Pollingova klášterní knihovna - Polling monastery library

První Pollingova klášterní knihovna byla po mnichovské dvorské knihovně jednou druhou největší knihovnou v Bavorsku.[1] Patřilo to Polling Abbey který byl rozpuštěn během sekularizace v Bavorsku. Kolem roku 1631 byl jeho počet knih stále relativně malý a hlavně z oblasti teologie.[2] Největší tempo růstu knih bylo v době probošta Franz Töpsl Během osvícenství. Před proboštem Töpselem bylo v knihovně uloženo 20 000 svazků.[3] Velká část knih o 80 000 svazcích byla věnována dnešním Bavorská státní knihovna a Ingolstadt University Library. Do těchto knih bylo zahrnuto 653 rukopisy a 1394 prvotisk.[3]

Působivý sál knihovny se nyní používá pro koncerty a události. Knihovna byla postavena v letech 1776 až 1778.[2] Hlavní stavitel knihovny byl Matthias Bader, stropní fresku namaloval Johann Baader a štuk Thassilo Zopf.[4] Po sekularizaci, kolem roku 1814, budovu koupila rodina Streicherů, kteří využívali velkou halu jako sklad.[5] Během druhé světové války asi 800 obrazů Bavorské státní malířské sbírky zde byly uloženy, některé velmi cenné.[6] V listopadu 1971 založili členové Rotary Clubu ve Weilheimu klub, který zrekonstruoval sál knihovny a zpřístupnil jej veřejnosti.[7] Od roku 1975 je sál pravidelně využíván pro klasické koncerty. Konalo se zde již několik set koncertů.

Reference

  1. ^ Ladislav Buzas: Polling und die Universitätsbibliothek Ingolstadt - Landshut - München. V: Fridolin Dreßler, Ladislaus Buzas, Hermann Wiese: Zur Geschichte der Pollinger Bibliothek, str. 26
  2. ^ A b Fridolin Dreßler, Ladislaus Buzas, Hermann Wiese: Zur Geschichte der Pollinger Bibliothek, str. 11
  3. ^ A b Max Biller: Pollinger Heimat-Lexikon, str. 135
  4. ^ Gemeinde Polling: Bibliothekssaal, vyvoláno: 28. ledna 2015
  5. ^ Max Biller: Pollinger Heimat-Lexikon, str. 137
  6. ^ Max Biller: Pollinger Heimat-Lexikon, str. 137–138
  7. ^ Max Biller: Pollinger Heimat-Lexikon, str. 139–140