Generální prokurátor úřadu Ázerbájdžánu - Prosecutor Generals Office of Azerbaijan - Wikipedia

The Generální prokuratura Ázerbájdžánské republiky (Ázerbájdžánština: Azərbaycan Respublikası Baş Prokurorluğu) je nezávislá ústavní agentura odpovědná za správu kriminální vyšetřování a veřejné stíhání v Ázerbájdžánská republika.

Přehled

Pravomoci prokuratury Ázerbájdžánské republiky jsou definovány v ústavě z roku 1995, trestním řádu z roku 2000 a v dalších zákonech. Podle článku 133 Ústavy 1995 státní zastupitelství:[1]

  • vykonává kontrolu nad výkonem a uplatňováním zákonů;
  • zavádí trestní případy a vede vyšetřování (omezený rozsah trestných činů);
  • má výlučnou pravomoc stíhat jménem státu u všech trestních soudů;
  • iniciuje soudní spory (v omezeném rozsahu) a odvolání proti rozsudkům soudů.[1]

Na rozdíl od mnoha jiných jurisdikcí patří státní zastupitelství Ázerbajdžánu do soudní moci. Státní zastupitelství funguje jako jeden centralizovaný orgán založený na podřízenosti územních a specializovaných státních zástupců generální prokurátor (PG) Ázerbájdžánské republiky. PG je jmenován a odvoláván prezidentem Ázerbájdžánské republiky se souhlasem Milli Majlis (parlamentu) Ázerbájdžánské republiky. Kromě státních zástupců a pomocného personálu existují v rámci Ázerbajdžánské státní zastupitelství i vyšetřovatelé a detektivové. Kriminalisté prokuratury mají výlučnou jurisdikci nad omezeným rozsahem závažných trestných činů, včetně trestných činů proti osobě, korupce, praní peněz atd. Ředitelství pro boj proti korupci (protikorupční agentura) je jediným subjektem prokuratury, který zaměstnává detektivy .[1]

Kromě svých hlavních funkcí převážně v oblasti trestního práva je prokuratura oprávněna předkládat návrhy legislativních návrhů přímo Parlamentu, což je funkce, kterou má několik agentur. Prokurátoři jsou zmocněni zahájit správní (kvaz trestní) a disciplinární řízení a podávat návrhy na odstranění podmínek a okolností vedoucích k trestným činům, které zjistí při své činnosti. Tyto návrhy jsou povinné ke zvážení státními a soukromými institucemi. A konečně, státní zástupci mají omezenou pravomoc zastupovat státní instituce a zranitelné občany v občanských soudních řízeních.

Bývalý prezident Hejdar Alijev stanovena 1. října jako profesionální dovolená úřadu v červenci 1998.[2]

Dějiny

Historie orgánů činných v trestním řízení v nezávislém ázerbájdžánském státě začala po vzniku Ázerbájdžánské demokratické republiky. Nařízení o senátu Ázerbájdžánského soudu bylo schváleno Radou ministrů dne 18. listopadu 1918.[3]

Fatali Khan KHOYSKI, Khalil Bay KHASMAMMADOV, A. Safikurdski a T. Makinski byli ministry spravedlnosti a nejvyššími státními zástupci i Ázerbájdžánské demokratické republiky. Ázerbájdžánská demokratická republika byl zkolabován 28. dubna 1920, při invazi do 11. armáda (RSFSR). Následovalo prohlášení Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky. Po pádu nezávislé ázerbájdžánské státnosti byly spolu s orgány veřejné moci zrušeny také orgány činné v trestním řízení.[4]

S ohledem na potřebu zřízení zvláštního orgánu pro kontrolu činnosti všech úřadů v tomto období byla v Ázerbájdžánské SSR založena sovětská prokuratura vyhláškou Ústředního výkonného výboru Ázerbájdžánu „O státním zastupitelství Ázerbájdžánské SSR“ ze dne 11. července 1922.[5]Po obnovení nezávislosti v roce 1991 byla v souladu s ústavním ustanovením, zákonem o státním zastupitelství z roku 1999 a zákonem o státním zastupitelství z roku 2001 zřízena státní zastupitelství Ázerbájdžánu. Aby se rozdělila na dědictví a stala se demokratickou institucí, prošla zásadními reformami.[6]

Systém státního zastupitelství Ázerbájdžánské republiky

  • Generální prokuratura Ázerbájdžánské republiky (hlavní orgán)
  • Ředitelství pro boj proti korupci s generálním prokurátorem
  • Vojenská prokuratura Ázerbájdžánské republiky
  • Státní zastupitelství Nakhchivanské autonomní republiky (NAR)
  • Vojenská prokuratura NAR
  • Metropolitní prokuratura města Baku
  • Okresní (městské) státní zastupitelství republiky
  • Územní vojenské prokuratury
  • Okresní (městské) státní zastupitelství (NAR)
  • Okresní státní zastupitelství ve městě Baku

Struktura státního zastupitelství

Řízení

  • Generální prokurátor Ázerbájdžánské republiky - (Kamran Alijev od 1. května 2020)[7]
  • První náměstek generálního prokurátora Ázerbájdžánské republiky
  • Náměstek generálního prokurátora Ázerbájdžánské republiky
  • Náměstek generálního prokurátora - z moci úřední Vedoucí protikorupčního ředitelství
  • Náměstek generálního prokurátora - z moci úřední Vojenský prokurátor Ázerbájdžánské republiky
  • Vyšší asistenti a asistenti generálního prokurátora[8]

Oddělení

Generální prokuratura:

  • 4 Útvary dohlížející na provádění zákonů v průběhu (přípravného řízení) vyšetřování a vyšetřování trestných činů, jakož i operativně pátrací činnosti (zvláštní vyšetřovací prostředky) těmito institucemi:
  1. Státní zastupitelství (regionální orgány) - kromě SIM
  2. Subjekty pro vnitřní záležitosti (zejména policie)
  3. Ministerstva spravedlnosti a daní a Státní celní výbor
  4. Státní bezpečnost a nouzové situace, státní pohraniční služba
  • Oddělení státního zastupitelství (soudní jednotka)
  • Oddělení pro posuzování žádostí
  • Organizační a analytické oddělení
  • Oddělení lidských zdrojů
  • Oddělení mezinárodních vztahů
  • Oddělení právní podpory a informací
  • Vědecké a vzdělávací centrum (oddělení)
  • Katedra logistiky [9]

Ředitelství pro boj proti korupci s generálním prokurátorem

Protikorupční ředitelství s generálním prokurátorem Ázerbájdžánské republiky bylo zřízeno vyhláškou č. 114 prezidenta Ázerbájdžánské republiky ze dne 3. března 2004.[10] Ředitelství pro boj proti korupci s generálním prokurátorem je specializovaná protikorupční agentura pro vymáhání práva. Jedná se o autonomní státní zastupitelství působící v oblasti speciálních vyšetřovacích technik a vyšetřování před zahájením trestního řízení. Podle zákona o operačním hledání z roku 1999 je to orgán s výlučnou pravomocí provádět SIM karty v boji proti korupci. Struktura ACD je následující,

  • Oddělení vyšetřování ACD
  • Oddělení analýzy a informací ACD
  • Oddělení preventivních opatření a vyšetřování ACD
  • Provozní oddělení ACD (SIM)
  • Divize provozní podpory ACD (SIM Tech Support)
  • Divize vnitřní bezpečnosti ACD
  • Specializovaná divize ACD

Reference

  1. ^ A b C „Ústava Ázerbájdžánské republiky“. Oficiální stránky prezidenta Ázerbájdžánu. Citováno 2020-05-30.
  2. ^ „Historie generálního prokurátora Ázerbájdžánské republiky“.
  3. ^ Ziyadov, Nazim (2013). Výběr pro poroty: Aplikace a vývoj porot ve starých a nových zemích, v nichž probíhá porota. Maklu. ISBN  9789046605899.
  4. ^ "HISTORIE | Úřad generálního prokurátora Ázerbájdžánské republiky". www.genprosecutor.gov.az. Citováno 2020-05-30.
  5. ^ „Úřad státního zástupce Ázerbájdžánské republiky“.
  6. ^ „Vyhláška prezidenta Ázerbájdžánu o uplatňování zákona Ázerbájdžánské republiky“ o státním zastupitelství"". Ministerstvo spravedlnosti Ázerbájdžánu - jednotná databáze právních aktů. Citováno 2020-05-30.
  7. ^ „Prezident Ilham Alijev přijal generálního prokurátora Kamrana Alijeva ve video formátu VIDEO“. azertag.az. Citováno 2020-05-30.
  8. ^ „Usnesení ázerbájdžánského prezidenta o schválení struktury a zaměstnanců generální prokuratury Ázerbájdžánské republiky“. Ministerstvo spravedlnosti Ázerbájdžánské republiky - Jednotná databáze normativních právních aktů. Citováno 2020-05-30.
  9. ^ Absolit IT řešení. "Struktura | Úřad generálního prokurátora Ázerbájdžánské republiky". genprosecutor.gov.az. Citováno 2018-06-30.
  10. ^ „Historie protikorupčního oddělení s generálním prokurátorem Ázerbájdžánské republiky“.