby zaměstnanosti“. www.ilo.org. 2011-07-13. Citováno 2019-11-03.