Pierre Autin-Grenier - Pierre Autin-Grenier
Pierre Autin-Grenier | |
---|---|
narozený | |
Zemřel | 12. dubna 2014 Lyon, Francie | (ve věku 67)
Národnost | francouzština |
obsazení | Spisovatel |
Pierre Autin-Grenier (Francouzština:[otɛ̃ gʁənje]; 4. dubna 1947 - 12. dubna 2014) byl francouzský autor. Katalog Bibliothèque nationale de France uvádí své datum narození v roce 1947, ačkoli pozdější data v rozmezí do roku 1953 jsou uvedena na různých webových stránkách, včetně alespoň jedné, kterou přispěl autor. Všechny zdroje se však shodují, že se narodil v Lyon, Francie, a jediným uvedeným dnem je 4. duben. Je spojován s hnutím, které se někdy označuje jako současnost a jeho práce je spíše experimentální než konvenční.[Citace je zapotřebí ] Radikalizován událostmi z května 1968 ve Francii je jeho politická pozice blízká anarchismus a hodně z jeho psaní je anti-kapitalista a anti-buržoazní. Jeho nedávná práce, Friterie-bar Brunetti, je sbírka kousků o zvycích bývalého lyonského baru tohoto jména, s podtónem odporu vůči nadnárodním řetězovým kavárnám, které nahrazují takové domorodé podniky, a rostoucí atmosférou regulace, která podkopává jejich atmosféru.
Autin-Grenier píše hlavně krátké kousky, některé povídky, někteří prózy básně, a mnoho krátkých narativních částí zmíněných v Francouzská literatura tak jako Recepty. Byl také zapojen do a římský collectif (13, Quai de la Pécheresse, 69000 Lyon), kompletní román, jehož 13 kapitol přispělo od jiného autora. Pravidelně vydával sbírky svých krátkých děl a tři ze svých sbírek récits (Je ne suis pas un héros, Toute une vie bien ratée a L'éternité est inutile) tvoří jakousi trilogii pod souhrnným názvem Une histoire. Jelikož velká část jeho práce sestává z krátkých děl, je vhodná ke zveřejnění na internetu a několik příkladů je k dispozici online. Od roku 2007[Aktualizace] jeho práce se neobjevila v Angličtina.
Autin-Grenier zemřel v Lyonu dne 12. dubna 2014.[1]
Bibliografie
(neúplný)
- Jours anciens (L'Arbre, 1980)
- Histoires secrètes (L.-O.Four, 1982 / La Dragonne, 2000)
- L'ange au gilet rouge (Syros, 1990 / Gallimard-L'Arpenteur, 2007), povídky
- Chronique des faits (L'Arbre, 1992)
- Dojmy z Lozère: La Margeride (Les Presses du Languedoc, 1992)
- Je ne suis pas un héros (Gallimard-L'Arpenteur, 1993 / Folio, 2003), récits
- Légende de Zakhor (L'Arbre à paroles, 1996 / Éditions en Forêt, 2002)
- Toute une vie bien ratée (Gallimard-L'Arpenteur, 1997 / Folio, 1999), récits
- 13, Quai de la Pécheresse, 69000 Lyon (1999), kolektivní román
- L'éternité est inutile (Gallimard-L'Arpenteur, 2002), récits
- Les radis bleus (Le Dé bleu, 1991 / Gallimard-Folio, 2005)
- La-Haut (Éditions du Chemin de Fer, 2005)
- Friterie-bar Brunetti (Gallimard-L'Arpenteur, 2005)
- Un cri (Cadex, 2006)
- Élodie Cordou, la pohrdání (Éditions du Chemin de Fer, 2010)
- C'est tous les jours comme ça (Éditions Finitude, 2010)
Reference
- ^ Mort de Pierre Autin-Grenier, écrivain des «riens du tout» (francouzsky)
externí odkazy
- Rozhovor s Autin-Grenier
- Video z Autin-Grenier čtení z L'éternité est inutile
- Bibliografie od autora, s odkazy na některá díla dostupná na internetu
- Fotografie Autin-Grenier
- Text Ravachol il avait raison
- Recenze některých prací Autin-Grenier na www.sitartmag.com: [1] [2] [3]