Pieter De Crem - Pieter De Crem

Pieter De Crem
Pieter De Crem (2017) .jpg
Ministr vnitra a bezpečnosti
V kanceláři
9. prosince 2018 - 1. října 2020
premiérCharles Michel
Sophie Wilmès
PředcházetJan Jambon
UspělAnnelies Verlinden
Státní tajemník pro zahraniční obchod
V kanceláři
11. října 2014 - 9. prosince 2018
premiérCharles Michel
PředcházetPozice znovu vytvořena
UspělPozice zrušena
Ministr obrany
V kanceláři
21. prosince 2007 - 11. října 2014
premiérGuy Verhofstadt
Herman Van Rompuy
Yves Leterme
Elio Di Rupo
PředcházetAndré Flahaut
UspělSteven Vandeput
První místopředseda vlády Belgie
V kanceláři
5. března 2013 - 11. října 2014
premiérElio Di Rupo
PředcházetSteven Vanackere
UspělKris Peeters
Osobní údaje
narozený (1962-07-22) 22. července 1962 (věk 58)
Aalter, Belgie
Politická stranaKřesťanskodemokratická a vlámská
Manžel (y)Caroline Bergez
Alma materKatolická univerzita v Lovani
Svobodná univerzita v Bruselu, holandština
webová stránkaOficiální webové stránky

Pieter Frans Norbert Jozef Raymond De Crem (výrazný [ˈPitər də ˈkrɛm]; narozen 22. července 1962) je a belgický politik a člen Křesťanskodemokratická a vlámská (CD&V). Byl členem Belgická komora zástupců od roku 1995. Vedl CD & V zlomek v Poslanecké sněmovně od roku 2003 do roku 2007. Od roku 1995 je starostou města Aalter, v Východní Flandry.

De Crem se stal belgickým ministrem obrany dne 21. prosince 2007. Dne 5. března 2013 byl také jmenován prvním místopředsedou vlády belgické federální vlády. Od 11. října 2014 do 9. prosince 2018 působil jako státní tajemník pro zahraniční obchod v EU Vláda Michela I.. Následně byl podle ministra jmenován ministrem bezpečnosti a vnitra Vláda Michela II.[Citace je zapotřebí ]

Vzdělávání

De Crem je držitelem magisterského titulu z románské filologie Katholieke Universiteit Lovaň (Katolická univerzita v Lovani) a mistr evropského a mezinárodního práva z Vrije Universiteit Brussel (Svobodná univerzita v Bruselu).[Citace je zapotřebí ] De Crem se šestitýdenního pobytu zúčastnil Harvardská obchodní škola Program pokročilé správy.[Citace je zapotřebí ]

Komunální politika

  • Když se Jan De Crem - otec Pietera De Crema - po více než 30 letech ve funkci starosty městečka Aalter rozhodl odejít do důchodu, byl Pieter považován za jeho oblíbeného nástupce. V roce 1994 se poprvé účastnil komunálních voleb. Byl okamžitě zvolen starostou. Jeho mandát byl obnoven ve volbách v roce 2000 a 2006.
  • Během voleb v roce 2006 spojily všechny opoziční strany v Aalteru své úsilí při pokusu o zlomení většiny křesťanských demokratů. Opozici vedl bývalý federální ministr Jef Tavernier. Volby nicméně vyústily v současnou většinu v velký úspěch, protože dva ze tří občanů hlasovali pro stranu De Crem.
  • V komunálních volbách konaných dne 14. října 2012 se De Cremu podařilo zlepšit úspěch roku 2006. Jeho strana získala 64,56% hlasů, což ji opravňuje k 19 z 25 křesel v Aalteru.
  • Komunální volby dne 14. října 2018 potvrdily jeho absolutní většinu a stal se zdaleka nejpopulárnějším politikem v Aalteru s osobním skóre 5056 preferenčních hlasů.

Ministr obrany

  • Dne 21. prosince 2007, kdy byla ustanovena „prozatímní vláda Verhofstadt III“, byl De Crem jmenován ministrem obrany. Okamžitě revidoval kontroverzní zbrojní smlouvu podepsanou jeho předchůdcem André Flahaut, který si objednal několik 90mm věžiček, které nejsou standardní pro NATO Belgická armáda obrněná vozidla. Dne 23. Ledna 2008 přišel do zprávy tím, že navrhl, aby na jaderné elektrárně byla přítomna jaderná kapacita Kleine Brogel Air Base tímto způsobem potvrzuje odpovědnost Belgie v jaderné politice NATO.
  • De Crem zvýšil účast belgických ozbrojených sil v mezinárodních operacích. Na začátku roku 2009 se více než 1 200 belgických vojáků účastnilo misí na podporu míru po celém světě. To byl nárůst o polovinu ve srovnání s průměrem za pět předchozích let. Belgie vyslala první čtyři a později dokonce šest bojových letounů F-16 do Kandaháru v jižním Afghánistánu. Podle De Crema, podporovaného několika mezinárodními zprávami, je třeba klást důraz na výcvik afghánské armády a policie. Výsledkem je, že vyslal dva operační týmy pro mentorování a styčné týmy do Kundúz na severu, aby vycvičili afghánskou národní armádu. Mezitím byla mise UNIFIL v Libanonu prodloužena o jeden rok.
  • Zahájil také několik nových iniciativ. Od září 2009 hlídkuje v Adenském zálivu fregata belgického námořnictva plující pod evropskou vlajkou, aby bojovala proti pirátství.
  • V květnu 2009, kdy byla v Adenském zálivu unesena belgická loď „Pompey“, nabízí okamžitou vojenskou pomoc všem belgickým obchodním plavidlům plujícím Adenským průlivem. Zároveň De Crem a jeho kolega, ministr spravedlnosti Stefaan De Clerck, aktualizovali starý zákon proti pirátství s cílem umožnit trestní stíhání. Koncept likvidace ochrany plavidel byl na světě.
  • V rámci rozpočtových škrtů belgickou vládou zrychlil ministr De Crem snížení počtu zaměstnanců ze 42 000 na 37 725 zaměstnanců. Uvědomil si, o šest let dříve, než bylo plánováno, cíle předchozí reformy armády. Zároveň snížil počet generálů o 20 procent.
  • Dne 21. října 2009 De Crem získal souhlas vlády s jeho vlastním transformačním plánem. Zpočátku to dostalo tvrdý odpor odborů. Plán završuje všechny dřívější, ale dosud nedokončené reformy. De Crem se zavázal dokončit tuto reformu v současném legislativním období. Do roku 2012 se počet zaměstnanců sníží na 34 000 a zavře se 23 vojenských kasáren. Zařízení a personál jsou seskupeny do nových a plně nasaditelných jednotek. Podmínku je třeba snížit, aby se výdaje vrátily do rovnováhy.
  • Po letech hledání v džungli střední Afriky ministr De Crem schválil nové obranné úsilí s cílem lokalizovat pozůstatky havárie vrtulníku. Letoun, Piasecki H-21 Shawnee, letěl belgickou vojenskou tříčlennou posádkou. To zmizelo v roce 1965 za špatných povětrnostních podmínek. Na konci roku 2010, na celoroční naléhání rodin, a protože De Crem považuje za důležité znát osud každého pohřešovaného vojáka, ministr schválil a sponzoroval výpravu do džungle. Belgičtí výsadkáři našli vrak po čtyřdenním pochodu nepřístupným terénem. Nenašli však žádné lidské ostatky, ačkoli našli sériová čísla, která prokázala, že našli chybějící vrtulník.
  • De Crem využil příležitosti belgického předsednictví EU ve druhé polovině roku 2010 k zahájení prvních kroků směrem k větší spolupráci v oblasti společné evropské obrany. Dne 9. prosince 2010 podpořilo „Radu pro zahraniční věci v Gentu“ všech 27 ministrů obrany členských států EU. Evropské členské státy se zavazují k větší spolupráci v oblasti obrany prostřednictvím sdílení a sdílení. Rámcová iniciativa se formovala koncem září v Gentu během neformálního zasedání, které svolal ministr De Crem.
  • De Cremovo jméno se také několikrát objevilo v „Kabelech“ Wikileaks. Vyslal je americký velvyslanec v Bruselu do Washingtonu s tím, že De Crem usiluje o to, aby se v NATO stal opět spolehlivým spojencem. Další zpráva, ve které se De Crem objeví, uvádí, že Belgie je malá země, která bude a může hrát v Evropě důležitou roli.
  • V polovině března 2011 požádaly všechny politické strany v parlamentu o reakci na rozhodný postoj belgické vlády Muammar Kaddáfí, který používal tanky proti libyjskému obyvatelstvu, aby zastavil „arabské jaro ". Jak navrhl De Crem, Belgie nabídla mezinárodní koalici šest stíhacích letounů F-16, lovce min a sto padesát vojáků. Belgie byla jednou z prvních zemí, které se připojily k operaci NATO na ochranu obyvatelstva Libye.
  • Ve středu 18. dubna 2012 belgický ministr obrany De Crem a jeho holandští a lucemburští kolegové Hans Hillen a Jean-Marie Halsdorf, podepsali dopis o záměru o spolupráci v oblasti obrany. To otevírá nové možnosti pro větší spolupráci tří armád a možnou společnou účast v NATO nebo EU - operace.[1]
  • Dne 11. května 2012 obdržel ministr obrany Pieter De Crem souhlas Rady ministrů s jeho investičním plánem pro belgické ozbrojené síly. V roce 2012 bude investováno 242 milionů EUR. Tímto plánem chce Belgie odpovědět na opakující se otázku NATO pro obnovu svého vojenského vybavení.[2]
  • Ve dnech 20. a 21. května 2012 ministr De Crem v doprovodu ministra zahraničních věcí Didier Reynders a belgický předseda vlády Elio Di Rupo, se zúčastnil summitu NATO v Chicago, Spojené státy. Klíčovým tématem programu byla role NATO v Mezinárodních silách pro bezpečnost a pomoc (ISAF) v roce 2006 Afghánistán. Bylo učiněno rozhodnutí, že všech 130 000 mezinárodních sil, včetně 600 belgických vojenských sil, musí zemi opustit do konce roku 2014. Poté bude NATO nadále pomáhat, trénovat a podporovat afghánské bezpečnostní síly.[3] Belgická vláda přijala darování 12 milionů eur ročně, po roce 2014, na rekonstrukci Afghánistánu.[4]
  • Dne 11. července 2012 De Crem oznámil, že vláda jednomyslně souhlasila se jmenováním generálporučíka Gerarda Van Caelenbergeho novým náčelníkem belgických ozbrojených sil. Rada ministrů ze dne 13. července 2012 potvrdí tento mandát na dobu čtyř let. Generálporučík Van Caelenberge již tuto funkci dočasně převzal po rezignaci svého předchůdce, generála Charlese-Henriho Delcoura v březnu 2012.[5]
  • Během jednání o rozpočtu na rok 2013 se belgická vláda dohodla na jednorázovém snížení rozpočtu obrany o 100 milionů eur. Přes tuto značnou částku ministr De Crem ujistil, že dopad na ministerstvo obrany zůstane relativně omezený. Ani funkčnost[je zapotřebí objasnění ] belgických ozbrojených sil nebo další implementace plánu transformace, která je téměř plně realizována, bude ovlivněna. Úspory budou provedeny v oblasti investic, i když bez zrušení velkých projektů. Plánované investice na rok 2012 v celkové hodnotě 242 milionů eur nebudou ovlivněny. Další implementace vládní dohody tak zůstane referencí pro toto období.[6]
  • Dne 21. prosince 2012, první NH90 vrtulník byl dodán belgickému ministerstvu obrany v souvislosti s implementací investice. Slavnostní předání proběhlo dne Eurocopter Místo v Marignane (Francie); tento vrtulník je součástí objednávky na celkem osm NH90: čtyři ve variantě TTH (taktický transportní vrtulník) a čtyři NFH (vrtulník fregaty NATO). TTH budou použity pro taktické dopravní mise. Dva ze čtyř NFH budou rozmístěny na belgických fregatách třídy M; další dva převezmou Najdi a zachraň poslání proudu Sea Kings.[7]
  • Dne 8. ledna 2013 byla společnosti De Crem udělena „Großes Verdienstkreuz mit Stern und Schulterband des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland Toto prestižní německé vyznamenání mu udělil německý spolkový prezident Joachim Gauck, zejména za jeho úsilí o posílení spolupráce mezi ozbrojenými silami obou zemí. Výzdobu mu předal německý velvyslanec v Belgii Eckart Cuntz.[8]
  • Dne 15. ledna 2013 obdržel ministr De Crem souhlas Rady ministrů s vojenským příspěvkem francouzské armádě Provoz Serval, jehož cílem je zastavit a porazit agresivní islámské militantní povstání na severu země Mali. Belgická obrana nasazuje 75 vojáků, dva C-130 transportní letadla a dvě Agusta A109 vrtulníky pro Medevac.[9]
  • Dne 18. února 2013 se belgická vláda rozhodla účastnit se výcvikové mise Evropské unie (EUTM Mali ) v Mali po pozitivním hodnocení účasti Belgie ve francouzské operaci Serval. Belgické dopravní letouny C-130 ukončí svoji misi 28. února 2013. Vláda dále přijala návrh De Crem na účast v EUTM. Belgická obrana rozšíří přítomnost dvou vrtulníků A109 Medevac ve prospěch EUTM. Vláda přijala další příspěvek k dodání jednotek na ochranu sil pro výcvikový tábor nebo velitelství, za předpokladu, že tato účast bude úměrná úsilí ostatních evropských partnerů.[10]
  • Ve středu 13. března 2013 obdržel místopředseda vlády a ministr obrany Pieter De Crem souhlas omezené rady ministrů s vysláním 50 belgických vojsk do Mali, aby byla zajištěna ochrana evropské mise (EUTM) zaměřené na výcvik ozbrojených sil Mali. Celkově 150 evropských vojáků zaručí bezpečnost této mise.[11]
  • Na konci dubna 2013 zahájil De Crem nový post belgického atašé obrany v Německu. Jedná se o součást širšího přeorientování postů belgických přidělenců obrany po celém světě. Minulý měsíc ministr De Crem již otevřel nový post v Brazílii.
  • Dne 14. května 2013 podepsali De Crem a lucemburský ministr obrany Jean-Marie Halsdorf technickou dohodu, která posílí spolupráci mezi ozbrojenými silami obou zemí v oblasti vojenské letecké dopravy. Obě země se rozhodly pro dopravní letadlo Airbus A400M.
  • Během konference v Royal Higher Institute for Defence dne 12. června 2013 vyzval De Crem k pokračování belgické vojenské přítomnosti v Afghánistánu, a to i po skončení ISAF - přijetí v roce 2014 účastí na misi podpory a výcviku, která nahradí současnou misi pod vedením NATO.[12]
  • Dne 20. června 2013 belgická rada ministrů schválila návrh Pietera De Crema na rozšíření belgického příspěvku k EUTM Mali vysláním 70 vojáků v rámci silové ochrany výcvikového tábora Koulikoro. Budou odpovědní za ochranu infrastruktury a školitelů a dalších pracovníků mise. Budou také chránit konvoje mezi Koulikoro a Bamako a buďte připraveni zasáhnout v případě incidentů jako Síla rychlé reakce. Belgie střídá velení této ochranné mise se Španělskem. Dva vrtulníky A109, které již podporují misi EUTM, se vrátí do Belgie nejpozději do 31. července 2013.[13] První oddíl asi padesáti vojáků odešel do Mali dne 10. července 2013 z vojenského letiště Melsbroek, kde je přivítal ministr De Crem.
  • Dne 18. července 2013 belgický senát schválil dva návrhy zákonů navržené ministrem De Crem, které upravují status belgického vojenského personálu. Dříve, 17. července 2013, již schválila sněmovna belgického parlamentu. Tyto změny, nejdůležitější od roku 2007, se zaměřují na modernizaci belgické obrany, pokud jde o personální strukturu, řízení personálu, vojenské schopnosti, vnitřní nábor a přechod z vojenské na civilní kariéru.
  • V návaznosti na holandské rozhodnutí koupit 37 Joint Strike Fighters F-35 od amerického výrobce letadel Lockheed Martin, Ministr De Crem uvedl, že Belgie musí rovněž získat nástupce EU F-16. Rozhodnutí musí být přijato rychle, vysvětlil De Crem, kvůli velkému časovému odstupu mezi politickým rozhodnutím a skutečnou dodávkou letadla. JSF F-35 bude pravděpodobně stíhací letoun používaný uvnitř NATO.
  • Ve dnech 1. a 2. října 2013 navštívil ministr De Crem belgické jednotky, které se v současnosti nacházejí v Mali, v rámci výcvikové mise Evropské unie EUTM Mali. Ministr De Crem se také setkal s veliteli EUTM a Francouzi Provoz Serval a hovořil s různými úřady z Mali, Spojené národy a Africká unie.[14]
  • Ve svém projevu v Royal Higher Institute for Defence dne 11. prosince 2013 ministr De Crem jasně poprvé vyzval k pořízení nového stíhacího letounu, který by nahradil F-16 letadlo, které v současné době používá belgické letectvo. Podle ministra De Crema potřebuje belgické letectvo asi čtyřicet letadel, aby zůstalo spolehlivým partnerem. Během téhož projevu ministr rovněž zahájil návrh, aby Benelux Region se bude prezentovat jako společný volební obvod pro evropské volby v roce 2019. Beneluxu by to v Evropském parlamentu dalo stejný početní význam jako ve Španělsku nebo Polsku, pokud jde o jeho hlasovací váhu.[14]
  • Dne 13. prosince 2013 belgická rada ministrů schválila návrh Pietera De Crema přispět k francouzské vojenské operaci v Středoafrická republika s Airbus A330 pro strategickou leteckou přepravu a Lockheed C-130 Hercules pro taktický transport. Obě letadla přepraví francouzské a africké jednotky a jejich vybavení do Středoafrické republiky. Ve stejný den Rada ministrů rovněž schválila operace belgické obrany v roce 2014. Probíhající operace v roce 2006 Afghánistán a Libanon bude pokračovat. Mise v Mali pokračuje až do května. Ve druhém semestru pošle belgické námořnictvo fregatu na evropskou misi ATALANTA. Také ve druhém semestru se belgická obrana ujme vedení a Bojová skupina Evropské unie. Jedná se o přibližně 1 800 belgického vojenského personálu, který může být vyslán na krátkodobou základnu.
  • Dne 6. února 2014 přednesl De Crem projev na zasedání dne vojenské rezervní síly na NATO Sídlo v Brusel, ve kterém nastínil svou vizi budoucnosti NATO. Mimo jiné zdůraznil potřebu dále posilovat transatlantické pouto s vyváženým sdílením zátěže mezi EU Evropská unie a Spojené státy.[15]
  • Pieter De Crem byl často považován za příštího generálního tajemníka NATO. Takzvaná tajná návštěva Washingtonu na konci roku 2013 tyto spekulace živila a dobře informované diplomatické zdroje ho postavily do pole position. Severoatlantická rada se však 28. března 2014 dohodla na bývalém norském socialistickém předsedovi vlády Jens Stoltenberg.
  • Dne 2. června 2014 De Crem a jeho nizozemský kolega Jeanine Hennis-Plasschaert navštívili Královská vojenská akademie v Bruselu a belgické výcvikové středisko výsadkářů ve Schaffenu poblíž Diest. Od poloviny roku 2015 belgické a nizozemské výsadkáři budou zde proškoleni společně. Tato iniciativa je součástí pokračujícího úsilí obou zemí o posílení spolupráce mezi spojenci v oblasti obrany.
  • Na formální žádost USA do Belgie schválila federální vláda a poslanec návrh místopředsedy vlády a ministra obrany Pietera De Crema na belgickou vojenskou účast v mezinárodní koalici proti teroristické skupině Islámský stát. Belgická obrana nasadí vojenské oddělení složené ze 120 zaměstnanců a šesti F-16 stíhačky, které budou operovat od Jordán.[16]

Státní tajemník pro zahraniční obchod

  • Dne 11. října 2014 složil přísahu jako státní tajemník pro zahraniční obchod v belgické vládě. Od roku 2017 je také zvláštním vyslancem spolkové vlády pro výzkumný projekt MYRRHA belgického střediska pro jaderný výzkum. [17] V této funkci působil do 9. prosince 2018, kdy byl následně jmenován ministrem bezpečnosti a vnitra.

Ministr vnitra a bezpečnosti

  • Po pádu vlády Michela I a odchodu N-VA z vlády se De Crem stal ministrem vnitra a bezpečnosti ve vládě Michel II dne 9. prosince 2018.

Vyznamenání

Jiná informace

  • De Crem čelil kritice za návštěvu newyorského baru s penězi daňových poplatníků a tvrdil, že to bylo na schůzi OSN. Jeho vlastní poradci však připustili, že věděli, že schůzka byla zrušena.[21]
  • De Crem je známý svou neochvějnou podporou při údržbě jaderných zbraní na belgické půdě. Jak vyšlo najevo, stiskl také předsedu vlády Leterme udržovat „tajné“ zbraně v Belgii.[22]

Reference

  1. ^ „Defensieministers tekenen Benelux-verklaring“. De Morgen.
  2. ^ bvb. „De Crem mag 242 miljoen uitgeven“. De Standaard.
  3. ^ „Belgičtí ministři v Chicagu voor Navo-top“. Het Nieuwsblad. Citováno 1. ledna 2018.
  4. ^ „België gaat jaarlijks 12 miljoen euro aan Afghánistán besteden“. Knack.be. Citováno 1. ledna 2018.
  5. ^ „VRT NWS“. Vrtnws.be. Citováno 1. ledna 2018.
  6. ^ Eric Belsack. „Gevolgen 100 miljoen euro připravuje relatief beperkt voor defensie“. HLN. Citováno 1. ledna 2018.
  7. ^ „NH90: Eurocopter slaví dvě prvenství s Belgií a Francií“. Eurocopter.com. Archivovány od originál dne 20. října 2013. Citováno 1. ledna 2018.
  8. ^ „Velvyslanec Duitse upozornil Dee Crema na dokonalou Evropanku'". De Standaard. Citováno 1. ledna 2018.
  9. ^ „Mali: pas de présence belge dans les zón boje“. Lavenir.net (francouzsky). Citováno 1. ledna 2018.
  10. ^ „Vítejte v OBRANĚ“. Mil.be. Citováno 1. ledna 2018.
  11. ^ „VRT NWS“. Vrtnws.be. Citováno 1. ledna 2018.
  12. ^ „VRT NWS“. Vrtnws.be. Citováno 1. ledna 2018.
  13. ^ „België stuurt 70 militairen naar Mali“. Knack.be. Citováno 1. ledna 2018.
  14. ^ A b „La Une - lesoir.be“. Lesoir.be. Citováno 1. ledna 2018.
  15. ^ „Pieter De Crem: Setkání zimních zimních porostů s Interlilied Confederation of Reserve Officers NATO. Pieterdecrem.be. Citováno 1. ledna 2018.
  16. ^ „Pieter De Crem: 'Kernkabinet akkoord met inzet Belgische F-1 ... - Het Nieuwsblad". Het Nieuwsblad. Citováno 1. ledna 2018.
  17. ^ Roel Wauters. „De Crem aangesteld als nucleair gezant“. DeMorgen. Citováno 1. ledna 2018.
  18. ^ "Belga Image". Belgaimage.be. Citováno 1. ledna 2018.
  19. ^ „# BELDK2017“. Citováno 1. ledna 2018.
  20. ^ „Pieter De Crem: Pieter De Crem krijgt hoge Nederlandse onderscheiding“. Pieterdecrem.be. Citováno 1. ledna 2018.
  21. ^ „Když jsou všichni blogerem, nic, co říkáte, není v záznamu“. Techcrunch. 28. listopadu 2008.
  22. ^ BELGA. „Armes nucléaires: De Crem rappelle Leterme à l'ordre“. Lalibre.be. Citováno 1. ledna 2018.

Externí odkaz

Média související s Pieter De Crem na Wikimedia Commons

Politické kanceláře
Předcházet
André Flahaut
Ministr obrany
2007–2014
Uspěl
Steven Vandeput
Předcházet
Jan Jambon
Ministr vnitra a bezpečnosti
2018–2020
Uspěl
Annelies Verlinden