Pierre Desbassyns de Richemont - Pierre Desbassyns de Richemont - Wikipedia
Pierre-Philippe-Alexandre Panon Desbassyns de Richemont | |
---|---|
Zástupce pro Francouzská Indie | |
V kanceláři 28. května 1871 - 1876 | |
Senátor za francouzskou Indii | |
V kanceláři 26. března 1876 - 7. ledna 1882 | |
Uspěl | Jacques Hebrard |
Osobní údaje | |
narozený | Paříž, Francie | 29. ledna 1833
Zemřel | 11. listopadu 1912 Paříž, Francie | (ve věku 79)
Národnost | francouzština |
obsazení | Archeolog, historik a politik |
Pierre-Philippe-Alexandre Panon Desbassyns de Richemont[A] (29. ledna 1833 - 11. listopadu 1912) byl francouzský archeolog, historik a politik. V letech 1871 až 1882 zastupoval Francouzská Indie nejprve v Národním shromáždění a poté v Senátu.
Narození a rodina
Pierre Desbassyns de Richemont se narodil 29. ledna 1833 v Paříži.[2]Byl potomkem Augustina Panona (1664–1749), truhláře, který se narodil v roce Toulon a emigroval do Shledání v roce 1689.[3]Augustinovým synem byl Augustin Panon (Réunion: 1694–1772), člen Pondicherry vysokou radou. Jeho synem byl Henri-Paulin Panon Desbassayns (Réunion: 1732–1800), plantážník, kapitán v praporu Indie a rytíř Řád Saint Louis Henriho synem byl Pierreův dědeček, Philippe Panon Desbassayns de Richemont, první hrabě z Richemontu (Réunion: 1774–1840), správce Indie a zástupce Meuse. Pierre rodiče byli Eugène Panon Desbassayns de Richemont, hrabě de Richemont (1800–1859) a Athénaïs Claire Joséphine Grâce Dupont de l'Etang (1809–1848).[3]Jeho otec, narozený v Paříži, byl guvernérem Comptoirs des Indes.[3]
Život
Pierre Desbassyns de Richemont se oženil s Marií Charlotte Victoire Tissot de la Barre de Mérona (1837–1926) dne 27. dubna 1855 v Paříži.[3]Jeho manželka byla vnučkou Jean-Baptiste de Nompère de Champagny, Duc de Cadore, ministr Napoleon.[4]Jejich dětmi byly Marie Panon Desbassayns de Richemont (1857–1917), Romuald Eugène Octave Alain Marie Panon Desbassayns de Richemont (1860–1945) a Marie-Madeleine Pauline Alice Humbline Pia Panon Desbassayns de Richemont (1862–1925).[3]Stal se z něj důstojník Čestná legie dne 13. srpna 1860. Zabýval se archeologickými a historickými studiemi a je známý svými Archéologie chrétienne primitivní (1870).[5]
Dne 28. května 1871 byl Desbassyns de Richemont zvolen zástupcem Francouzské Indie v Národním shromáždění 13 957 hlasy z 29 606. Seděl uprostřed vpravo. Hlasoval pro mírovou smlouvu s Pruskem, pro veřejné modlitby, pro zrušení zákonů exilu, za ústavodárné pravomoci Shromáždění, za přijetí rezignace Adolphe Thiers a proti ústavním zákonům.[5]
Dne 26. března 1876 byl Desbassyns de Richemont jednomyslně zvolen senátorem pro Francouzskou Indii a zaujal jeho místo vpravo. Hlasoval pro rozpuštění komory v roce 1877, což požadoval kabinet Broglieho a Fourtoua, a důsledně vystupoval proti republikánským ministerstvům.[5]Odešel z funkce dne 7. ledna 1882.[2]Ve volbách do Senátu byl poražen Charles de Freycinet.[5][b]Po odchodu z funkce se vrátil ke svému dřívějšímu životu ve šlechtické společnosti a ke studiu archeologie. Zemřel 11. listopadu 1912 v Paříži.[4]
Publikace
Publikace Desbassyns de Richemont zahrnovaly:[1]
- Alexandre Desbassayns de Richemont (1860), Brožura Un mot d'un laïque sur la „Le Pape et le Congrès“, Paříž: J. Lecoffre, s. 24
- Alexandre Desbassayns de Richemont (1. září 1864), De l'Activité intellectuelle dans la société chrétienne (diskurzy prononcé à l'assemblée générale des catholiques à Malines), Paříž: C. Douniol, s. 16
- Alexandre Desbassayns de Richemont (1867), La Nouvelle Genève (Extrait du "Correspondant"), Paříž: C. Douniol, str. 67
- Alexandre Desbassayns de Richemont (1869), Le Cimetière de Calliste devant l'histoire (Extrait de la "Revue des questions historiques"), Paříž: V. Palmé, s. 145
- Alexandre Desbassayns de Richemont (1870), Archéologie chrétienne primitive: Les nouvelles études sur les catacombes romaines, Précédées d'une lettre par M. le chevalier de Rossi, Paříž: Poussielgue, s. 1 507
- Alexandre Desbassayns de Richemont (27. července 1874), Rapport fait au nom de la Commission chargée d'examiner le projet de loi portant aprobation de la convention de poste entre la France et le Brésil, conclue le 30 avril 1874, Versailles: zobr. de Cerf et fils / Assemblée nationale, str. 18
- Alexandre Desbassayns de Richemont (14. listopadu 1875), Discours ... Discussion de la loi électorale, art. 21; změna M. de Champvalliera (Extrait du "Journal officiel", du 14 novembre 1875), Paříž: A. Wittersheim / Assemblée nationale, str. 63
- Alexandre Desbassayns de Richemont (21. listopadu 1880), Discours ... Premiere délibération de la proposition de loi relative à l'enseignement secondaire des jeunes filles (Extrait du "Journal officiel" du 21 novembre 1880), Paříž: A. Wittersheim / Sénat, str. 63
Poznámky
- ^ Jeho příjmení je také uvedeno jako Panon des Bassyns de Richemont, Panon Desbassayns atd.[1]
- ^ Freycinet byl také zvolen senátorem za Seinu a vybral si toto místo nad Indií. V doplňovacích volbách dne 30. dubna 1882 Jacques Hébrard byl zvolen senátorem pro Indii.[6]
Zdroje
- Alexandre Desbassayns de Richemont (1833–1912) (ve francouzštině), BnF: Bibliotheque nationale de France, vyvoláno 2018-03-16
- Desbassyns de Richemont Pierre (ve francouzštině), Senat de France, vyvoláno 2018-03-15
- Jolly, Jean, ed. (1960), „RICHEMONT (PIERRE, PHILIPPE, Alexandre PANON, vicomte DESBASSYNS de)“, dictionnaire des parlementaires français de 1889 à 1940„Presses universitaires de France, vyvoláno 2017-12-08
- Neuville, Emmanuel, „Alexandre Pierre Philippe Panon Desbassayns de Richemont“, geneanet (francouzsky), vyvoláno 2018-03-16
- Robert, Adolphe; Cougny, Gaston (1889–1891), „DESBASSYNS DE RICHEMONT (PIERRE-PHILIPPE-ALEXANDRE PANON, VICOMTE)“, v Edgar Bourloton (ed.), Dictionnaire des Parlementaires français (1789–1889) (francouzsky), vyvoláno 2018-03-04
- Robert, Adolphe; Cougny, Gaston (1889–1891b), „HÉBRARD (JACQUES)“, v Edgar Bourloton (ed.), Dictionnaire des Parlementaires français (1789–1889) (francouzsky), vyvoláno 2018-03-04