Polde Bibič - Polde Bibič - Wikipedia
Polde Bibič | |
|---|---|
 Polde Bibič (2012) | |
| narozený | 3. února 1933 |
| Zemřel | 13. července 2012 (ve věku 79) |
| Národnost | slovinský |
| Alma mater | Lublaňská akademie divadla, rozhlasu, filmu a televize |
| obsazení | Herec, profesor, spisovatel |
| Aktivní roky | 1955–2010 |
Polde Bibič (3. února 1933 - 13. července 2012)[1] byl slovinský divadelní a filmový herec, spisovatel a akademický profesor, nejlépe známý svou rolí ve filmu Květiny na podzim a jeho práce v divadle, Bibič byl držitelem několika špičkových ocenění v oblasti umění ve Slovinsku.[1]
Život
Bibič se narodil v Maribor. Navštěvoval střední školu ve městě a poté studoval divadelní hry v Lublaň pod Vida Juvan. Studium dokončil v roce 1961. Poprvé se objevil ve filmu Okamžiky rozhodnutí (Trenutki odločitve; 1955), režie: František Čap. Později pracoval v Lublaňské činoherní divadlo, kde byl také režisérem od roku 1977 do roku 1981. Byl profesorem divadla na Univerzitě Palackého v Olomouci Lublaňská akademie divadla, rozhlasu, filmu a televize. Zemřel ve věku 79 let v Lublani.[2]
Práce
Bibič hrál řadu rolí v mnoha filmech, které byly ve Slovinsku dobře přijaty: Neplač, Petere (1964), Na křídlech papíru (1968), Kekcovy triky (1968), Květiny na podzim (1973), Vdovec Karoliny Žašlerové (1976), Dědictví (1986), Primož Trubar (1985) a Můj táta, socialista Kulak (1987). Mnoho z nich režíroval Matjaž Klopčič. Účinkoval také v televizním a rozhlasovém dramatu.[1]
Dohromady hrál více než 150 divadel a více než 30 filmových rolí.[1] Napsal sedm autobiografických knih.[3]Bibič byl členem souboru Lublaňské národní činoherní divadlo, kde zůstal aktivní i po odchodu do důchodu v roce 1995. Často hrál Lublaňské městské divadlo, Slovinské divadlo v Terstu a experimentální divadla.[1][4]
Kromě herectví působil Bibič také v politice. Po slovinském vyhlášení nezávislosti působil dvě funkční období jako člen Národní rada. Jak však později uvedl, litoval svého zapojení do politiky, protože „nebyl schopen nic změnit“.[1]
Ocenění a uznání
Za svou práci byl oceněn Cena Župančič (1974), cena za kulturní úspěchy ve městě Lublaň, Cena Prešeren (1977 a 1985), nejvyšší slovinské ocenění v oblasti kultury, Borštnikův prsten (1984), nejvyšší slovinské ocenění pro herce, Stříbrný řád svobody Slovinské republiky (1996) a Cena Sterija v Novi Sad v roce 1984.[1]
Po jeho smrti byl Bibič popsán dalšími slovinskými herci a spisovateli jako obr, princ divadla a legendární herecká lidová postava. Hluboký obdiv a ocenění jeho práce vyjádřil také slovinský prezident Danilo Türk a předseda vlády Janez Janša.[5]
Filmografie
Reference
- ^ A b C d E F G „Umrl je Polde Bibič, starosta slovenskega igralskega ceha“. Portál Prvi interaktivni multimedijski, MMC RTV Slovenija (ve slovinštině). 13. července 2012.
- ^ „Herec Polde Bibič umírá“. STA. Citováno 15. července 2012.
- ^ „Poslovil se je Polde Bibič, kralj in princ odra“. Planet Siol.net (ve slovinštině). 13. července 2012. Archivovány od originál dne 15. července 2012.
- ^ „Umrl je Polde Bibič“. Delo.si (ve slovinštině). 13. července 2012.
- ^ „Igralci o smrti Poldeta Bibiča: Velikan, kralj in princ odra, legendarni igralski ljudski lik“ [Herci o smrti Polde Bibič: Obří, král a princ scény, legendární herecká lidová postava]. Dnevnik.si (ve slovinštině). 13. července 2012.
