Polyanthe - Polyanthe

Alexandre Chaponnier volala Polyanthe[1] (24. Února 1793 v Paříži - 26. Července 1852 v Paříži) 10. pařížský obvod[2]) byl francouzský lékař, malíř, rytec a dramatik z 19. století.

Také známý pod jediným křestním jménem Alexandre,[3] byl synem francouzského malíře a rytec švýcarského původu Alexandra Chaponniera (Genève 1753 - Paříž 1835).

Životopis

Alexander Chaponnier po celý svůj život vedl několik předních činností: činnost lékaře a chirurga, činnost spisovatele a dramatika a stejně jako jeho otec malíř a rytec.

Názvy, na které si vzpomíná jen v jeho dílech, shrnují celou řadu jeho osobních a profesionálních možností: “Lékařská fakulta v Paříži, chirurgický pracovník, démonický amatérský anatomie a profesionální lékař a profesor fyziologie; korespondent membrány l'Académie Royale de Rouen[4] et de plusieurs sociétés savantes".

Činnost praktického lékaře zabrala většinu času. Držitel doktorátu z medicíny na pařížské fakultě, lékař, chirurg - porodník, poté se přesunul k výuce a výzkumu v onkologii, chorobách kostí a kožních lézí, kde prosazoval použití uhličitanu barnatého.

Jako dramatik je nejlépe známý svou účastí pod pseudonym Polyanthe, s Antier a Saint-Amand k psaní dramatu L'Auberge des Adrets, která měla premiéru v roce 1823. Chtěla být temným melodramatem, Frédérick Lemaître Cítil neúspěch hry a vytvořil z ní vtip. Pokud Antier a St. Amand využili výhod změn zavedených Lemaitre, slíbila Polyanthe slavnému herci „neúnavnou zášť“.

Funguje

  • Divadlo
  • Lék
    • 1827: La chirurgie sans chirurgiens [...], par le docteur Chaponnier médecin-accoucheur, médecin de la Faculté de Paris, Binet éditeur v Paříži
    • 1829: La physiologie des gens du monde, pour servir de complément à l'éducation, ornée de planches, par le Ch [evalie] r Chaponnier, médecin de la Faculté de Paris, Firmin-Didot Frères éditeurs v Paříži
    • 1834: Obnovuje fyziologii plazů sur quelques, par M. le docteur Chaponnier v Précis analytique des travaux de l'Académie de Rouen
    • 1842: Nouveau traitement des scrofules, des dartres lymfatiques et de la carie des os par le carbonate de baryte [...], par le Ch [evalie] r Chaponnier, v Paříži chez l'auteur, rue Hauteville, č. 57
    • 1844: Všimněte si sur l'emploi du carbonate de baryte pour la guérison des maladies des os, par le Dr Chaponnier, à Paris chez l'auteur, rue Hauteville, č. 57
    • 1850: Všimněte si sur l'emploi du carbonate de baryte pour la guérison du cancer, par Chaponnier médecin de la Faculté, chez l'auteur rue Hauteville, č. 57, v Paříži
    • 1851: Guérison des scrofules, de la carie des os et des dartres lymfatiques, par Chaponnier médecin et professeur, Paris chez l'auteur, rue Hauteville, č. 57
  • Umění
    • s.d.  : La Parure,[5] barevný tisk signováno Chaponnier Fils, Musée de la Rose ve městě L'Haÿ-les-Roses (Val-de-Marne)
    • 1809: Calvin, poté, co originál sídlil v Bibliothèque de Genève,[6] gravírování podepsáno Alex [an] dre Chaponnier piluje sochu, Collège Calvin
    • 1813: Les bédouins, ou La tribu du Mont-Liban,[7] pantomima od Frédéric Dupetit-Méré, kostýmy Franconi mladší (Zoraïm) a Franconi starší (Abulmar) vyryté Chaponnier fils sculp

Bibliografie

  • Oznámení nécrologiques sur des membres de l'Académie - V - M. Chaponnier membre korespondent, par M. Ballin v Précis analytique des travaux de l'Académie des Sciences, Belles-Lettres et Arts de Rouen přívěsek l'année 1852-1853 (strany 75 až 78).

Reference

  1. ^ Někdy chybně napsáno jako Paulyanthe.
  2. ^ Fiche de décès (str. 23 extrahován z rekonstituovaného souboru digitalizovaných veřejných záznamů Archivu města Paříže.
  3. ^ Jistý pan Alexander v té době podepsal hudbu nějakého melodramatu, aniž bychom s jistotou věděli, zda se jedná o stejnou osobu.
  4. ^ Fiche Chaponnier na webu Rouen-histoire.com.
  5. ^ [1] Archivováno 2015-02-14 na Wayback Machine Sb. Oblouk. dep. Val-de-Marne
  6. ^ [2] na webu HekmanDigitalArchive
  7. ^ [3] na Gallica