Prince Ioane z Gruzie - Prince Ioane of Georgia
![]() | tento článek lze rozšířit o text přeložený z odpovídající článek v Rusku. (Červenec 2011) Kliknutím na [zobrazit] zobrazíte důležité pokyny k překladu.
|
Princ Ioane | |
---|---|
![]() | |
Vedoucí gruzínského královského domu | |
Panování | 13. května 1819 - 15. února 1830 |
Předchůdce | David Bagrationi |
Nástupce | Prince Grigol z Gruzie |
narozený | Tbilisi, Království Kartli-Kakheti | 16. května 1768
Zemřel | 15. února 1830 Petrohrad, Ruská říše | (ve věku 61)
Pohřbení | |
Manželka | Ketevan Cereteli |
Problém | Prince Grigol z Gruzie |
Dům | Bagrationi dynastie |
Otec | George XII z Gruzie |
Matka | Ketevan Andronikashvili |
Náboženství | Gruzínská pravoslavná církev |
obsazení | spisovatel a encyklopedista |
Khelrtva | ![]() |
Ioane (Gruzínský : იოანე ბაგრატიონი) (16 května 1768 v Tbilisi, Gruzie - 15. února 1830 v Petrohrad, Rusko ) byl Gruzínský princ (batonishvili ), spisovatel a encykloped.
Syn George XII, poslední král Kartl-Kakheti království, východní Gruzie, jeho první manželkou Ketevan Andronikashvili, Ioane velel avantgardě gruzínské síly zničené Peršan armáda u Bitva u Krtsanisi v roce 1795.
Po bitvě vstoupilo království do období hospodářské krize a politické anarchie. K vymýcení výsledků perského útoku a překonání zpomalení feudální společnosti navrhl kníže Ioane dne 10. května 1799 projekt reforem správy, armády a školství. Tento projekt se však nikdy neuskutečnil kvůli slabosti George XII a občanským sporům v zemi. V roce 1800 velel gruzínské kavalérii ve spojených rusko-gruzínských silách, které porazily jeho strýce, Alexandre Bagrationi a Dagestani spojenci v bitvě u Niakhury.
Po smrti Jiřího XII. Byl Kartl-Kakheti začleněn do expanze Ruská říše a Ioane byl deportován do Ruska. Usadil se Petrohrad kde většinu svých děl napsal didaktickým encyklopedickým románem Kalmasoba (1817–1828) je nejdůležitější z nich.
Je také autorem přírodovědecké encyklopedie (1814), dětské encyklopedie (1829), rusko-Gruzínský slovník, gruzínský lexikon a několik básní.
Jeho rukopisy byly objeveny v roce 1861 gruzínským učencem, Dimitri Bakradze, který je vydal ve zkrácené verzi v roce 1862.
V roce 1787 se oženil s princeznou Ketevan Cereteli (1775–1832), dcerou knížete Zuraba Cereteliho (1747–1823), starosty paláce (sakhlt-ukhutsesi) Imereti a měl jediného syna, Grigol.
Původ
Předkové gruzínského prince Ioana | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Reference
- David M. Lang, Princ Ioann z Gruzie a jeho „Kalmasoba“, Americká slovanská a východoevropská recenze, Sv. 11, č. 4 (prosinec, 1952), str. 274–287
- Sovětská gruzínská encyklopedie, sv. 5, s. 188–189. Tbilisi, 1980 (v gruzínštině)
externí odkazy
- Marek, Miroslav. „Bagrationova dynastie“. Genealogy.EU.