Střední průmyslová škola polytechnická - Polytechnic Secondary School - Wikipedia
![]() | tento článek ne uvést žádný Zdroje.Březen 2011) (Zjistěte, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony) ( |
The polytechnická střední škola, oficiálně desetitřídní všeobecně vzdělávací polytechnická střední škola, zkratka POS, vyslovovaná P-O-S, byl standardní typ školy v školský systém východního Německa. POS byl založen v roce 1959, aby nahradil dosud existující Grundschule. Struktura školy byla desetitřídní komplexní školou bez jakékoli vnitřní nebo vnější diferenciace. Na konci 10. ročníku proběhla závěrečná zkouška Abschlußprüfung, udělující Abschlußzeugnis což umožnilo pokračovat ve vzdělávání až po odborné vzdělávání. Studenti s velmi dobrými výsledky ve škole byli přijati na vysokoškolské studium nebo do jedinečného vzdělávacího programu, který kombinoval studium rozšířené střední školy a odborné přípravy. Studenti s vyznamenáním dostali vstup do rozšířená polytechnická střední škola. Obecný styl výuky byl poměrně přísnou a autoritativní verzí různých, vysoce účinných technik vedení ve třídě, používaných dlouho předtím, než Jacob Kounin popsal tento koncept v USA v roce 1974.
Německé označení tohoto typu školy bylo oficiálně Zehnklassige allgemeinbildende polytechnische Oberschule, zkráceno polytechnische Oberschule, později velká písmena Polytechnische Oberschule školským zákonem z roku 1965, v dokumentech Ministerstva školství lidí často označovaných nejednoznačně Oberschule od roku 1966.
Historie POS
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2010) |
Organizace školy
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2010) |
Tabulka lekcí
Tabulka hodin určovala pracovní vytížení studenta, jinými slovy počet hodin, které byly každý týden vyučovány na každém předmětu.[1]Jedna lekce trvala 45 minut.
Tabulka lekcí 1959
školní známka | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | |
Povinná výuka | |||||||||||
Německý jazyk a literatura | 9 | 12 | 14 | 16 | 7 | 6 | 5 | 5 | 5 | 4 | |
ruský jazyk | – | – | – | – | 6 | 5 | 4 | 3 | 3 | 3 | |
Matematika | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 5 | 5 | 5 | |
Fyzika | – | – | – | – | – | 3 | 3 | 3 | 3 | 4 | |
Chemie | – | – | – | – | – | – | 2 | 3 | 3 | 4 | |
Biologie | – | – | – | – | 3 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | |
Zeměpis | – | – | – | – | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | 1 | |
Astronomie | – | – | – | – | – | – | – | – | – | 1 | |
Technický výkres | – | – | – | – | – | – | 1 | 1 | 1 | 1 | |
Technické studie a produktivní práce | – | – | – | – | – | – | 3 | 4 | 4 | 4 | |
Ruční práce | 1 | 1 | 1 | 2 | 2 | 2 | – | – | – | – | |
Šití | – | – | 1 | 1 | – | – | – | – | – | – | |
Dějiny | – | – | – | – | 1 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | |
Občanská výchova a politika | – | – | – | – | – | – | – | – | 1 | 2 | |
Umění | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | – | |
Hudba | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
Tělesná výchova | 2 | 2 | 3 | 3 | 3 | 3 | 2 | 2 | 2 | 2 | |
Součet povinných hodin | 20 | 23 | 27 | 30 | 32 | 33 | 34 | 34 | 35 | 36 | |
Volitelná výuka | |||||||||||
2. cizí jazyk | – | – | – | – | – | – | 4 | 4 | 3 | 2 | |
Šití | – | – | – | – | 1 | 1 | – | – | – | – | |
Maximální počet lekcí | 20 | 23 | 27 | 30 | 33 | 34 | 38 | 38 | 38 | 38 |
Tabulka lekcí 1971
Školní reforma ve východním Německu v roce 1965 s novým školským zákonem přinesla řadu změn v POS. Povinný předmět Vyšívání byl zrušen a přeměněn na volitelný předmět doporučený pro dívky. Byla zavedena úspěšná koncepce školní zahrady a její kultivace jako povinný předmět rozšířit zemědělské prvky, přímo připravit předmět Biologie a prodloužit dobu pobytu venku v kontaktu s přírodou. Kvůli důkladné revizi osnov - obsah fyzické geografie a věd o Zemi byl snížen, obsah ekonomické geografie a politické geografie - obsah geografie již nebyl silným vědeckým předmětem a přesunul se do předmětové skupiny jazyků, umění a sociologicko-politické studie.
Jak ukazuje tabulka, počet hodin na jeden týden byl výrazně snížen ve srovnání s rokem 1959. Toto opatření vedlo k ostré kritice za zavřenými dveřmi, protože POS byl původně navržen jako dále rozvinutý koncept bývalé německé Realgymnasium. Tvrdá povinná pracovní zátěž, která zdaleka převyšovala pracovní zátěž jakéhokoli současného západoněmeckého typu školy, zejména v německém jazyce, matematice, přírodních vědách a technice, zajistila všem dětem vysoký akademický úspěch. Ministerstvo školství ospravedlnilo kontroverzní redukci jako přeorientování učebních osnov se zaměřením na to podstatné a poskytnutím větší svobody výběru pro studenty. Přesto i snížený počet hodin stále převyšoval drtivou většinu západoněmeckých škol a ani dnes nebylo znovu dosaženo výše povinné výuky německého jazyka, matematiky, přírodních věd a techniky. Druhou stranou neveřejné kritiky bylo rozšiřování ideologicky zatížených subjektů, jako je politika, ve stejnou dobu.
Další volitelné předměty byly zavedeny na začátku osmdesátých let. Každý kurz byl postaven na konkrétním rámcovém programu poskytnutém ministerstvem školství, ale standardy byly obecnější a nebyly přísnější než učební osnovy pro povinné předměty. Učitel si mohl hodně dovolit plánovat a učit další volitelný kurz. Většina kurzů zahrnovala témata z matematiky, fyziky, chemie, řemesel, umění, architektury, hudby, technických studií a konverzace v cizím jazyce. Všechny tyto kurzy byly mezi studenty velmi oblíbené.
školní známka | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | ||
1. termín | 2. termín | |||||||||||
Povinná výuka | ||||||||||||
Německý jazyk a literatura | 11 | 10 | 12 | 14 | 14 | 7 | 6 | 5 | 5 | 4 | 3 | |
ruský jazyk | – | – | – | – | – | 6 | 5 | 3 | 3 | 3 | 3 | |
Matematika | 5 | 5 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 6 | 4 | 5 | 4 | |
Fyzika | – | – | – | – | – | – | 3 | 2 | 2 | 3 | 3 | |
Chemie | – | – | – | – | – | – | – | 2 | 4 | 2 | 2 | |
Biologie | – | – | – | – | – | 2 | 2 | 1 | 2 | 2 | 2 | |
Zeměpis | – | – | – | – | – | 2 | 2 | 2 | 2 | 1 | 2 | |
Astronomie | – | – | – | – | – | – | – | – | – | – | 1 | |
Technický výkres | – | – | – | – | – | – | – | 1 | 1 | – | – | |
Technické studie | – | – | – | – | – | – | – | 1 | 1 | 2 | 2 | |
Produktivní práce | – | – | – | – | – | – | – | 2 | 2 | 3 | 3 | |
Ruční práce | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 2 | 2 | – | – | – | – | |
Školní zahrada | – | 1 | 1 | 1 | 1 | – | – | – | – | – | – | |
Dějiny | – | – | – | – | – | 1 | 2 | 2 | 2 | 2 | 2 | |
Občanská výchova a politika | – | – | – | – | – | – | – | 1 | 1 | 1 | 2 | |
Umění | 1 | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | – | |
Hudba | 1 | 1 | 1 | 2 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |
Tělesná výchova | 2 | 2 | 2 | 2 | 3 | 3 | 3 | 2 | 2 | 2 | 2 | |
Součet povinných hodin | 21 | 21 | 24 | 27 | 29 | 31 | 33 | 32 | 33 | 32 | 32 | |
Volitelná výuka | ||||||||||||
2. cizí jazyk | – | – | – | – | – | – | – | 3 | 3 | 3 | 2 | |
Další volitelné předměty | – | – | – | – | – | – | – | – | – | 2 | 2 | |
Šití | – | – | – | – | 1 | 1 | – | – | – | – | – | |
Maximální počet lekcí | 21 | 21 | 24 | 27 | 30 | 32 | 33 | 35 | 36 | 37 | 36 |
Povinná výuka a školní život
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2010) |
Volitelná výuka
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2010) |
Činnosti
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2010) |
Závěrečné zkoušky
Na konci 10. ročníku museli všichni studenti složit řadu povinných a volitelně povinných zkoušek, a to písemných i ústních.
- jedna písemná zkouška z německého jazyka a literatury, trvání 240 minut
Studenti museli napsat esej na jedno ze čtyř zadaných témat. Esej musela mít nejméně 1 000 slov a byla hodnocena z hlediska obsahu, gramatiky, pravopisu, stylu a kvality rukopisu. - jedna písemná zkouška z matematiky, trvání 240 minut
Studenti museli řešit sedm různých matematických problémů z oblasti geometrie, rovnic, soustav rovnic, nerovností, výpočtu procent, funkcí, aritmetiky, matematických důkazů, množin čísel a aplikace matematických znalostí na praktické problémy. - jedna písemná zkouška z jednoho ze čtyř předmětů fyzika, chemie, biologie nebo zeměpis, trvání 240 minut
Studenti museli řešit řadu teoretických problémů nebo otázek a navíc museli během zkoušky provést minimálně jeden experiment s následnou analýzou. Studenti si mohli vybrat, kterou ze čtyř zkoušek chtějí složit. - jedna písemná zkouška z ruského jazyka, doba trvání 120 minut
Studenti museli přeložit dlouhý ruský text do němčiny.
Zkoušky z německého jazyka, matematiky a přírodních věd byly nejdříve prováděny tři po sobě jdoucí dny bez jakékoli přestávky, počínaje pondělkem, po které následovala zkouška z ruského jazyka následující pondělí. Během sedmdesátých let došlo k reorganizaci zkušebního týdne a mezi každou zkouškou byl den volna.
Asi o čtyři týdny později následovaly písemné zkoušky a ústní zkoušky. Všichni studenti museli složit alespoň dvě zkoušky a mohli absolvovat nejvýše pět zkoušek. Počet předmětů a předměty, které studenti museli zkoušku absolvovat, určoval individuálně rada učitelů pro každého studenta. Studenti, kteří by pravděpodobně promovali s vyznamenáním, museli složit pět ústních zkoušek.
Smíšený
![]() | Tato část je prázdná. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2010) |
Speciální formy POS
![]() | Tato sekce potřebuje expanzi. Můžete pomoci přidávat k tomu. (Červen 2010) |
- ^ Ministerium für Volksbildung der Deutschen Demokratischen Republik: Verfügungen und Mitteilungen Lfd. Č. 28/59
Anweisung über die Stundentafeln der allgemeinbildenden Schulen der Deutschen Demokratischen Republik
ze dne 4. května 1959