Pražský proces (spolupráce při řízení migrace) - Prague Process (co-operation in migration management)

Pražský proces
Formace2009
Členství
50 členů
Oficiální jazyky
Angličtina, ruština
webová stránkawww.pragueprocess.eu

Pražský proces je proces regionální politiky a cílený migrační dialog podporující migrační partnerství mezi jeho 50 zúčastněnými státy EU Evropská unie, Schengenský prostor, Východní partnerství, západní Balkán, Střední Asie, Rusko a krocan.[1][2][3][4][5]

Proces byl vyvinut jako součást vnější migrační a azylové politiky EU v souladu s zastřešujícím rámcem nazvaným Globální přístup k migraci a mobilitě (GAMM).[6] V kontextu GAMM dostal pražský proces prioritu jako proces regionálního dialogu na východ.[7][8]

Historie, klíčové principy a oblasti spolupráce

3. ministerská konference pražského procesu

Pražský proces vznikl z projektu „Budování migračních partnerství“ financovaného EU a byl zahájen v průběhu českého procesu Předsednictví EU podpisem společného prohlášení pražského procesu na ministerské konferenci v dubnu 2009.[9][2]

Ve společném prohlášení zúčastněné státy souhlasily „posílit spolupráci v oblasti řízení migrace, zkoumat a rozvíjet dohodnuté zásady a prvky pro úzká migrační partnerství mezi jejich zeměmi na základě komplexního, vyváženého, ​​pragmatického a operativního přístupu a při respektování práv a lidské důstojnosti migrantů a jejich rodinných příslušníků, stejně jako uprchlíků. ““[10]Společné prohlášení spolu s Akčním plánem pražského procesu na období 2012–2016, které bylo přijato na druhé ministerské konferenci pražského procesu v Poznani v listopadu 2011, stanoví klíčové zásady a hlavní oblasti spolupráce (zrcadlí GAMM), které jsou následuje:

  • Předcházení nelegální migraci a boj proti ní;
  • Readmise, dobrovolný návrat a udržitelná reintegrace;
  • Legální migrace se zvláštním důrazem na pracovní migraci;
  • Integrace legálně pobývajících migrantů;
  • Migrace, mobilita a rozvoj;
  • Posílení kapacit v oblasti azylu a mezinárodní ochrany (toto téma bylo poprvé uvedeno v akčním plánu).[11]

Ministerské prohlášení podepsané stranami na 3. ministerské konferenci pražského procesu v Bratislavě dalo mandát procesu na roky 2017–2021.[12][13]

Přední a zúčastněné státy

Česká republika působila jako vůdce pražského procesu do prosince 2010, kdy bylo vedení předáno Polsku, které procesu předsedá až do současnosti.[14][15]

K prosinci 2010, kdy se k procesu připojila Běloruská republika, má pražský proces 50 členských států.

Seznam členů se skládá z:[16]

Úlohu sekretariátu / podpůrného týmu plní Mezinárodní centrum pro rozvoj migrační politiky.[1][2]

Projekty zastřešující Pražský proces

Iniciativa zaměřená na pražský proces (PP TI)

Celé jméno:Podpora implementace pražského procesu a jeho akčního plánu.

V srpnu 2012 zahájilo Ministerstvo vnitra Polské republiky a Evropská komise na podporu provádění Pražského procesu a jeho akčního plánu projekt nazvaný Pražská procesní iniciativa. Projekt společně realizují Polsko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Rumunsko, Slovensko, Švédsko a ICMPD v roli sekretariátu pražského procesu.[17] Do projektu se do určité míry účastní všechny členské státy Pražského procesu.

Projekt usiluje o posílit a udržovat dialog na úrovni odborníků a výměnu informací prostřednictvím spolupráce v síti národních kontaktních míst pro proces v Praze. Funguje to také na budování znalostní báze v podobě státních migračních profilů (verze Extended a Light), které popisují migrační situaci států Pražského procesu, a interaktivní online mapy - I-Map.[18] Dodatečně, 7 pilotních projektů, které doplňují implementaci některých akcí Akčního plánu procesu Praha, jsou implementovány v rámci PP TI. Pilotní projekty se zaměřují na Nelegální migrace, legální migrace, migrace a rozvoj a azylová a mezinárodní ochrana.[17]

ERIS

Celé jméno: Rozvoj společných zásad, postupů a standardů integračních politik mezi Ruskou federací a evropskými partnery.

Projekt ERIS, realizovaný v období únor 2013 - leden 2015 a vedený Českou republikou, Rakouskem a Ruskou federací, byl zaměřen na další rozvoj systémů řízení migrace v oblasti integrace legálně pobývajících imigrantů. Projekt byl zaměřen na výměnu znalostí o integračních politikách mezi partnery projektu, na navázání a udržování institucionalizované spolupráce mezi migračními a integračními orgány zúčastněných partnerů a na rozvoj společných zásad, postupů a standardů pro integrační politiky.

Konečným výsledkem projektu je Příručka o zásadách, postupech a standardech integračních politik bylo vyvinuto.[19]

EaP-SIPPAP

Celé jméno: Spolupráce Východního partnerství v boji proti nelegální migraci - Podpora provádění Akčního plánu Pražského procesu.

Dvouletý projekt EaP-SIPPAP bylo implementováno Maďarskem, Lotyšskem, Polskem, Slovenskem a Rumunskem[20] v období duben 2013 - červenec 2015 pod vedením maďarského ministerstva vnitra.[21] Projekt se zaměřil na instituce v oblasti správy hranic v 6 Východní partnerství země: Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzie, Moldavsko, Ukrajina.

Reference

  1. ^ A b "Pražský proces". 2. února 2015.
  2. ^ A b C Weiner, Agnieszka. Migrační spolupráce v Evropě. CARIM-East Vysvětlující poznámka 12 / 118,2012, s. 4. Evropský univerzitní institut. Robert Schuman Center for Applied Studies.
  3. ^ Biavaschi, Costanza. Zimmermann, Klaus F. Migranti z východního partnerství v Německu: výsledky, potenciál a výzvy. IZA Journal of European Labour Studies 2014, 3: 7
  4. ^ Eisele, Katharina. Vnější rozměr migrační politiky EU: rozdílné právní postavení státních příslušníků třetích zemí v EU; srovnávací perspektiva. Leiden, Boston, Brill, 2014, str. 237. Volací číslo KJE6044.E37 2014
  5. ^ ICMPD (13. července 2016), Pražský proces: Co konkrétně získáte z migračního dialogu?, vyvoláno 27. prosince 2016
  6. ^ Evropská komise - informační list. Směrem ke komplexní evropské migrační politice: 20 let činnosti EU. V Bruselu dne 4. března 2015
  7. ^ Evropská komise. Globální přístup k migraci a mobilitě. „Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.“ KOM (2011) 743 v konečném znění, s. 8
  8. ^ Globální přístup k migraci a mobilitě
  9. ^ „Ministerská konference„ Budování migračních partnerství “- online zprávy - Ministerstvo vnitra České republiky“. www.mvcr.cz. Citováno 27. prosince 2016.
  10. ^ Společné prohlášení „Budování migračních partnerství“. Ministerská konference v Praze, duben 2009
  11. ^ Akční plán 2012–2016. 2. ministerská konference o pražském procesu, Poznaň, listopad 2011
  12. ^ „Nejnovější dokumenty - Consilium“. www.consilium.europa.eu. Citováno 13. října 2016.
  13. ^ Studio, Truben. „3. ministerská konference o procesu v Praze“. SK EU2016. Citováno 13. října 2016.
  14. ^ Projekty EU. Pražský proces a cílená iniciativa
  15. ^ Kulesa, Agnieszka.Bulletin o migraci, prosinec 2013, s. 10
  16. ^ Varga, David. „Státy a partneři - pražský proces“. www.pragueprocess.eu. Citováno 13. října 2016.
  17. ^ A b Varga, David. „Iniciativa zaměřená na pražský proces - pražský proces“. www.pragueprocess.eu. Citováno 13. října 2016.
  18. ^ Varga, David. "Znalostní databáze - Pražský proces". www.pragueprocess.eu. Citováno 13. října 2016.
  19. ^ „Dokončené projekty“. www.icmpd.org. Citováno 13. října 2016.
  20. ^ „Východní partnerství - podpora implementace Akčního plánu procesu Praha - Implementační partneři“. www.eap-sippap.eu. Citováno 13. října 2016.
  21. ^ „Dokončené projekty“. www.icmpd.org. Citováno 13. října 2016.