Podolševa - Podolševa

Podolševa

Sveti Duh (do roku 1953)
Sv Duh-Podolševa.jpg
Podolševa leží ve Slovinsku
Podolševa
Podolševa
Umístění ve Slovinsku
Souřadnice: 46 ° 26'11,5 "N 14 ° 41'43,6 "E / 46,436528 ° N 14,695444 ° E / 46.436528; 14.695444Souřadnice: 46 ° 26'11,5 "N 14 ° 41'43,6 "E / 46,436528 ° N 14,695444 ° E / 46.436528; 14.695444
ZeměSlovinská vlajka. Svg Slovinsko
Tradiční regionŠtýrsko
Statistická oblastSavinja
ObecSolčava
Plocha
• Celkem19,16 km2 (7,40 čtverečních mil)
Nadmořská výška
1064 m (3491 ft)
Populace
 (2002)
• Celkem71
[1]

Podolševa (výrazný[pɔˈdoːu̯ʃɛʋa] nebo [pɔˈdoːlʃɛʋa]; dříve Sveti Duh, Němec: Heiligengeist[2]) je rozptýlené osídlení v Obec Solčava v severní Slovinsko. Tato oblast patří k tradičnímu regionu Štýrsko a je nyní součástí Savinja statistický region.[3]

Zeměpis

Území osady zahrnuje Jeskyně Potok (slovinština: Potočka zijalka), pojmenovaný po farmě Potok.[4] Archeolog Srečko Brodar provedl vykopávky v jeskyni Potok. Farma Bukovnik ve východní části osady, která leží v nadmořské výšce 1327 metrů, je nejvýše položenou farmou ve Slovinsku.[5][6]

název

Název osady byl změněn z Sveti Duh (doslovně, „Duch svatý“), s odkazem na místní kostel,[7][8] na Podolševa v roce 1953.[9] Název byl změněn na základě zákona z roku 1948 o názvech sídel a označení náměstí, ulic a budov v rámci úsilí slovinské poválečné komunistické vlády odstranit náboženské prvky z toponym.[10][11] Název Podolševa je fúzovaná předložková fráze, která ztratila skloňování případů, od lusk „pod“ + Olševa, čímž se odkazuje na polohu osady pod horou Olševa. V minulosti bylo německé jméno Heiligengeist.[2]

Kostel

Místní kostel je zasvěcen chrámu sv Svatý Duch a patří do Farní Solčavy. Poprvé to bylo zmíněno v písemných dokumentech z roku 1631.[12]

Reference

  1. ^ Statistický úřad Slovinské republiky
  2. ^ A b Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, sv. 4: Štajersko. 1904. Vídeň: C. Kr. Dvorna v Državně Tiskárna, str. 47.
  3. ^ Městský web Solčava
  4. ^ SlovLit: Potočka zijalka (ve slovinštině)
  5. ^ Brenk, Francie, a Kazimir Rapoša. 1986. Slovenske gore. Lublaň: Cankarjeva založba, s. 52.
  6. ^ Perko, Drago a Milan Orožen Adamič. 1998. Slovenija: pokrajine in ljudje. Lublaň: Mladinska knjiga, str. 128.
  7. ^ Krajevni leksikon Dravske Banovine. 1937. Ljubljana: Zveza za tujski promet za Slovenijo, s. 173.
  8. ^ Savnik, Roman, ed. 1976. Krajevni leksikon Slovenije, sv. 3. Ljubljana: Državna založba Slovenije. str. 229–230.
  9. ^ Razširjeni seznam sprememb naselij od 1948 do 1964: preimenovanja, združevanja, odcepitve, pristavki, razglasitve in ukinitve. 1965. Ljubljana: Zavod SR Slovenije za statistiko, s. 75, 101.
  10. ^ Premk, F. 2004. Slovenska versko-krščanska terminologija v zemljepisnih imenih ve spremembe za čas 1921–1967 / 68. Besedoslovne lastnosti slovenskega jezika: slovenska zemljepisna imena. Ljubljana: Slavistično društvo Slovenije, s. 113–132.
  11. ^ Urbanc, Mimi a Matej Gabrovec. 2005. Krajevna imena: poligon za dokazovanje moči v odrazu lokalne identitete. Geografski vestnik 77(2): 25–43.
  12. ^ Slovinské ministerstvo kultury registr národního dědictví referenční číslo 3382

externí odkazy