Pierre Carette - Pierre Carette

Pierre Carette (narozen 21. září 1952 v Charleroi, Belgie ) byl vůdcem Belgičana extrémně levý teroristická skupina Komunistické buňky bojovníků nebo CCC. Ačkoli Carette byla odsouzena k doživotnímu vězení za teroristické útoky byl propuštěn v roce 2003. Dne 5. června 2008 však byl znovu krátce zatčen kvůli porušení podmínečného propuštění, avšak dne 18. června byl propuštěn soudem.[1]

Život a dílo

Pierre Carette se stal politicky aktivním při zakládání výboru usilujícího o propuštění zajatých členů Frakce Rudé armády (RAF) v západní Německo. Předtím již distribuoval tiskoviny vyzývající k ozbrojenému boji proti kapitalismu, včetně překladu RAF -pamflety. V roce 1982 vydal na chvíli časopis s názvem „Subversion“. Krátce nato byl hnací silou pro založení CCC. Počínaje říjnem 1984 podnikla tato skupina řadu útoků na politické a vojenské cíle (nikoli však na lidi), dokud nebyla Carette a tři další členové zadrženi ve fastfoodové restauraci v Namur dne 16. prosince 1985.

Členové CCC byli postaveni před soud v roce 1988. V říjnu 1988 byla Carette odsouzena k doživotnímu vězení,[2] hlavně kvůli útoku na budovu Federace belgických podniků (VBO) v Brusel dne 1. května 1985, kdy byli navzdory varování zabiti dva hasiči.[3]

Dne 23. února 2003 byla Carette poslední členkou CCC, která byla propuštěna z vězení. V říjnu 2002 poskytl rozhovor novinářům VRT televizní program „Ter Zake“ bez povolení. V září 2003 se postavil Wilfried Martens v televizním programu „Nachtwacht“.[4] Martens byl v době útoků belgickým předsedou vlády a dokonce dostal policejní ochranu před CCC. Carette uvedla, že má stále stejné přesvědčení a že jeho boj pokračuje.[3]

Pierre Carette byl znovu zatčen dne 5. června 2008 poté, co policie zatkla několik Belgičanů, kteří mají vazby na EU Politicko-vojenská komunistická strana, který plánoval teroristické útoky v Itálii. Někteří ze zatčených byli členy CCC,[5] a bylo zjištěno, že s nimi obnovil kontakt, který byl zakázán jeho podmínkami.[6] Vzhledem k tomu, že jeho podmínky podmínečného propuštění byly upraveny tak, aby mu umožňoval kontakt se svými spolupracovníky CCC v mírovém kontextu, a policie jeho telefonáty Bertrand Sassoye, neexistoval způsob, jak dokázat, že jeho kontakt se Sassoye byl jiný než mírumilovný.[7]

Poznámky pod čarou

  1. ^ Metdepenningen, Marc (19. června 2008). „L'ex-chef des CCC, qui a Respecté Sa Libération Conditionnelle, Est Libre“. Le Soir (francouzsky). Citováno 11. července 2011.
  2. ^ „Engelen des doods; CCC-kopstukken blikken terug op hun aanslagen; dokumentarista ". De Standaard. 25. března 2004. (v holandštině)
  3. ^ A b „CCC'er Carette blijft zijn politieke idealen trouw; CCC je devět let, maar ik strijd voort". De Standaard. 26. února 2003. (v holandštině)
  4. ^ „Confrontatie Carette-Martens“. De Standaard. 20. září 2003. (v holandštině)
  5. ^ „Čtyři podezřelí z terorismu zůstávají ve vazbě“. flandersnews.be. 6. června 2008. Archivovány od originál dne 23. září 2012.
  6. ^ „Dva bývalí belgičtí teroristé se chytili“. UPI.com. 6. června 2008.
  7. ^ „Pierre Carette libéré ce soir“. RTL.be (francouzsky). 18. června 2008.