Pieter Bladelin - Pieter Bladelin

Malba na objednávku Bladelina od Rogiera van der Weydena, zobrazující dárce vpravo dole.

Pieter Bladelin (narozený Pieter de Leestemakere před 1408 nebo dříve, Bruggy - 8. Dubna 1472) byl významným finančním poradcem a úředníkem Burgundský stát. Byl pánem Middelburg a postavil Hof Bladelin v Bruggách.

Život

Časný život

Byl synem jeřábníka Pietera de Leestemakere (zemřel 1433) a Elizabeth Hugheleins (zemřel před 1418). Jeho otec pracoval jako jeřábník v Bruggách, ačkoli rodina byla z Veurne. V roce 1430 byl Bladelin zaznamenán jako jedenáctý člen městské rady v Bruggách a o čtyři roky později se zvýšil na jejího pátého člena. Kolem roku 1435 se oženil s Margaretha van de Vagheviere (1414, Bruggy - 5. května 1476, Middelburg), dcerou Jana van de Vagheviere a Margarety de Vrient - manželství se ukázalo bezdětné. Od roku 1435 stavěl Hof Bladelin na ulici Naaldenstraat v Bruggách.

Od roku 1436 do roku 1438 byl Bruggským pokladníkem města, ale v roce 1436 působil také jako prostředník mezi městem a Filip Dobrý poté, co se vzbouřilo proti vévodovi. V roce 1438, ke konci vzpoury, mu bylo uděleno velké kalhotky vévodou a 1. ledna 1441 byl zaznamenán jako jeho obecný příjemce financí. V roce 1444 je zapsán jako pokladník a guvernér financí vévodství - nyní byl také finančním poradcem na Grote Raad. V roce 1447 byl jmenován dalším pokladníkem Řád zlatého rouna a role se ujal o čtyři roky později po smrti jejího předchozího držitele, Guy de Guilbert.

burgundské

Portrét Bladelina na oltáři od van der Weidena

Vévoda ho často jmenoval komisařem, který předsedal výborům pro právní reformy ve městech. Udržoval také své diplomatické schopnosti, zprostředkovával kontakty mezi vévodou a Ghent když se vzbouřilo v letech 1452-1453 a mezi Bruggy a Brugse Vrije. Byl také vyslán do Anglie a Francie na diplomatické účely a stal se hlavním mecenášem umění.

Jeho sestra Margareta (zemřel 1449) byla vdaná za Colaard de Fever, který pocházel z rodiny bohatých směnárníků a královských úředníků a kteří kupovali nemovitosti a pozemky patřící Opatství Middelburg v roce 1433, v hospodářsky důležité oblasti na silnici mezi Bruggami a Aardenburg. Bladelin je koupil od Colaard v roce 1440 a také je rozšířil nákupem sousedních pozemků. V roce 1444 povýšil Filip Dobrý Bladelinovy ​​země na panství a Bladelin postavil hrad, který se od roku 1450 stal jeho letním sídlem a objevil se na pozadí triptychu z roku 1460, který si nechal vypracovat Rogier van der Weyden.

Rovněž zahájil stavbu nového města Middelburg v roce 1452, který byl z velké části dokončen v roce 1465. Postavil jej kolegiátní kostel zasvěcený v roce 1460, kterému daroval relikvii True Cross získal od Woutera Utenhove v naději, že z kostela udělá poutní místo. Postavil také město klášter, penzion, hradbu a odvodňovací kanál k Lieve [nl ] a v roce 1458 byl oprávněn jmenovat městskou radu sedmi konšelů a starostu, následovalo povolení uspořádat volný roční trh o sedm let později. Dokonce hostil Charles Bold, Margaret z Yorku a Marie Burgundská ve městě na několik týdnů v červnu 1470.

Smrt

Obvykle se nazýval „vysoký a mocný pán“, titul používaný pouze příslušníky vysoké šlechty, ale jeho nedostatek dětí znamenal, že nemá komu předat své panství. Byl pohřben před hlavním oltářem v kostele, který postavil v Middelburgu. O několik let později se k němu připojila jeho vdova, které Charles Bold mohl nadále vládnout panství. Po její smrti vstoupila v platnost Bladelinova vůle ze dne 13. března 1472, která předala panství v Middelburgu potomkům Margarety a Colaardové. Margareta měla dvě dcery, Margarethu, která byla vdaná za Jana III de Baensta, a Elisabeth, která byla vdaná za Joose I. van Varsenare. Syn Joose I. Joose II. A Jan III. Se nemohli shodnout na tom, jak majetek rozdělit, a soudní spor přijali.

Spor se však stal tak zoufalým, že hned po smrti Margarety starší se dohodli, že prodají Middelburg Williamu Hugonetovi, burgundskému kancléři. Z města Middelburg nezůstalo nic kromě kostela, který obsahuje kopii oltáře van der Weidena od Jan Ryckx - originál je nyní v Gemäldegalerie, Berlín. Baron Philippe de Merode později dal církevní relikvie Albert VII, arcivévoda Rakouska a jeho manželka Isabella, který mu poděkoval tím, že z něj udělal hraběte z Middelburgu. Isabella to nechala ve své vůli St Gudula, Brusel, který nakonec poslal malý kousek zpět do Middelburgu. Hof Bladelin v Bruggách byl prodán florentským Medici rodina, která tam založila pobočku pod vedením Tommaso Portinari a dát do medailonů zobrazujících rodinné poprsí.

Bibliografie

  • (v holandštině) K. VERSCHELDE, Geschiedenis van Middelburg ve Vlaanderenu, Brugge, 1867.
  • (v holandštině) K. VERSCHELDE, Testament de Pierre Bladelin (...), in: Handelingen Genootschap voor geschiedenis te Brugge, 1879, blz.1-32
  • (v holandštině) G. MILIS-PROOST, Pieter Bladelin, in: Nationaal Biografisch Woordenboek, Deel 2, Brussel, 1966, col. 61-63.
  • (v holandštině) Gabrielle CLAEYS, Het Hof Bladelin te Brugge, Brugge, 1988
  • (v holandštině) M. MARTENS, Pieter Bladelin en Middelburg in Vlaanderen, Middelburg, 1994
  • (v holandštině) Jan DUMOLYN, De Brugse opstand dodávka 1436-1438, Heule, 1997
  • (v holandštině) M. MARTENS, Nieuwe biografische gegevens over Pieter Bladelin, in: Jaarboek van de heemkundige kring Het Ambacht van Maldegem, 1999, blz. 244-250.
  • (v holandštině) Pieter A. DONCHE, Rodina Bladelin v dodávce kasselrij Veurne 1230 celkem 16e eeuw, in: Vlaamse Stam, 2000, blz. 353-382
  • (v holandštině) Jan DUMOLYN, Het hogere personeel van de hertogen van Bourgondië in het graafschap Vlaanderen (1419-1477), doctoraatsverhandeling (onuitgegeven), Universiteit Gent, 2001
  • (v holandštině) Jan DUMOLYN, Staatsvorming en vorstelijke ambtenaren in het graafschap Vlaanderen (1419-1477), Antwerpen, 2003
  • (v holandštině) M. MARTENS, Aanvullingen bij de biografie van Pieter Bladelin, in: Jaarboek van de heemkundige kringHet Ambacht van Maldegem, 2004.
  • (v holandštině) Pieter A. DONCHE, De familie Bladelin te Brugge, in: Vlaamse Stam, 2007, blz. 433-447.
  • W. DE CLERCK, Jan DUMOLYN & Jelle HAEMERS, „Vivre noblement“: hmotná kultura a elitní identita v pozdně středověkém Flandrech. Případ Petera Bladelina a Williama Hugoneta, in: Journal of Interdisciplinary History, 2007, blz. 1-31.
  • (francouzsky) Jan DUMOLYN, Pracovníci Pouvoir d'État et enrichissement: investissements et strategyies d'accumulation mis en oeuvre par les officiers des ducs de Bourgogne en Flandre, in: Le Moyen Age, 2008, blz. 67-92.
  • (v holandštině) Frederic BUYLAERT, Eeuwen van ambitie. De adel v laatmiddeleeuws Vlaanderen, Brussel, 2010
  • (v holandštině) Frederik BUYLAERT, Repertorium van de Vlaamse Adel, ca. 1350-ca. 1500), Gent, 2011
  • (v holandštině) Pieter A. DONCHE, Edelen, leenmannen en vorstelijk ambtenaren van Vlaanderen, 1464-1481-1495, uitg. Donche, 2012
  • (v holandštině) Jonas BRAEKEVELT, Pieter Bladelin, de Rijselse Rekenkamer en stichting van Middelburg-in-Vlaanderen (ca. 1444-1472): de ambities van een opgeklommen hofambtenaar versus de bescherming van het vorstelijke domein, Brussel, 2012