Premio Zobel - Premio Zobel
| Premio Zóbel | |
|---|---|
| Oceněn pro | Dokonalost ve filipínské literatuře ve španělském jazyce |
| Země | Filipíny |
| Předložený | Rodina Zóbel de Ayala |
| Poprvé oceněn | 1922 |
Premio Zóbel je Filipínský literární cena svěřeno Filipínský spisovatelé v španělština. Byla založena s cílem oživit španělský jazyk a propagovat nejlepší psaní vytvořené filipínskými autory v tomto jazyce. Byla založena v roce 1920 a je to jediná literární cena v Asie která propaguje španělský jazyk a nejstarší literární cenu v zemi.
Mechanika
Primárním cílem Premio Zóbel je uznání filipínských autorů a zastánců španělského jazyka.[1] Kandidát musí ovládat španělskou plynulost. Oceněné osoby jsou považovány za členy Academia Filipina, sdružení propagující obhajobu španělštiny na Filipínách. V posledních letech se kritéria výběru vítězů rozšířila. Možná nebo nemusí mít sepsán soubor prací, protože uznání může být uděleno každému, kdo ovládá španělský jazyk.[2]
Dějiny
Premio Zóbel založil podnikatel a filantrop Enrique Zóbel de Ayala[1] v roce 1920 považována za nejstarší literární cenu na Filipínách a jedinou literární cenu v Asii věnovanou propagaci španělského jazyka.[3][4] Zóbel se zasazoval o zachování spojení mezi Filipínami a Španělskem prostřednictvím kultury a pěstování filipínské literatury ve španělštině. Cenu ustanovil uprostřed americké kolonizace v prvních desetiletích 20. století, vzestupu anglického jazyka jako prostředku výuky ve školách a úbytku používání španělského jazyka jako lingua franca ve vládě a elitě. Byl citován, aby řekl: „Žádná quiero que el español muera en Filipinas. („Nechci, aby španělština zemřela na Filipínách.“) “[2] Ocenění pokračovalo po jeho zániku jeho dcerou Gloria Zóbel de Padilla.[5]
Slavnostní předávání cen se dříve konalo v Casino Español de Manila. Později byl přesunut do InterContinental Manila hotel.[2] Na svém vrcholu šlo o literární a společenskou událost, která byla značně medializována.[6]
Současnost, dárek
V současné době je cena pořádána pod vedením dětí Glorie Zóbel de Padilla - Georginy Z. Padilla de Mac-Crohon[7][8] a Alejandro Z. Padilla.[2]
Historie španělského jazyka na Filipínách, historie rodiny Zóbel de Ayala, historie Premio Zóbel,[2] a krátké biografie minulých vítězů i ukázky jejich prací[1] jsou obsaženy v knize „81 let Premio Zóbel: Odkaz filipínské literatury ve španělštině“. Autor: profesorka Lourdes Brillantes, oceněná v roce 1998, ji podpořili velvyslanec španělského velvyslanectví Delfin Colome a Fundacion Santiago pro Filipínské sté výročí.[2]
Seznam vítězů
Níže je uveden seznam oceněných v průběhu let.[9]
| Rok | Oceněný | Funguje |
|---|---|---|
| 2000 | Lina Obieta De Sevilla | Zakladatel společnosti Fundacion de la Lengua Hispanica en Filipinas[3] |
| 1999 | Rosario Gonzalez De Manalo | |
| 1998 | Lourdes C. Brillantes[10] | |
| 1997 | Isabel Caro Wilson | |
| 1996 | Francisco C. Delgado | |
| 1995 | José S. Arcilla, S. J. | |
| 1994 | Jaime Cardinal Sin | |
| 1993 | Blas F. Ople | |
| 1992 | Napoleon G. Rama | |
| 1991 | Gabriel Casal, OSB | |
| 1990 | Alejandro R. Roces | |
| 1989 | Rosalinda Orosa | |
| 1988 | Miguel Ma. Varela, S.J. | |
| 1987 | Juan José Rocha | |
| 1986 | Raúl S. Manglapus | |
| 1985 | Antonio M. Molina | Historia de Filipinas |
| 1984 | Lelilia Cortés Fernández | |
| Carlos De La Rosa | ||
| 1983 | Bartolomé Briones | |
| Mons. Diosdado Talamayan | ||
| 1982 | Belén S. Argüelles | |
| Severina Luna de Orosa | ||
| 1981 | Enrique Centenera | |
| Edmundo Farolán | Tercera Primavera | |
| 1980 | Rosario Valdés Lamug | |
| Delfín G. Gumbán | ||
| 1979 | Arturo R. Calsado | |
| Luis Garchitorena | ||
| 1978 | Federico Espino Licsi | |
| Luis Garchitorena | ||
| 1977 | Lourdes J. Custodio | |
| Enrique O. Muñoz | ||
| 1976 | Amado Yuzon | |
| Francisco C. Palisoc | ||
| 1975 | Guillermo Gómez Rivera | El Caserón |
| 1974 | Bienvenido De La Paz | |
| 1966 | Benito Valdéz Vaccani | Latidos (vibrace) |
| 1965 | José Ma. del Mar | Perfiles (Profiles) |
| 1964 | Nilda Guerrero | Barranco Nostalgias |
| 1963 | León Ma. Guerrero | El Sí y El Ne (Ano a Ne) |
| 1962 | Vicente Padriga | Vino Viejo en Odres Nuevos (staré víno v nových lahvích) |
| Alejo Arce | El Bicolano y su Ambiente (Bicolano a jeho prostředí) | |
| 1961 | Juan Martínez | Cucullú Flaquezas |
| Francisco Zaragoza | Castalia Intima | |
| 1960 | Antonio L. Serrano | Orgullo de Raza |
| Fernando De La Concepción | Cumbre Y Abismo | |
| 1959 | Emeterio Barcelón Y Barceló Soriano | Soriano Un Tagalo Escribe En Español |
| Vicente Guzmán Rivas | En España Son Así | |
| César T. Mata | Modismos Castellanos | |
| Sixto Y. Orosa | El Patriotismo en Las Poesías de Rizal | |
| 1957 | Esperanza Lázaro De Baxter | Romancero Sentimental (románky) |
| 1955 | José P. Bantug | Bosquejo Histórico de la Medicina |
| Adelina Gurrea Monasterio | Lo Largo del Camino | |
| 1954 | Enrique Fernández Lumba | Hispanofilia Filipina |
| 1953 | Joaquín Lim Jaramillo | Las Figuras Y La Crítica Literaria |
| Vicente De Jesús | Apolíneas | |
| 1941 | Francisco Rodríguez | Cuentos y Ensayos |
| 1940 | Luis Guzmán Rivas | Pigmeos |
| 1939 | Rafael S. Ripoll | Esbozos |
| 1938 | Francisco Varona | Negros |
| Manuel De Los Reyes | Prontuario de Palabras Y Frances Mal Empleadas en Filipinas | |
| 1937 | Antonio Fernández Salmos de Oro | (Žalmy ze zlata) |
| Vicente Zacarías Arévalo | Facety (fazety) | |
| 1936 | Ramón Escoda | El Canto del Solitario (Píseň osamělých) |
| Benigno Del Río | El Hjo de Madame Butterfly (Syn Madam Butterfly) | |
| Antonio Ma. Cavanna Escarceos | Literarios (literární pokusy) | |
| 1935 | Evengelina Guerrero Zacarías | Kaleidoscopio Espiritual |
| José Reyes | En Aras del Ideal | |
| 1934 | Pedro Aunario | En el Yunque Cotidiano |
| Alejo Valdés Pica | De La Vida | |
| Pacífico Victoriano | Arpegios | |
| Francisco Villanueva | Trabajo literario | |
| 1933 | Buenaventura L. Varona | Příběhy El Nieto de Cabesang |
| 1932 | Dra. Vila Inés | Filipinas en el Camino de Cultura |
| 1931 | Jose R. Teotico | Del Momento Hispánico |
| Román Joven | Crónicas e Interviews | |
| 1930 | Leoncio González Liquete | Repertorio Histórico, Biográfico |
| Dra. María Paz Mendoza Guázon | Notas de Viaje | |
| 1929 | Antonio Abad | La Oveja de Nathan (Nathan's Sheep), román[4] |
| Flavio Zaragoza Cano | Mis escudo de Nobleza / Cruz Espada y flor | |
| 1928 | Antonio Abad | El Ultimo Romantico, román[10] |
| Manuel Rávago | Peregrinando (na pouti) | |
| 1927 | Joaquín Ramírez de Arellano | Paní Mortonová |
| José Hernandez Gavira | Lo Que Vimos En Joló y Zamboanga; Sus | |
| 1926 | Jesús Balmori | Hombre y mujer |
| Manuel Bernabe | ||
| 1925 | Enrique K. Laygo | Caretas |
| 1924 | Manuel Bernabé | Rubaiyat |
| 1923 | Buenaventura Rodríguez | La Pugna |
| 1922 | Guillermo Gómez Windham | La Carrera de Candida |
Další čtení
- Brillantes, Lourdes Castrillo. 81 let Premio Zóbel: Dědictví filipínské literatury ve španělštině, Filipinas Heritage Library (2006)
Reference
- ^ A b C „Kniha 81 let Premio Zobel“. shop.ayalamuseum.org. Citováno 2019-05-23.
- ^ A b C d E F Enriquez, Marge C. (17. června 2001). „Sága Premio Zobel“. filipinokastila.tripod.com. Archivovány od originál 16. března 2002. Citováno 2019-05-23. Alternativní URL
- ^ A b „BusinessWorld | Vítěz Premio Zobel najde nové publikum s překladem“. archive.bworldonline.com. Citováno 2019-05-23.
- ^ A b Armando, Babiera (10. srpna 2013). „Vydání knihy vhodné pro Premio Zobel“. www.pressreader.com. The Freeman prostřednictvím Pressreader. Citováno 2019-05-23.
- ^ Picornell, Jaime (04.08.2013). „Dlouho ztracený filipínský román„ Válka a mír “znovu vydán v hezkém dvojjazyčném vydání“. Životní styl dotazovatele. Citováno 2019-05-23.
- ^ Litton, Johnny (18. února 2007). „Premio Zobel“. philstar.com. Citováno 2019-05-23.
- ^ Arcache, Maurice (21. června 2001). „Premio Zobelův velkolepý 81. výročí bash“. philstar.com. Citováno 2019-05-23.
- ^ Tatler, Philippine (2019-02-28). „Georgina Padilla-Mac-Crohon“. Philippine Tatler. Citováno 2019-05-23.
- ^ „Ocenění Premio Zobel“. Archivovány od originál 12. června 2010. Citováno 23. května 2019.
- ^ A b Utzurrum, Chinggay V. (04.09.2013). „Utzurrum: Návštěva El Premio Zobel a P. Jerryho“. Sunstar. Citováno 2019-05-23.